Stále náročnější, více požadují výrobky a služby s vysokou užitnou hodnotou vyhovující individuálním potřebám zákazníků, avšak za cenu výrobků nebo služeb produkovaných hromadně (tzv. mass customization). Pro výrobní podniky, které chtějí prosperovat a dlouhodobě na těchto trzích existovat, to představuje výrazný nárůst variability výroby, který však nesmí negativně ovlivnit kvalitu výrobků ani spolehlivost, rychlost a přesnost jejich dodávek. Tlak na cenu zároveň vyžaduje přijímat opatření ke zlepšování podnikových procesů s cílem minimalizovat plýtvání a maximalizovat tvorbu přidané hodnoty.

Dnešní ERP systémy pokrývají stále větší množství firemních procesů a zpracovávají čím dál více informací. V posledních letech také dochází ke stále častějšímu využívání výpočetní techniky i na procesy, jejichž zpracování bylo ještě donedávna pouze ruční a automatizovaný sběr dat z těchto procesů si málokdo dokázal představit. Tyto specifické firemní procesy jsou často řízeny samostatnými softwarovými aplikacemi a získaná data je tak nutné transformovat na smysluplné informace a dále je využít. A proto i v dnešní době, kdy ERP systémy pokrývají již většinu potřeb společností, je otázka integrace externích aplikací do ERP systémů stále jedním z nejdůležitějších úkolů úspěšné implementace a následného efektivního využívání ERP systému. 

K čemu jsou hlasové technologie ve skladu vhodné? Zjednodušeně řečeno, ke všem skladovým operacím, kde je vhodné mít volné ruce a volné oči. Takovými operacemi jsou činnosti s kusovým zbožím, manipulace s drobným zbožím nebo naopak s těžšími kusy vyžadujícími obě volné ruce. Z procesního hlediska, ačkoliv není použití hlasu omezováno, se nejvýznamněji prosazují ve vychystávání, kde jsou jejich přínosy zřejmé a snadno dosažitelné. Co je klíčem k úspěšnému nasazení hlasových terminálů ve skladě nejen pro vychystávání?

Projektové řízení je sada dovedností, procesů a nástrojů, která napomáhá k úspěšné realizaci produktů jednotlivých projektů. Procesy projektového řízení umožňují snižovat rizika, která jsou s řízením projektů spojena. Jejich opakované využívání zvyšuje míru dovedností, snižuje chybovost a zvyšuje pravděpodobnost, že se na nic nezapomene. Nástroje projektového řízení pak pomáhají jednotlivé procesy projektového řízení automatizovat. Jejich implementace přitom může mít různý cíl. V tomto textu se zaměříme na výzvy spojené s implementací systému pro podporu projektového řízení v podnicích, kde je již řízení projektů na určité úrovni formalizováno.

Poskytovatel služeb odpovídá za systémy nacházející se na řadě míst, které navíc používají různí zákazníci. Je třeba zajistit spokojenost zákazníků, ale současně provádět terénní servis cenově efektivně. Současné softwarové nástroje naštěstí již umožňují řízení terénních pracovníků do značné míry automatizovat a standardizovat.
 

Základem úspěchu firmy už dávno nejsou ani tak produkty a technologie, jako spíše její lidský „kapitál“. Z něj lze vytěžit maximum ale až tehdy, když jsou firmy schopny jednotlivé zaměstnance naučit nebo donutit efektivně spolupracovat. Týmová spolupráce je proto v dnešní době nutností. K tomu, aby mohla týmová spolupráce efektivně fungovat, dnes existuje celá řada IT nástrojů.

Manažerské nástroje pro reporting (dále také business intelligence, BI) bývají nasazovány jako nadstavba nad ERP, případně jako jeho samostatný modul. Jedná se o nástroje zajišťující postupy sběru, integrace, analýzy a prezentace dat pro ulehčení správného rozhodování klíčových uživatelů. Manažerské nástroje pro reporting mají své místo napříč firemní organizaci jak horizontálně, tak vertikálně. Nedá se říci, že business intelligence je nástrojem manažerů nebo jde o součást práce business analytiků. BI má své místo takřka v každé firmě, kde pomáhá příslušným způsobem zaměstnancům k vyšší produktivitě práce.

Vedle obav o zajištění dostupnosti a dostatečného výkonu spočívají zásadní překážky v přenosu podnikových aplikací do cloudu v otázce bezpečnosti dat – a to jak v případě veřejných, tak i privátních cloudů. Jsou ale takové obavy na místě?

Se stále větším rozvojem cloudových služeb ve firemní sféře se mění i přístup k ochraně informací a dat uložených mimo firemní síť. Z pohledu bezpečnosti už není klíčové vědět, jen jaká data chránit, kde se nalézají, kdo s nimi může nakládat, jaký je způsob zabezpečení serverů, ale je třeba věnovat pozornost i metodám přístupů k externím službám, zabezpečení přenosů přes internetovou síť a dohledu nad správci samotného cloudu.

Čipová technologie poskytuje širokou škálu kryptografických služeb a bezpečnostních mechanismů pro podporu bezpečnostní infrastruktury v informačních, komunikačních a provozních systémech firem a organizací. Aplikace a systémy využívají smart čipy pro identifikaci a verifikaci držitele, autentizaci uživatele informačního nebo komunikačního systému, vytvoření zaručeného elektronického podpisu, šifrování a bezpečné uložení informace.