„Téměř“ je v daném kontextu velmi důležité. Dokonce i po čtvrtstoletí totiž zájem o Linux neustále roste a my budeme i v nadcházejících letech svědky mnoha dalších inovací z dílny této neobyčejné linuxové komunity.

Roli Linuxu můžeme nejlépe pochopit ve dvou různých rovinách:

• jako opravdu velmi snadno dostupné, vysoce kvalitní a inovativní jádro operačního systému,
• jako hybatele celým světem open source technologií. 

Linus Torvalds - tvůrce linuxového jádra, CC BY-SA 3.0 Linuxmag.com

Linux je open source, ale open source není jen Linux

Díky vlivu Linuxu na svět svobodného software může být tato platforma snadno zaměnitelná za open source jako takový, a to i přesto, že tato forma licencování existovala i před vznikem Linuxu. Nicméně kdyby Linux neexistoval, určitě by dnes svět open source vypadal naprosto odlišně. Linux je totiž neuvěřitelně silným katalyzátorem rozvoje svobodných licenčních modelů a úspěchy základního stavebního bloku – operačního systému – podporují přijetí, inovace i legitimitu dalších open source projektů a komunit. Po pětadvaceti letech vývoje máme k dispozici ucelenou oblast IT prostředků a technologií, které jsou již ve výchozím stavu efektivní a otevřené.

Kupříkladu takový GitHub, který je dnes domovem pro obrovské množství open source kódu, projektů a komunit z celého světa, je postavený na dalším úspěšném projektu Linuse Torvaldse – na systému pro správu verzí git, který pomohl vnést řád do vývoje linuxového jádra. Velmistr linuxového světa tento systém nikdy nezamýšlel jako základ pro masivní úložiště, ale komunita se prostě rozhodla jinak a git i GitHub se tak rozvinul do dnešní podoby. Nejde přitom o žádnou výjimku, projekty a nástroje původně vyvinuté pro podporu Linuxu často přerůstají hranice této platformy a široce je využívají i komunity působící mimo linuxový svět.

Linuxové jádro obsahuje samo o sobě rozsáhlou řadu skvělých inovací, které se jednotlivě rozšířily i mimo tuto platformu. Příkladem může být technologie SELinux, na jejímž vývoji se vedle Národní bezpečnostní agentury NSA podílela i společnost Red Hat s cílem umožnit linuxovým platformám efektivnější prosazování bezpečnostních politik. SELinux se nicméně časem rozšířil do mnoha dalších oblastí, od linuxových kontejnerů až po mobilní operační systém Android. Ostatně i linuxové kontejnery máme k dispozici díky technologiím jako jmenné prostory nebo řízení skupin (cgroups), které jsou neodmyslitelnou součástí linuxového jádra.

Standardizované inovace

Linux měl velmi silný dopad i na technologie jako takové. A zdaleka nejen prostřednictvím vývoje ve svém jádře, ale především pomocí standardizace jednotlivých inovací. Jak často zmiňuje Jim Whitehurst, CEO společnosti Red Hat, na začátku 20. století došlo díky využívání zaměnitelných součástí a prosazování standardizovaných platforem k eliminaci na míru přizpůsobených procesů a ke skutečným inovacím a rozvoji v oblasti výroby.

A to je přesně to, co za posledních 25 let linuxová komunita udělala – přinesla obecnou a standardizovanou platformu, která nabízí předvídatelné chování v různorodých způsobech použití a umožňuje maximální míru inovací. Konkrétním výsledkem těchto standardizovaných inovací je ostatně i cloud computing – bez nízkých nákladů a technologické efektivity Linuxu by byla tato oblast naprosto odlišná, pokud by tedy vůbec nějaké cloudy existovaly. Místo flexibilních a běžně dostupných služeb by základem byla architektura typická pro začátek 90. let minulého století, tedy postupně vrstvená zakázková řešení postavená na unixových technologiích.

Dalším příkladem nejpokročilejších inovací souvisejících s Linuxem jsou kontejnery. Tento typ virtualizace využívá standardizované linuxové komponenty a nabízí nové způsoby nasazování a provozu podnikových aplikací. A to stále ještě není všechno, inovace v této oblasti souvisí s širokou škálou projektů, od nadstavby Docker až po platformu Kubernetes, a jsou předzvěstí rozsáhlého množství aplikací složených z desítek až stovek jednoduchých izolovaných procesů.

