Společnost Minerva ČR je významným dodavatelem podnikových IT řešení pro výrobní společnosti, kterým pomáhá zvýšit produktivitu, efektivitu a kvalitu. Hlavním nástrojem k dosažení těchto cílů je informační systém QAD, který Minerva úspěšně nasadila již v desítkách podniků z různých průmyslových odvětví a získala tak mnoho zkušeností, z nichž může těžit v dalších projektech.

Když se před loňským strojírenským veletrhem hovořilo o tom, že i české strojírenské firmy již implementují systémy MES pro řízení dílenské výroby, o rok později můžeme konstatovat, že se již jedná o masivní trend. Podniky jednak pochopily potenciál jejich přínosu ke zvýšení výrobní efektivity a jednak jsou tyto systémy neustále inovovány a přinášejí stále širší a kvalitnější funkčnost.

„Jakou máte APSku? Jak jste s APSkou spokojeni? Zase ta APSka…“ Tyto věty slýcháváme ve výrobě velmi často. Výraznější zájem společností o systémy pro pokročilé plánování (APS) nastal v období ekonomické krize po roce 2007, protože úspory hledal úplně každý, a to v dlouhodobém horizontu správně vybraná a použitá APS jistě splňuje. Možná již takový systém máte. Používáte jej však opravdu správně, jste s ním spokojeni? Ať je již odpověď na otázku jakákoliv, stále je co zlepšovat či rozšiřovat, a tak není od věci projít si doporučení, jak se vyvarovat typických chyb souvisejících s jeho užíváním. V případě, kdy systém APS zatím nemáte a uvažujete o něm, měli byste před vyběhnutím ze startovní pozice na trať zvážit několik faktů.

Výrobní firmy si obvykle pořizují ERP systém kvůli zlepšení plánování výroby a nákupu a kvůli řízení nákladů. Abych mohl dosáhnout těchto dvou cílů, nutně potřebuji vzorce, podle nichž bude systém schopen počítat. Například v potravinářství se jedná o receptury (tedy rozpad výrobků na polotovary a suroviny včetně norem spotřeby) a o pracovní postupy (tedy soupis operací, které musím na vstupních surovinách zrealizovat, včetně přípravných a výrobních časů). Obojí dohromady tvoří TPV.

Řekne-li se ERP, ví už dnes většina lidí – alespoň rámcově – o co jde. A že je to něco, bez čeho se většina firem rozhodně neobejde. Většina lidí ví i to, že ERP znamená především řízení procesů, a to doslova všech – prostě že jde o centrální nervovou soustavu firmy. Ne každý si však uvědomuje, jak velké mohou být rozdíly mezi systémy pro jednotlivé oblasti podnikání. Asi nejsofistikovanější ERP najdeme bezesporu ve výrobních firmách.

Budoucností výrobních společností je podle výzkumů poskytování služeb. Současným trendem se stává nabízet svým zákazníkům něco navíc. Průmyslová výroba se mění, už nejde jen o kvalitní výrobu, ale také zákaznický servis. Takzvaná servitizace je pro podniky příležitostí, jak vytvořit nový zdroj příjmů a zároveň budovat dlouhodobý vztah se zákazníkem. Jakou roli hrají v procesu servitizace digitální transformace a podnikový software?

Vyšší míra automatizace a digitalizace výroby s sebou přináší také zvýšenou míru kybernetických hrozeb i pro výrobní závody a další průmyslová zařízení. Jejich provozovatelé se musí připravit nejen na cílené pokusy o průnik a útoky škodlivého softwaru, ale také na hrozby související s duševním vlastnictvím stejně jako s neúmyslnými zásahy, způsobenými obsluhou, údržbou či dodavatelem technologií, které mohou mít na výrobu stejně devastující dopad jako cílený útok.

Není běžné, aby firmy, které vyvíjejí software používaly pouze jednu metodiku vývoje. Velké společnosti jsou často nuceny najít způsob, jak mohou zkombinovat různé přístupy, nebo alespoň umožnit jejich současnou společnou existenci. Někdy také organizace, které usilují o přechod k agilu, jsou závislé na využívání komplexní infrastruktury provázané na tradiční modely, nebo jednoduše potřebují spolupracovat s dodavateli, kteří využívají vodopádový přístup. Přestože se zdá, že je nemožné zkombinovat agile a vodopád, protože jsou natolik odlišné, existují určité metody, jak zajistit nejen jejich úspěšnou koexistenci, ale dokonce i vytěžit to nejlepší z každého.

Většina společností o sobě tvrdí, že řídí rizika. Je tomu skutečně tak? Neprovádí se většinou pouze část procesu řízení rizik? Abychom na tuto otázku dokázali odpovědět, je nutné si nejprve definovat, co je riziko a co se skrývá pod pojmem systém řízení rizik.

Tento článek si bere za cíl upozornit na klíčovou, i když často upozaděnou oblast, kterou je release a patch management. Systém bez příslušných aktualizací je a vždy bude zranitelný. Často nepomůže ani jinak bezchybné nasazení ostatních bezpečnostních technologií a produktů. Využití zranitelností se drží dlouhodobě na předním místě v metodách útoků. Nejedná se ale o útoky jen na samotný operační systém, či aplikace, ale i na hardwarové prvky, např. routery, tiskárny, atd.