Hlavní strana -> Časopis IT Systems -> Rok 2025 -> IT Systems 10/2025 -> Jak nahlíží aktuální judikatura na prosté elektronické podpisy?
IT SYSTEMS 10/2025 , IT právo

Jak nahlíží aktuální judikatura na prosté elektronické podpisy?

Jindřich Vítek
Prostý elektronický podpis byl v odborných publikacích i soudní judikatuře skloňován již nesčetněkrát. Jaké jsou jeho základní charakteristiky a jak na něho nahlíží nejnovější rozhodovací praxe českých soudů, bychom si přiblížili v tomto článku, kterým uzavíráme sérii, jejíž předchozí díly najdete v číslech IT Systems 7-8 a 9.
 



 

Co je „prostý“ elektronický podpis?

Na úvod si ujasněme klíčový pojem – „prostým“ elektronickým podpisem se neoficiálně označuje podpis, který nesplňuje požadavky zaručeného ani uznávaného elektronického podpisu. K jeho vytvoření není potřeba kvalifikovaný prostředek pro elektronické podepisování ani kvalifikovaný certifikát vydaný důvěryhodnou certifikační autoritou (např. Českou poštou, s.p.). V praxi může být tvořen např. napsáním jména a příjmení na konci e-mailu, zaškrtnutím nebo stisknutím elektronického tlačítka „podepsat“, „objednat“ či „souhlasím“, vložením obrázku s naskenovaným vlastnoručním podpisem do dokumentu, zadáním PIN kódu do webové aplikace apod.
Fakticky jde o ten nejzákladnější typ elektronického podpisu, který se ovšem v dnešní době se už staví na roveň podpisu vlastnoručnímu. Prostý elektronický podpis musí vedle definice obsažené v nařízení eIDAS splňovat i požadavky zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), kladené na písemnost právního jednání. Podle ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku se totiž „k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.“ Dále podle ustanovení § 562 odst. 1 občanského zákoníku je „písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“ 
 
Jak se k naplnění požadavků kladených na písemnost právního jednání u prostého elektronického podpisu staví soudní judikatura?
 

Významný názorový posun soudní judikatury

Ještě donedávna byla rozhodovací praxe českých soudů ve vztahu k naplnění požadavků písemnosti právního jednání prostým elektronickým podpisem a k jeho postavení na roveň podpisu vlastnoručnímu do značné míry nejednotná. Některá soudní rozhodnutí splnění těchto požadavků kvitovala, jiná zase nikoliv. Například Okresního soud v Blansku ve svém rozhodnutí sp. zn. 3 C 173/2021, ze dne 2. 12. 2021, dovodil, že: „k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis).“
 
Naopak rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 9 C 104/2021, ze dne 20. 12. 2021, v minulosti dospěl ke zcela opačnému závěru: „Podle názoru soudu nelze za platný elektronický podpis považovat vypsání jména a příjmení v datové zprávě (emailu, např. formou tzv. emailové patičky), nebo uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla ([příjmení]) spojené s následným „odkliknutím“ určitého dokumentu na konkrétní internetové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení souhlasu nebo identity (prokazované nahrávkou hlasu), odeslání finančních prostředků z určitého účtu, zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. 
Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, vytvoření takových „podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizované) osoby. (…) Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté emaily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.).“
 
Nedávné rozhodnutí Městského soudu v Praze je silným pozitivním signálem pro další užívání prostého elektronického podpisu v praxi.
 
Zásadnější průlom do názorové roztříštěnosti soudní praxe přinesl až nedávný rozsudek Městského soudu v Praze, sp. zn. 54 Co 217/2024-259, ze dne 10. 09. 2024. Ten ve svém odůvodnění potvrdil platnost prostých elektronických podpisů pro právní jednání učiněná v písemné formě a významně tak rozptýlil pochybnosti zaseté do rozhodovací praxe staršími judikáty.
V předmětném rozhodnutí žalobkyně na základě zprostředkovatelské smlouvy obstarala příležitost k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní, což žalovaná stvrdila v dohodě o koupi nemovitosti, v níž mimo jiné souhlasila i se změnou kupní ceny. Tím žalobkyni měl vzniknout nárok na provizi za zprostředkování. Její zaplacení však žalovaná odmítla a namítala neplatnost dohody o koupi nemovitosti, kterou opírala o tvrzení, že dohoda byla podepsána prostým elektronickým podpisem v aplikaci DocuSign (tj. komerčního poskytovatele prostých elektronických podpisů). 
Městský soud v Praze (jako soud odvolací) se v uvedeném rozhodnutí ztotožnil se závěry soudu prvního stupně. Konkrétně uvedl, že „námitkám žalované, že dohodu o koupi nemovitosti neuzavřela, a tedy jí nemůže být vázána, nebylo lze přisvědčit. S žalovanou lze souhlasit v tom, že podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, avšak žalovaná se mýlí, pokud se domnívá, že pro platnost právního jednání učiněného elektronickými prostředky je bez dalšího vyžadován zaručený elektronický podpis. 
 
Občanský zákoník v § 561 odst. 1 větě třetí o. z. v dané souvislosti odkazuje na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost podepsat. Tímto právním předpisem je míněno nařízení eIDAS, které je přímo použitelným právním předpisem EU. Zmíněné nařízení rozlišuje několik druhů elektronických podpisů, a to tzv. kvalifikovaný elektronický podpis (čl. 3 odst. 12 eIDAS), zaručený elektronický podpis (čl. 3 odst. 11 eIDAS) a (prostý) elektronický podpis (čl. 3 odst. 10 eIDAS), přičemž mimo jiné upravuje též účinky naposledy zmíněného (prostého) elektronického podpisu tak, že v čl. 25 odst. 1 mu zaručuje jak funkci právní relevance (elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky), tak funkci důkazní (nesmí být odmítán jako důkaz). Na vnitrostátní úrovni je zmíněné nařízení eIDAS prováděno dvěma zákony, jimiž jsou zákon č. 297/2016 Sb. a zákon č. 250/2017 Sb., přičemž § 7 zákona č. 297/2016 Sb. výslovně stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít i tzv. prostý elektronický podpis (…) 

Dle doktrinálního výkladu definice prostého elektronického podpisu splňuje například uvedení jména a příjmení na konci e-mailu, naskenování vlastnoručního podpisu a jeho připojení k dokumentu, označení souhlasového políčka, samotné použití e-mailové adresy, pokud z jejího znění lze identifikovat podepisující osobu, včetně webové služby DocuSign, které bylo užito pro podpis předmětné dohody o koupi nemovitosti. Zmíněný druh podpisu je tedy zákonodárcem pro případ soukromoprávních jednání shledán jako přípustný a platný. (…) Nutno připomenout, že ani při klasické listinné podobě podpisu není zcela zaručena určitost autora podpisu. Podpis vytváří pouze důkaz, na jehož základě lze s určitou pravděpodobností předpokládat, že autorem projevu vůle na listině je osoba, která ji podepsala

Závěr

Prostý elektronický podpis je v dnešní době jedním z nejpoužívanějších typů elektronického podpisu, a to především v soukromé sféře. Nedávné rozhodnutí Městského soudu v Praze, které stvrdilo jeho platnost a tím i funkčnost, je proto silným pozitivním signálem pro další užívání tohoto typu elektronického podpisu v praxi.
 
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
Autor článku je zakladatel advokátní kanceláře Matzner & Vítek a odborný asistent na právnické fakultě.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.