Hlavní strana -> Časopis IT Systems -> Rok 2025 -> IT Systems 9/2025 -> AI versus autorské právo: Použití „digitálního štětce“ má mít právní ochranu
IT SYSTEMS 9/2025 , AI a Business Intelligence , IT právo

AI versus autorské právo: Použití „digitálního štětce“ má mít právní ochranu

ale pouhé zadání promptu nestačí

Jaroslav Tajbr, Debora Cibulková

Generativní AI přinutila autorské právo odpovědět na zdánlivě prostou otázku: kdo je autorem, když podstatnou část práce odvede stroj? Spor se nevede jen o trénink dat a hranice těžby cizího obsahu, ale hlavně o to, kdy lidský vnos překročí práh pouhého podnětu a stane se tvůrčí činností chráněnou právem.


Na konci loňského roku ve vydání IT Systems 12/2024 jsme přinesli podrobný komentář k prvnímu českému soudnímu rozhodnutí, zda dílo vytvořené AI může požívat autorskoprávní ochrany. JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M., v tomto článku dopodrobna rozebral přelomový rozsudek Městského soudu v Praze, sp. zn. 10 C 13/2023, ze dne 11. 10. 2023. Článek doporučujeme dohledat, pokud vás tento zárodek české judikatury v otázce autorskoprávní ochrany AI zajímá podrobněji. V našem článku na něj pouze odkážeme.

Co už víme z evropského rámce

Unijní předpisy překvapivě výslovně nedefinují, že autorem může být jen člověk. Přesto z ustálené judikatury SDEU vyplývá následující závěr: dílo musí být „vlastním duševním výtvorem autora“ a odrážet jeho svobodné a tvůrčí volby. Nestačí tedy, že se objevil výstup; chráněn je pouze takový výsledek, který nese otisk jedinečných lidských rozhodnutí. Soudní dvůr zatím přímo neřešil autorskoprávní způsobilost AI, ale logika dosavadních rozhodnutí směřuje k člověku jako jedinému nositeli autorství.

Česká praxe: člověk ano, stroj ne – a důkazní břemeno na uživateli

V prvním domácím rozhodnutí, které už bylo v IT Systems podrobně rozebráno (viz výše uvedený odkaz), Městský soud jasně vyjádřil stanovisko českých soudů k této problematice: AI nemůže být autorem; autorem může být pouze fyzická osoba (§ 5 Autorského zákona), nikoli AI. Zároveň připojil praktický apel: kdo se hlásí k autorství výstupu vytvořeného s pomocí AI, musí prokázat svůj konkrétní tvůrčí přínos – typicky předložením historie promptů, nastavení, iterací a volby variant. Bez takového doložení zůstává výstup mimo autorskoprávní ochranu jako pouhý námět či myšlenka (§ 2 odst. 6 AZ).
 

Zahraniční rozhodovací praxe

Ve světě se již také posuzují první spory z této oblasti. V Německu potvrdil Spolkový soudní dvůr (BGH, 11. 6. 2024, X ZB 5/22) obdobný princip v patentové rovině: vynálezcem může být jen člověk; AI lze zmínit v popisu, nikoli uvést jako (spolu)vynálezce. V USA pak federální spor Thaler v. Perlmutter (2023) výslovně odmítl ochranu díla bez lidské účasti.

Kdy vzniká autorství při práci s AI?

Pomůže dělení do tří typových situací:
  1. Minimální zásah – uživatel napíše stručný prompt („obraz ve stylu…“) a bez další tvorby přijme první výstup. Jde o podnět, nikoli tvůrčí činnost. Autorství člověka zpravidla nevzniká.
  2. Tvůrčí režie – uživatel postupně formuluje záměr, jemně ladí parametry, kombinuje reference, provádí selekci a kompozici, případně výsledek dále upraví. Tady lze mluvit o autorském (či spoluautorském) vnosu: výsledek nese osobní přínos v podobě soustavy tvůrčích voleb a pokynů.
  3. Těžba cizí investice – model nebo uživatel cíleně využívá rozsáhlý chráněný vstup (např. korpus děl jednoho autora) k vytvoření substitučního výstupu „jako X“. Pak vedle autorského práva vstupují do hry například licenční a další nároky.

Praktická doporučení pro tvůrce i zadavatele

Pro tvůrce i zadavatele platí následující doporučení: (i) důsledně dokumentujte tvůrčí proces (prompty, iterace, výběry, následné úpravy) – bez evidence se autorství obtížně prokazuje; (ii) mějte na paměti, že AI je pouze prostředek a chráněným dílem je až výsledek s vaším rozpoznatelným tvůrčím vkladem; (iii) respektujte legální původ vstupů, TDM limity a licenční podmínky; výstupy zároveň transparentně označujte a uvádějte použité nástroje – snížíte tím riziko sporů; (iv) u komerčních zakázek smluvně nastavte použití AI, odpovědnost a garanci původnosti.

Závěr

U autorství v éře AI tedy nerozhoduje, zda při vzniku výstupu „byla přítomna AI“, ale zda je výsledkem svobodných a tvořivých voleb konkrétní osoby – tedy toho, čemu unijní judikatura říká „vlastní duševní výtvor“. Pokud člověk dílo sám vymýšlí, řídí a dotváří – i když používá digitální „štětec“ – má mít právní ochranu. Když je ale lidský podíl jen v pouhém jednotlivém úkonu nebo pokynu a hodnota vychází z cizí investice obsažené v modelu, autorskoprávní ochranu výsledku přiznat nelze.
 
Jaroslav Tajbr
Autor článku je partner v advokátní kanceláři Eversheds Sutherland a vedoucí její IP/IT praxe. Specializuje se na právo elektronických komunikací, ochranu osobních údajů, kybernetickou bezpečnost, M&A, pracovní právo či litigace.
Debora Cibulková
Spoluautorka článku je advokátní koncipientka v advokátní kanceláři Eversheds Sutherland, kde působí v týmu pracovního práva. Ve své praxi se zajímá o právní aspekty technologických inovací a dopady automatizace a digitalizace na oblast práva.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.