Realizace nových přístupů, které vyvolává platforma Průmysl 4.0, není pouze tématem techniky, respektive informačních technologií. Má další dimenze, jako je zaměření na individualizaci potřeb zákazníka, řešení složitých otázek konkurenční schopnosti, ale i právní záležitosti spojené s technikou, ochrana dat a samozřejmě svět práce. Přesto je třeba vzít na vědomí, že digitální transformace zůstává i v příštích letech dominantním tématem. Aby tento fenomén byl pochopen ve své plné šíři a nebyl ponechán jako pouhé heslo, je zapotřebí ovšem systematického vypořádání. Je třeba navázat především v oblasti ekonomicko-manažerské. Jaké nové výzvy vznikají v oblasti dodavatelských vztahů, kooperace až po zesítění firem? Vzdor turbulentnosti naší doby, je třeba znát fundované odpovědi na otázky relevantní manažerské praxi.

Hlavním požadavkem na výrobní společnosti je v současné době flexibilita. Vysoká kvalita a dodržování dodacích termínů jsou pouze nezbytnou, nikoliv však postačující podmínkou dosažení konkurenceschopnosti. Schopnost rychle reagovat na promptní požadavky zákazníků ovšem vyžaduje přesné a okamžité informace o aktuálním stavu výrobní logistiky a toho nelze dosáhnout především bez efektivního odvádění výroby.

GDPR (Global Data Protection Regulation) představuje další legislativní normu, která ovlivňuje oblast správy dokumentů a obsahu, tedy oblast systémů ECM/DMS. Po zákonu o kybernetické bezpečnosti (ZKB) a nařízení eIDAS je to v poměrně krátkém čase už třetí případ. ZKB se ale oblasti ECM/DMS dotkl spíše okrajově a nařízení eIDAS zase mělo vliv primárně na systémy spisové služby. Zato GDPR má na oblast ECM/DMS mnohem větší dopady a skrývá v sobě mnohé zajímavé výzvy. Na jedné straně soukromé osoby pravděpodobně ocení to, že jim přináší doposud nevídaná práva v oblasti nakládání s osobními údaji. Na druhé straně správcům a zpracovatelům osobních dat ukládá mnohé povinnosti, přičemž sankce za nesplnění některých z nich jsou obrovské.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (angl. General Data Protection Regulation neboli GDPR) je pro mnohé nová a revoluční legislativa EU, která výrazně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti. Jedním takovým, často zmiňovaným, opatřením je posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (Data Protection Impact Assessment) neboli DPIA. Je to opravdu taková revoluční novinka, nebo jen čeření vody? Jak a kdy musím DPIA realizovat a jak má vypadat? Otázek je stále mnoho a ne na všechny lze odpovědět s jistotou.

Jistě se shodneme, že informace, obzvláště ve firemním prostředí, mají obrovskou hodnotu. Správná informace ve správný čas může být zásadní konkurenční výhodou. Jakým způsobem je co nejefektivněji spravovat? Systémy pro správu dokumentů by měly být ve spolupráci se CRM vaší firmě užitečným pomocníkem, a ne jen nástrojem managementu pro kontrolu zaměstnanců.

Implementační smlouvy jsou jedním z nejběžnějších druhů IT smluv uzavíraných vždy v případě, že má dojít k vytvoření anebo dodání a implementaci počítačového programu (software) na hardware objednatele anebo na hardware dodaný spolu se software. Implementační smlouvy nejsou samostatným smluvním typem v právním smyslu, naopak jsou často velmi komplexním právním vztahem složeným obvykle ze smlouvy o dílo, licenční smlouvy, nepojmenovaných smluvních vztahů, jako je například doložka o zachování mlčenlivosti, a nezřídka také například i kupní smlouvy, příkazu nebo zprostředkování (nákup licencí třetích stran apod.). V dalším díle naší série článků se budeme věnovat implementační smlouvě, a to z pohledu objednatele.

Asi žádný člověk, který denně pracuje s ITSM či obdobnou aplikací, není s používaným nástrojem bezvýhradně spokojený. K těmto programům míváme často hořko-sladký vztah. Nezřídka je vnímáme jako nutné zlo. Slouží dobře, ale kdyby to tak jen lépe umělo… Co přesně by ale měly ITSM nástroje umět lépe? Existuje mezi IT profesionály nějaký konsenzus? Na tuto otázku hledal odpověď Service Desk Institute (SDI) a přišel na zajímavé skutečnosti, se kterými vás seznámíme v tomto článku.