Svět průmyslu se dnes čím dál víc prolíná se světem IT. V té souvislosti zaznívá především termín Průmysl 4.0 a v rámci něj pojmy jako prediktivní údržba a inteligentní servis. Jejich automatizovaná podpora je úkolem pro zcela nový produkt z dílny společnosti Asseco Solutions. Na podrobnosti týkající se této horké novinky jsme se zeptali Jiřího Huba, jejího výkonného ředitele pro Česko.

Byli jste někdy zapojeni do projektu vývoje nového produktu, který stál spoustu peněz a úsilí všech zúčastněných, a přesto výsledný produkt neudělal díru na trhu? Nebo jste opakovaně naráželi na bariéru neporozumění IT s byznysem? Pak zřejmě žijete v reálném světě. Přinášíme vám proto seriál článků s tipy a zajímavými nástroji, které vás mohou inspirovat do budoucna a pomoci vyřešit některé problémy řízení inovací a vývoje nových produktů.

Slovní spojení Smart City, v českém překladu chytré město, se posledních několik let skloňuje ve všech možných směrech a patrně každý z nás se s ním již v nějakém významu setkal. Jelikož se však jedná o velmi mladý obor, neexistuje doposud žádná jeho přesná a ustálená definice. Souhrnně můžeme říct, že primárním cílem Smart City je nalézt jakýsi koncept, který bude schopný městům zajistit trvale udržitelný model rozvoje, vysokou kvalitu života, bezpečnost obyvatel a maximální efektivitu využití energie. To vše pomocí využití těch nejmodernějších technologií.

V polovině minulého roku informovala zahraniční i tuzemská média o americkém hackerovi, kterému se prostřednictvím palubního zábavního systému podařilo nabourat přímo do řízení letadla a získat přístup k jeho interním procesům včetně ovládání motorů. Kontroverzní hacker Chris Roberts, který je známý svými předchozími bezpečnostními průniky, tehdy dobrovolně o svých výsledcích informoval pověřené autority s žádostí o odstranění nedostatků. Tento postup následně probudil diskuzi o tom, zda je tzv. etický hacking dostatečně regulován.

Možná jste i vy zaznamenali u některých přijatých e-mailů pod podpisem odesílatele další text. Jde o takzvaný disclaimer, který je do podpisu vkládán automaticky zaměstnanci společností. Využitelnost a potřeba těchto sdělení, která často tvoří podstatnou část zprávy, je diskutabilní. Jaké náležitosti by měl disclaimer splňovat, aby byl skutečně funkční a nestalo se z něj jen několik odstavců obtěžujících adresáty?

Také se vám stalo, že do IT oddělení přijde člověk a ohlásí se jako nový zaměstnanec s tím, že potřebuje počítač a přístupy do různých systémů, aby mohl začít pracovat? Vaše překvapení vrcholí, když se jeho nadřízený dožaduje rychlého řešení. Vzniká vypjatá situace pro všechny zúčastněné, která se často neobejde bez zjitřených emocí. Pojďme se zamyslet nad tím, jak těmto situacím předcházet.

Mobile Device Management (MDM) nebo také Enterprise Mobility Management (EMM) jsou pojmy, které jsou v oblasti IT užívány stále častěji. Označují totiž nástroje pro správu firemních mobilních zařízení, jejíž význam rychle roste. Zaměstnanci dnes pro svou práci běžně používají telefony a tablety, nejen firemní, ale často i svá vlastní zařízení. IT oddělení si nemůže dovolit ztratit nad těmito zařízeními kontrolu, a to nejen z důvodu bezpečnosti, ale také pro zajištění efektivní podpory pracovníků, jejich produktivity a mobility.

Ransomware je aktuálně asi nejsledovanějším typem kybernetické hrozby. Vzhledem k laicky srozumitelnému, destruktivnímu a vyděračskému projevu totiž vzbuzuje velkou pozornost v médiích. Mohli bychom podlehnout zdání, že jde jen o další efektní téma, které zmizí, jakmile se objeví nový druh škodlivého softwaru. Bohužel to tak zatím nevypadá. Ransomware se šíří jako epidemie a je pravděpodobné, že jen tak rychle nevymizí. Všechny statistiky ukazují, že jeho rozšíření strmě stoupá a že se jedná o velmi vážné nebezpečí. Je třeba si uvědomit, že ransomware neohrožuje pouze koncové stanice, ale i firemní servery a kromě ztrát v případném zaplacení výkupného je ohrožen i běh organizace a její reputace.

Na konci srpna před pětadvaceti lety jsme si připomněli krátký příspěvek v jedné z diskusních skupin Usenet, kterým Linus Torvalds ohlásil příchod nového, v domácích podmínkách vyvíjeného operačního systému – Linuxu. Od první verze jádra vydané v září 1991 prošel Linux velmi rychlým vývojem a dnes je základem podnikových informačních architektur i tahounem drtivé většiny inovací v oblasti datových center. V současnosti máme navíc k dispozici širokou škálu významných linuxových distribucí, které jsou prakticky všudypřítomné a díky kterým považujeme vliv téměř Linuxu za samozřejmý.