Strojírenský kusovník

Přestože zejména receptury v potravinářství mají řadu zvláštností, můžeme zjednodušeně říci, že ve strojírenství existují také, ale nazývají se kusovníky. Téměř vždy jsou však výrazně rozsáhlejší. Kusovníky nejsložitějších výrobků mají až ke dvaceti úrovním, například vojenský tank, elektronický měřicí přístroj nebo traktor. Navíc musíme vzít v úvahu, že vzniku kusovníku v ERP systému předchází vývoj výrobku. Podporu vývoje zajišťují CAD systémy, jejichž výsledkem jsou výkresy sestav, podsestav a dílců a tyto výkresy obsahují materiálové rozpisky s názvy a normami dílů na výkrese – tzv. konstrukčními kusovníky. Konstrukční kusovníky zachycují pohled vývojáře na výrobek a jeho funkčnost. Pak ale musí nastoupit technolog a podívat se na totéž z hlediska organizace výroby. Musí přeložit jazyk konstruktéra do jazyka plánování materiálového toku. Musí přetransformovat konstrukční kusovníky do technologických kusovníků. Musí převést data z CAD systému na jiná data do ERP. ERP systémy potřebují kusovníky a postupy pouze jako důležité vstupy pro kalkulace standardních nákladů a pro plánování výroby. Proto jen zřídka poskytují komfort technologům pro jejich práci. A této příležitosti využili již před dvaceti lety čeští a slovenští vývojáři a vyvinuli specializované systémy pro podporu práce technologů. Cílem bylo využít údaje z konstrukčních kusovníků z CAD systémů, podpořit technologa při tvorbě technologických kusovníků, při změnovém řízení a při tvorbě pracovních postupů. Tyto výsledky pak exportovat do ERP systému.

CAD a PDM systémy

Jenže ani v zahraničí nezaháleli, pouze šli na problém z jiné strany. Tlak na urychlení vývoje výrobků vedl k sofistikovanějším CAD systémům různých druhů dle specializace. Konstruktéři potřebovali začít pracovat v týmech na stejném výrobku a kombinovat při své práci různé CAD nástroje. To vedlo ke vzniku PDM systémů, které vytvářejí společný základ pro CAD nástroje nad sebou. Spravují výkresy a modely výrobků, podporují dělbu práce, změnové řízení CAD dokumentace a poskytují CAD aplikacím společnou datovou základnu – knihovny dílů.

Tlak na snížení nákladů v podnicích bohužel v mnoha případech vedl ke snižování stavů technologů. Ve firmách, které tento trend včas nezastavily, došlo k zásadnímu nabourání kvality TPV dat v ERP systémech s následným selháním plánovacích procesů a nákladového controllingu. Specializované technologické systémy začaly ztrácet uživatele a z tradičně silných vývojových oddělení je začaly zatlačovat do pozadí PDM systémy.

Kusovníky a postupy v ERP systému

Dobrý ERP systém musí vyjít vstříc PDM a CAD systémům a musí převzít komfort, kterým kdysi bodovaly specializované technologické systémy. Zásadním úkolem je zajistit společný jazyk pro komunikaci mezi CAD a ERP. Konstruktér se musí naučit myslet nejen konstrukčně, ale i technologicky a zohlednit to ve výkresech. V rozpiskách musí používat čísla materiálů shodná s ERP systémem. Ale kdo by měl spravovat číselník materiálů? Nákupčí, tedy uživatel ERP systému. Je tedy nutné zajistit replikaci materiálů z ERP do PDM systému. Aby nebyl konstruktér brzděn při vývoji nedostupností nového materiálu, který chce na výkrese použít, musí mít možnost založit prozatímní materiál, který doputuje k nákupčímu jako požadavek na založení nového artiklu. Když nákupčí artikl založí, musí existovat nástroj, který vyhledá původní prozatímní materiál a zajistí jeho přečíslování.

Vyráběné artikly zase spravuje konstruktér. ERP systém musí tyto artikly importovat, upozornit plánovače na nutnost doplnění plánovacích parametrů a pak musí importovat konstrukční kusovníky a umožnit jejich transformaci do kusovníků technologických.

Práce s kusovníky v ERP systému a změnové řízení musí být jednoduché, efektivní, s grafickou podporou.

ERP systém by navíc měl mít definované odkazy na výkresy spravované PDM systémem. Pokud si chce uživatel z výroby prohlédnout výkres, jednoduchým klikem na artikl mu jej ERP systém zobrazí.

Musíme si uvědomit, že bez kusovníku ERP systém nezmůže vůbec nic. S kusovníkem již dokáže plánovat v čase výrobu a nákup s přesností na dny, kalkulovat materiálové náklady a řídit materiálový tok ve výrobě. Pro plánování kapacit, kalkulace nákladů na práci a režie a řízení práce na dílnách však potřebujeme další vstup a tím jsou pracovní postupy. Tvorba kvalitních postupů je největší zátěží pro pracovníky TPV. Jak jim může ERP systém pomoci?

V první řadě je to komfort při vytěžování historie. Každý podnik má v ERP systému tisíce již definovaných pracovních postupů a operací, případně knihovnu standardních operací, a proto je důležité umožnit technologovi rychlé vyhledávání v těchto zdrojích a snadné kopírování operací do nového postupu.

Zajímavou specialitou našeho regionu jsou normativy. Jedná se o vzorce, které po dosazení proměnných dopočítávají výrobní časy. Například zavolám-li normativ pro soustružení na průměr, dostanu otázku na délku a průměr a obdržím výrobní čas. Někdy může být výhodné integrovat tyto normativy do ERP systému jako podporu při tvorbě pracovních postupů.

Podaří-li se dobře integrovat procesy vývoje a technologické přípravy výroby, nejen že ušetříme práci technologům, ale hlavně zrychlíme přechod z vývojové fáze do fáze realizace výrobku. Budeme schopni dříve stanovit přesnější standardní náklady výrobku, budeme moci dříve zahájit nákup kritických materiálů, dříve zahájit výrobu a dříve dodat výrobek svému zákazníkovi. Být rychlejší než konkurence znamená často vyšší zisk.

Ing. Vladimír Bartoš Autor článku je ředitelem podpory prodeje ve společnosti Minerva Česká republika, a. s.