Musíme si také uvědomit, že imunní vůči inovacím ze světa Linuxu není ani hardware. Díky tomu, že Linux představuje standardizovanou platformu, efektivně odstínil vztah mezi hardwarovou a aplikační vrstvou. Výsledkem byl nejen vzestup zájmu o servery s architekturou x86, ale dokonce i vznik a rozvoj nových platforem jako ARM nebo SoC. Tento společný základ pro provozní prostředí umožnil růst podnikového IT s důrazem na inovace místo setrvání v zajetí tradičního modelu, který vyžaduje nákladnou údržbu a horentní licenční poplatky.

Za hranice datových center

Linux zásadním způsobem překonává hranice datových center, desktopů a dokonce i samotného technologického světa a jako hybatel principu open source podstatně ovlivnil celou společnost i naši kulturu. S růstem zájmu o Linux a svobodný software jsme mohli pozorovat stále větší příklon k otevřeným postupům, ať již v oblasti správy věcí veřejných, mezi komerčními aktivitami i v případě komunitního podnikání. Stačí si vzpomenout na crowdsourcing nebo projekt Kickstarter. Otevřená a transparentní spolupráce stále více souvisí s myšlenkami propojeného světa - přičemž vyzdvihnout lze zejména roli sociálních médií, a mění tak open source do podoby, která přesahuje oblast jednotlivých technologických odvětví.

Čtvrtstoletí existence

Linux toho za svého poměrně krátkého života stihl opravdu hodně. Stal se hlavním tahounem využití open source v podnikové sféře, zásadním způsobem ovlivnil standardizaci, přiblížil svět svobodného přístupu různorodým kulturám i různým průmyslovým odvětvím. A to rozhodně není vše a linuxové komunitě to zdaleka nestačí. Oprávněně bychom si proto měli pokládat řadu otázek. Co bude dál? Co nás čeká v příštích 25 letech? Čím bude muset Linux v nadcházejícím období projít a jakým výzvám bude čelit? Zkusme se podívat alespoň na některé možné odpovědi z pohledu následujících oblastí:

• Bezpečnost – s rostoucí rolí Linuxu jako základu pro podnikovou informační architekturu již není tato platforma pouze vrstvou pro provoz aplikací. Linux je nyní zásadní součástí bezpečnostní infrastruktury. Naprostou nezbytností se tak stávají stále sofistikovanější mechanismy pro ochranu dat i aplikací a nedostatky nebo zranitelnosti je nutné odhalit a řešit ještě před tím, než napáchají nějaké škody.
• Hardware – je dnes i díky Linuxu standardní komoditou a zákazníci si tak mohou vybírat z široké škály běžně dostupných produktů. A pokud si chce Linux udržet svoji pozici „velkého standardizátora“, bude muset udržet krok se stále rostoucím ekosystémem čipových sad i hardwarových architektur.
• Linuxové kontejnery – mezi všemi inovacemi nesoucími jméno Linux mají právě linuxové kontejnery největší potenciál změnit v následujícím čtvrtstoletí svět Linuxu i open source jako takového. Dopady Linuxových kontejnerů přitom mohou být velmi široké, od redefinování pojetí životního cyklu podnikových aplikací až po zkrácení doby existence konkrétních implementací operačních systémů na několik málo milisekund. A Linux bude i nadále hlavní silou vývoje naplňujícího požadavky kontejnerového přístupu, od automatizace přes škálovatelnost až po správu.
• Další generace inovací – linuxové kontejnery nebo cloud computing jsou již realitou a nic na tom nezmění fakt, že stále existují firmy, pro které jde zatím o vzdálenou budoucnost. Linux si nicméně musí zachovat pozici platformy, která je díky včasné identifikaci i řešení zcela nových požadavků a přístupů doslova synonymem inovací. Naplnění tohoto cíle bude vyžadovat úpravu stávajících komponent jádra (nebo přidání nových) tak, aby Linux naplnil jakékoli budoucí IT potřeby různorodého spektra uživatelů.

Díky Linuxu jsou dnes open source technologie klíčovým hráčem v oblasti firemního IT a pozitivně ovlivňují celý podnikatelský svět. Bez nich by mnoho každodenně používaných nástrojů, od služeb na vyžádání až po internetovou telefonii, pravděpodobně vůbec neexistovalo nebo by přinejmenším vypadalo naprosto odlišně. Diskuse o budoucnosti jsou samozřejmě důležité a nesmíme se jim vyhýbat, nicméně nesmíme zapomenout na to, za co všechno dnes vděčíme jednomu jedinému okamžiku roku 1991 – tedy zveřejnění dobře známého příspěvku v systému Usenet.

Oslavme tedy s Linuxem nejen uplynulých 25 let, ale pohleďme i do budoucnosti, která bude bezesporu nejméně stejně zajímavá, jako bylo celé první linuxové čtvrtstoletí.

Gunnar Hellekson Autor článku řídí product management v oblasti Linuxu a virtualizace ve společnosti Red Hat.