- Přehledy IS
- APS (25)
- BPM - procesní řízení (23)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (31)
- CRM (52)
- DMS/ECM - správa dokumentů (19)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (87)
- HRM (28)
- ITSM (6)
- MES (33)
- Řízení výroby (36)
- WMS (28)
- Dodavatelé IT služeb a řešení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (41)
- Dodavatelé CRM (37)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (63)
- Informační bezpečnost (43)
- IT řešení pro logistiku (48)
- IT řešení pro stavebnictví (26)
- Řešení pro veřejný a státní sektor (27)


















![]() | Přihlaste se k odběru zpravodaje SystemNEWS na LinkedIn, který každý týden přináší výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | ||
Právní pohled na disclaimery v e-mailech
Možná jste i vy zaznamenali u některých přijatých e-mailů pod podpisem odesílatele další text. Jde o takzvaný disclaimer, který je do podpisu vkládán automaticky zaměstnanci společností. Využitelnost a potřeba těchto sdělení, která často tvoří podstatnou část zprávy, je diskutabilní. Jaké náležitosti by měl disclaimer splňovat, aby byl skutečně funkční a nestalo se z něj jen několik odstavců obtěžujících adresáty?


Hned na úvod zmiňme jednu zásadní skutečnost, která majitelům firem anebo odesilatelům e-mailů často uniká. Každý by se měl řídit jednoduchým pravidlem a psát do e-mailu jen to, k čemu je oprávněn, a posílat elektronickou poštu pouze odpovídajícím adresátům. E-maily jsou dnes zcela standardně soudy brány za dostatečný důkaz o průběhu jednání, dobré víře či vyvolání předpokladu vedoucího například k uzavření či neuzavření smlouvy. Tyto situace mohou vést k následnému požadavku na náhradu škody – z právního pohledu často bez ohledu na disclaimer.
Contract disclaimer
Platnost nového občanského zákoníku (NOZ) měla přímý vliv na počet tzv. „contract disclaimerů“. Právě kvůli nim ale může nastat situace, kdy si disclaimer a obsah e-mailu v podstatě protiřečí. Smysl tak nedávají e-maily, které obsahují návrh smluvních podmínek, cenu a podmínky obchodního případu, a zároveň zahrnují disclaimer pojednávající o tom, že smlouvu může podepsat (tedy uzavřít) pouze statutární zástupce dané obchodní korporace. Takový e-mail v podání adresáta nemá být nabídkou, ale pouze informací, která nemusí mít žádný dopad, platnost ani účinek. Což zcela odporuje skutečnému určení zprávy, jejímž cílem je často pochopitelně opak. V takovém případě bude rozhodující posoudit, zda průměrná osoba byla schopna z daného e-mailu pochopit, že jde o návrh smlouvy se všemi náležitostmi, nebo má větší váhu „contract disclaimer“.
I přes tento paradox se lze setkat s řadou právníků, kteří v důsledku NOZ „contract disclaimer“ navrhují a doporučují. Disclaimery by však neměly být přeceňovány. O jejich skutečné roli a případném právním dopadu, pokud nějaký je, nás však přesvědčí až soudní praxe.
Protichůdná sdělení
Mezi nejčastější obsah disclaimeru patří prohlášení o autorských právech, diskriminaci, obtěžování, souladu s obchodními podmínkami společnosti či prohlášení o počítačových virech. Používaná sdělení však často nedávají žádný smysl. Typickým sdělením totiž bývá, že obsah zprávy je určen pouze jejímu adresátovi a v případě, že příjemce není adresátem, je obsah považován za důvěrný. Pokud byl někomu e-mail zaslán, byl jeho adresátem, a až z obsahu či kontextu je schopen následně zjistit, že obsah nebyl určen / adresován jemu. Poté je už pozdě tvrdit, že takový obsah je důvěrný a nelze příjemce přimět k tomu, aby zprávu nepřečetl či její obsah zapomněl. Důvěrnost je v takovém případě pouze iluzí, protože to, že odesílatel zašle e-mail a připojí tzv. disclaimer důvěrnosti, nemůže jeho (navíc mylného) adresáta zavázat k tomu, aby jednostranné prohlášení či závazek důvěrnosti dodržoval.
