Mezi firmami všech velikostí se dlouhodobě ujala koncepce CRM – řízení vztahů se zákazníky. Samotný CRM systém sice poskytuje nezbytný základ pro účinnou správu obchodních kontaktů, nic to však nemění na prokazatelném faktu, že ani sebelepší izolované CRM zdaleka neví o zákazníkovi tolik, kolik by bylo potřeba pro optimální zacílení komunikace. Tuto mezeru rychle vyplnily tzv. nástroje marketingové automatizace. V následujícím článku se vás pokusím přesvědčit, že marketingová automatizace otvírá zcela nové možnosti, a proto by měla být v hledáčku všech marketérů.

Abychom byli schopni uspokojivě vyřešit danou analytickou úlohu z oblasti CRM, měli bychom umět vybrat vhodné analytické postupy, rozumět vybraným technologiím a mít zajištěn přístup k datům. Pro splnění prvních dvou požadavků je třeba se pilně učit a získávat praktické zkušenosti. Při zajišťování přístupu k datům budeme muset překonávat mnohé překážky dané legislativou a konkurenčním prostředím. Je vůbec v našich silách se dostat k dostatečně informativním datům?

Přirozený obchodní talent, instinkty lovce, nepřeberná studnice zkušeností z oboru… Tak vypadá výbava ideálního obchodníka. Dalším a stále významnějším faktorem úspěchu je však i jeho schopnost pracovat s daty, tedy mít v daný moment k dispozici všechny podstatné informace a správně je vyhodnocovat. Velmi cenným pomocníkem pracovníka v terénu je v tomto ohledu mobilní CRM řešení umožňující správu a řízení obchodních, marketingových a distribučních činností.

Z nedávného průzkumu asociace ABSL vyplynulo, že zavádění robotické automatizace do firem rychle roste, ale přitom ovlivňuje lidské zdroje jinak, než napovídaly katastrofické předpovědi některých expertů. Pracovní místa nezanikají, ale mění se jejich charakter. Lidé jsou rekvalifikováni na práci s vyšší přidanou hodnotou, zatímco zavedení robotické automatizace vede ke zvýšení efektivity a kvality řešení rutinních úkolů. Lidská práce totiž vykazuje v průměru 78% přesnost, kdežto robotický software dosahuje u běžných procesů přesnost i více než 95 %.

Dostali jste přidáno, ale stejně nejste v práci spokojeni? Nebo jste z pozice manažera nabídli lidem možnost kvalitního školení, ale nesetkalo se to s patřičnou odezvou? Pokud vás zajímá, co lidi v práci motivuje a tušíte, že to není jen o penězích, je tento článek pro vás. Představíme si hravou techniku, jak lépe hovořit o vnitřní motivaci lidí. Jde o jeden z nástrojů Managementu 3.0 pro práci s motivací pracovníků nazvaný Moving Motivators.

V předchozím díle seriálu byly do větších podrobností představeny implementační smlouvy. Právě na implementaci nového informačního systému (software) obvykle následně navazuje období, ve kterém dochází k optimalizaci daného software, odstraňování jeho chyb a zahajování jeho běžného provozování, což se málokdy obejde bez zapojení tvůrce takového software. Z toho důvodu dochází zpravidla již s uzavřením implementační smlouvy (ne však vždy) k uzavření servisní smlouvy, jejímž účelem je podpora, údržba či další rozvoj implementovaného software. Obdobně jako implementační smlouvy nejsou servisní smlouvy samostatným smluvním typem dle občanského zákoníku.

Dnes a denně slýcháme z úst bezpečnostních analytiků varování před generickými hrozbami ve formě rozličných masových kampaní, které sice zpravidla nedisponují sofistikovanými metodami průniku do koncových stanic domácích či korporátních uživatelů, v globálním měřítku jsou ovšem nepopiratelně úspěšné. Na druhé straně pomyslných vah se pak nachází útoky cílené, kterých je sice v porovnání s předchozími jmenovanými výrazně méně, jejich úspěšnost se ovšem limitně blíží sta procentům. V případě cílených útoků je totiž pouze otázkou času a finančních prostředků útočníka, kdy k úspěšné kompromitaci dojde. Tato skutečnost nás ovšem neopravňuje k tomu, abychom na zabezpečení naší sítě a koncových stanice rezignovali. Pravděpodobnost, že si útočník vybere zrovna nás, je bez ohledu na zaměření našeho podnikání, mizivá a generickým hrozbám jsme schopni čelit technologiemi jako firewall, IPS, NBA, antivirus atp.

V dnešní době by ochrana informací neměla být jen zákonnou povinností. Je především existenční nutností. DDos útoky, malware, ransomware, phisihing, SQL injection, wiretapping, spoofing a další, znamenají hrozby pro každého, kdo pracuje s citlivými údaji. Analytický nástroj KYBEZ Bean dokáže posoudit nejen potenciální kybernetické hrozby, ale i dopady GDPR.