Kyberbezpečnost není jen o NIS2

Co čekat v roce 2026 ve vlnách IT compliance?

Když došlo ke zveřejnění oficiálního znění směrnice NIS2, během pár měsíců se to na internetu začalo hemžit články s děsivými nadpisy o pokutách a revoluci, za kterou firmy draze zaplatí. NÚKIB totiž v souvislosti se zveřejněním NIS2 začal tvořit...

Kybernetický útok jako zásah vyšší moci?

V lednu 2022 ochromil masivní kybernetický útok provoz německého distributora paliv Oiltanking. Společnost byla nucena aktivovat doložku vyšší moci ve smlouvách, protože nebyla schopna plnit své smluvní závazky. Tento případ jasně ukázal, jak...

Nový zákon o kritické infrastruktuře

Dne 19. srpna 2025 nabyl účinnosti zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury (zákon o kritické infrastruktuře) (dále jen „ZoKI“), jenž přináší zásadní změnu v přístupu státu k ochraně kritické infrastruktury. Zákon...

AI versus autorské právo, 2. část

Je přípustné, aby dílo vytvořené AI napodobilo nějaké autorské dílo nebo styl autora?

S nástupem generativních modelů, které dokážou během sekund napodobit rukopis autora, výtvarný styl nebo zvuk určitého žánru, se otázka vztahu umělé inteligence a autorského práva stává klíčovou. Do jaké míry je přípustné, aby výstup vytvořený...

Jak nahlíží aktuální judikatura na prosté elektronické podpisy?

Prostý elektronický podpis byl v odborných publikacích i soudní judikatuře skloňován již nesčetněkrát. Jaké jsou jeho základní charakteristiky a jak na něho nahlíží nejnovější rozhodovací praxe českých soudů, bychom si přiblížili v tomto článku,...

Výhody a nevýhody prostých elektronických podpisů

v obchodní praxi

Elektronické podepisování dokumentů se v uplynulých letech stalo běžným prvkem obchodní praxe. Komerčně nejčastěji využívaný „prostý“ elektronický podpis, jehož popularita pramení především z jeho jednoduchosti, dostupnosti a nenákladnosti,...

AI versus autorské právo: Použití „digitálního štětce“ má mít právní ochranu

ale pouhé zadání promptu nestačí

Generativní AI přinutila autorské právo odpovědět na zdánlivě prostou otázku: kdo je autorem, když podstatnou část práce odvede stroj? Spor se nevede jen o trénink dat a hranice těžby cizího obsahu, ale hlavně o to, kdy lidský vnos překročí...

Když chatbot poradí špatně, kdo za to nese odpovědnost?

Právní aspekty nasazení AI v zákaznické podpoře

Chatboti využívající umělou inteligenci (AI) se rychle stali běžnou součástí zákaznické podpory. Firmy je nasazují kvůli jejich dostupnosti 24/7, schopnosti rychle reagovat a výraznému snížení provozních nákladů. Zákazníci si zvykli na okamžité...

Pravidla pro AI v EU

regulují nejen vývoj AI, ale také odpovědnost za škody, které může způsobit

V Evropské unii byla nastavena pravidla pro regulaci umělé inteligence primárně prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu (EU) 2024/1689 (tzv. AI Act). Dalším důležitým prvkem evropské regulace umělé inteligence je směrnice o odpovědnosti...

Vlastnoruční vs. prostý elektronický podpis

Převážná většina smluv a dokumentů se dnes podepisuje pomocí tzv. „prostého“ elektronického podpisu, který je poněkud paradoxně ze všech typů elektronických podpisů legislativně upraven nejméně. Hlavním důvodem plošného užívání prostého elektronického...