V takovém případě navíc odesílatel přímo prohlašuje, že si je vědom důvěrnosti obsahu, a odesláním zprávy jiné osobě než původně zamýšlené již objektivně tuto důvěrnost porušil. Často je důvěrnost mezi smluvními partnery chráněna smlouvou a smluvní pokutou, takto špatně odeslaný e-mail znamená objektivní porušení povinnosti a možnost uplatnit smluvní pokutu ze strany smluvního partnera v případě, že se o chybě dozví.
Pokud e-mail obsahuje disclaimer s prohlášením o bezpečnosti v otázce škodlivých počítačových kódů, a kdy je realita jiná, je většinou po otevření takového e-mailu pozdě odvolávat se na disclaimer. V takovém případě lze dokonce uvažovat o náhradě škody či podobném nároku, ale bylo by nutné prokázat, že odesílatel (označen v samotném e-mailu jako odesílatel) jím skutečně byl. Obdobné je to i v případě, že e-mail obsahuje disclaimer o tom, že odesílateli lze zasílat pouze e-mail bez viru. Takové sdělení nemá fakticky žádný účinek.
Ochranná práva
V případě disclaimeru týkajícího se ochrany autorských práv se jedná opět o zbytečnou (byť pravdivou) informaci. Obsah samotného e-mailu může být předmětem ochrany autorského práva a jeho kopírování tedy může být porušením práva jeho autora. S ohledem na zákonnou úpravu ochrany autorských práv jak osobnostních, tak i majetkových, však tento disclaimer není nutný.
Prohlášení o rovných pracovních podmínkách, nediskriminačním prostředí, tzv. obtěžování či podobně považujeme spíše za marketingovou záležitost, v našich podmínkách málo používanou. Prohlášení o výhradnosti (mlčenlivosti) je zavlečený způsob doplňování e-mailu původem z USA, kdy takové označování bylo soudy uznáno s právními účinky (např. Mattel, Inc. v. MGA Entm’t, Inc., 2010 U.S. Dist. LEXIS 102461, 23 (C.D. Cal. Sept. 22, 2010). Jde tedy spíše o americký způsob psaní e-mailů, kdy právě shora uvedené disclaimery plynou z americké soudní praxe a jsou (pokud správně používány) soudy akceptovány.
Příklady z praxe
Jedním z takových případů byl i e-mail, jehož obsah byl velice agresivní až výhružný. Odesilatelem byla agentura specializující se na vymáhání dluhů, a obsah zprávy vyzněl tak, že „adresát bude platit a nic mu nepomůže“, přičemž vlastní text zahrnoval velmi nevybíravé až agresivní slovní spojení, které mohlo vyvolat i obavu z toho, co bude následovat. E-mail také obsahoval tzv. násilný (violent) disclaimer, provedený malým písmem v závěru, typicky kurzívou. Disclaimer prohlašoval: „Obsah e-mailu nemá za cíl vystrašit či hrozit adresátovi jakýmkoliv násilným jednáním.“ Soud v USA, který žalobu na násilnou povahu a výhružky z podnětu adresáta projednával, uznal, že takový e-mail nelze považovat za násilný či výhružný a že nedošlo k žádnému porušení práv adresáta. Na druhou stranu lze s úspěchem pochybovat o účinnosti takového e-mailu, když obsahuje prohlášení, že vlastně nic z výhrůžek není myšleno jako výhružka.
Druhým příkladem z praxe může být sdělení: „Obsah této zprávy včetně příloh či odpověď na tuto zprávu není přijetím návrhu na uzavření smlouvy. Smlouva může být uzavřena pouze v písemné papírové podobě opatřené vlastnoručním podpisem osoby oprávněné jednat za společnost.“ Způsob jednání za společnost je přitom jasně dán zákonem a společenskou smlouvou, disclaimerem změnit nelze.
![]() |
JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M.
Autor článku je zakladatelem advokátní kanceláře MATZNER et al. |


4.3. | Kontejnery v praxi 2025 |
25.3. | IT Security Workshop |
31.3. | HANNOVER MESSE 2025 |
9.4. | Digital Trust |
13.5. | Cloud Computing Conference 2025 |
Formulář pro přidání akce
13.2. | Webinář: Objevte Odoo: Nejmodernější cloudový systém... |
19.2. | Jak na vytěžování dat a zpracování došlých dokladů |
20.2. | Co jsou to ty DMSka |
10.4. | Konference ALVAO Inspiration Day 2025 |