Podle IDC dosáhly loni investice do podnikových informačních systémů (enterprise application software, EAS) v České republice hodnoty 128 milionů dolarů. V porovnání s předchozím velmi silným rokem to odpovídá poklesu o 10,8 procenta. Přihlédneme-li ale ke změnám kurzu koruny a eura, jednalo se o pokles o pouhých osm desetin procenta, a tedy spíše „statický“ vývoj. Jaké byly podíly hlavních dodavatelů na trhu? V kterých odvětvích se do podnikových aplikací investovalo nejvíce? Které vlivy trh EAS ovlivňují? Na to se podíváme v následujícím článku.

1. ledna 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník (NOZ), který představuje nejdramatičtější a nejrozsáhlejší legislativní změnu za posledních více než dvacet let. Článek v minulém čísle se zabýval uzavíráním smluv a užívání formulářových smluv či obchodních podmínek. V tomto článku proberu vybrané změny provedené NOZ, které se mohou dotknout výkladu smluv, jež budou podle NOZ uzavřeny, bez ohledu na to, zda jde o smlouvy s jednorázovým plněním (smlouva o dílo, implementační smlouva), nebo o dlouhodobé kontrakty (poskytování servisní podpory, outsourcingové služby). Text uvedený kurzívou v uvozovkách je citací částí ustanovení NOZ.

Pokusů o elektronizaci českého zdravotnictví u nás proběhlo několik. Většinou šlo o velké projekty, které navzdory původním předpokladům nedopadly příliš úspěšně. A nejsme v tom sami. Různé podoby eHealth jsou více či méně úspěšně zaváděny po celém světě, ať už jde o komunikaci s pacientem či sdílení zdravotních záznamů mezi lékaři. Případů, kde eHealth ve větším měřítku funguje dlouhodobě, je však pouze několik. V čem tkví tajemství jejich úspěchu? Všechny sází na konkrétní přínosy pro koncové uživatele.

Analytici IDC, Gartneru a dalších organizací se shodují v tom, že během dvou až tří let budou podstatnou část firemní informatiky řídit manažeři uživatelských útvarů. IT experti se podle této vize zaměří spíše na fungování infrastruktury, vyjednávání s cloudovými poskytovateli, bezpečnost a podobné záležitosti. Méně se ale hovoří o tom, že obdobná změna se začíná odehrávat i na dodavatelské straně. V roce 2013 už je možné, aby dodavatelem aplikace byla netechnologická konzultační firma, která si technologii prostě pronajme. A řada věcí nasvědčuje tomu, že už v příštím roce musí někteří tradiční IT dodavatelé počítat s příchodem nových konkurentů zcela jiného typu než dosud.

Ačkoliv v dnešní době řada podniků přesouvá svá data i know-how do virtuálního světa, pro některé podnikatele zůstává nejcennější částí podnikání firemní centrála a výrobní provoz. Při ochraně hmotného i nehmotného majetku vzniká u firem zajímavý paradox. Zatímco virtuální data firmy chrání šifrováním a zálohováním, firemní kanceláře a provozy s drahými stroji mnohdy střeží jen obyčejný klíč nebo vrátný. Kontrola pohybu osob ve firemních areálech je přitom základním krokem pro ochranu majetku. Moderní alternativou lehce kopírovatelného klíče či zapomnětlivého vrátného jsou elektronické přístupové systémy. Jak se v nich vyznat?

Zvyšování produktivity práce je žádoucí v každé organizaci. V oblasti personální práce přispívá k vyšší produktivitě zjednodušení komunikace a zlepšení dělby práce mezi manažery, zaměstnanci a HR útvarem. Efektu lze dosáhnout zejména využíváním osvědčeného samoobslužného přístupu. Samoobslužný přístup manažerů a zaměstnanců je nedílnou součástí moderních HR systémů.

V současnosti má mnoho organizací zavedený systém zvládání incidentů, který bývá v mnoha případech zaveden podle známé odborné literatury – knihovny ITIL. Ne vždy ale funguje efektivně. Ve většině případů v organizacích bobtná a přináší spíše další administrativní zátěž než úspory. V tomto článku nastíníme jiný přístup k efektivnímu řešení vzniklých incidentů, než je v organizacích běžný. Nebudu zde popisovat zvládání incidentů, které je popsáno v odborné literatuře ITIL v3, ale zaměřím se na zefektivnění tohoto procesu prostřednictvím automatizace zpracování přirozeného textu, s porozuměním přirozeného jazyka (NLP – natural language processing).

Koncept zpracování dat, který tvoří základ Hadoop, vznikl v Googlu už v roce 2003. Hadoop se sestává z většího nebo menšího počtu komoditních počítačů (tedy počítačů s nízkou cenou a s vlastním diskem i CPU) spojených do jednoho celku, clusteru. Tyto počítače dohromady pracují jako celek, ale nesdílejí žádnou část. Tento fakt znamená vysokou odolnost proti výpadkům a lineární škálovatelnost, kdy potřebný nárůst výkonu lze zajistit jednoduchým přidáním nových počítačů do clusteru.

Přestože je rozšíření chytrých brýlí zatím v počátcích, produkty typu Google Glass mohou v budoucnosti zvýšit efektivitu činností ve výrobě, maloobchodu nebo zdravotnictví. S takovými závěry přišla začátkem listopadu ve své studii hodnotící perspektivu této technologie společnost Gartner. Analytici jsou zatím ohledně prognóz opatrní, předpokládají ale, že největší využití najdou chytré brýle v následujících třech až pěti letech v oblasti servisních prací v terénu.