Rychlejší diagnostika a odstranění závad bez nutnosti přítomnosti specialistů přímo v místě údržby, efektivnější práce servisních inženýrů a jiných terénních pracovníků. To jsou některé z příslibů, které analytici označují jako pravděpodobné důvody postupného rozšiřování technologie, kterou dnes používá necelé procento společností ve Spojených státech. Podle Gartneru to ale může být během následujících pěti let už deset procent těch společností, které jsou zčásti nebo úplně postaveny na práci zaměstnanců v terénu (field service). Právě v oblasti field service je potenciál chytrých brýlí největší, už v roce 2017 by zde měly ušetřit jednu miliardu dolarů.

Jejich rozšíření ve firmách by podle analytiků měly pomoci modely s nízkou cenou určené pro koncové zákazníky. Průběh osvojování nové technologie však bude pomalý, protože přínosy chytrých brýlí jsou silně navázány na vývoj pro ně určených aplikací a služeb. Nicméně „ekosystém“ kolem těchto zařízení bude následujících pět let růst. Budou vznikat nové aplikace a scénáře využití rozšířené reality a videa, což organizace pravděpodobně povede k jejich nasazování u čím dál širšího spektra zaměstnanců.

Gartner také předpokládá, že zvýšení efektivity mohou firmám přinést už některé ze základních funkcí chytrých brýlí. Například instrukce a ilustrace na displeji zařízení umožní pracovníkům vykonávat daný úkol, aniž by bylo potřeba pamatovat si přesný postup. Virtuální asistent může sloužit jako interaktivní manuál bez nutnosti listovat knihou. Pracovníci tak mohou úspěšně provádět i úkony, se kterými mají jen málo zkušeností.

Potenciál především v těžkém průmyslu

Analytici očekávají, že chytré brýle budou mít největší dopad na těžký průmysl, především pak ve výrobě, těžbě, zpracování a distribuci ropy a zemního plynu. Prvky rozšířené reality zde umožňují zaškolování zaměstnanců do oprav zařízení a řešení výrobních úloh přímo v praxi. Videokomunikace s expertem může navíc přispět k urychlení celého procesu a úspoře nákladů spojených s přesunem specialisty na dané místo. Zaměstnanci působící ve vzdálenějších oblastech mohou prostřednictvím videa sdílet aktuální situaci se zkušenějšími kolegy a získat tak rady, jak problém diagnostikovat a vyřešit. Zvýšení poměru méně kvalifikovaných pracovníků vůči zkušeným specialistům může vést ke snížení pracovních nákladů. Zaznamenané video lze zároveň archivovat jako doklad korektně odvedené práce nebo průběžného stavu během inspekční prohlídky pro případ, kdy by došlo ze strany zákazníka poskytovatele servisních služeb ke stížnosti ohledně nekvalitně odvedené práce.

Podle analytiků tak chytré brýle mohou změnit cíle firemních školení. Namísto memorování procedurálních kroků by se školení zaměstnanců mohlo v budoucnosti zaměřit na práci s technologií a získávání klíčových informací pomocí hlasových příkazů. Odpadly by testy z obsahů manuálů a vzdělávání by se přesunulo k praktickému tréninku.

Užití videa může být přínosem také v jiných odvětvích. Například při práci pojišťovacích agentů (dokumentace poškozených věcí a kontrola jejich pojistné hodnoty), odhadců nemovitostí, stavebních inspektorů nebo kurýrů. Nicméně celkově lze v „lehčích“ oborech, jako jsou pojišťovnictví, bankovnictví nebo média, očekávat spíše malý vliv této technologie. Větší vliv by chytré brýle měly mít v oblastech jako retail a zdravotnictví, kde by se většina přínosů měla skrývat ve vyhledávání informací „pouhým pohledem“.

Podle Gartneru nastává doba, kdy organizace začínají uvažovat o rizicích a perspektivách chytrých brýlí z pohledu firemních politik a implementace. V důsledku mohou například začít přehodnocovat svoji BYOD politiku s ohledem na budoucí potřebu integrace této technologie.