Není to tak dávno, co byly ve firmách jasně dané role pro řízení, správu, rozvoj a užívání IT. Programátoři a IT specialisté určovali pravidla hry a uživatelé se je museli naučit. Jenže poslední dobou jakoby někdo znovu rozdal karty. Už to není IT oddělení, kdo nařizuje. Tlak na zvýšení efektivity práce i optimalizaci obchodních procesů přinesl své ovoce. IT muselo začít pomáhat a ne komplikovat situaci. Své dopady má takhle změna i v tak zdánlivě rigidní oblasti, jakou jsou podnikové ERP systémy.

Boj o zákazníky – a to nejen v on-line prostředí – je stále tvrdší. Je proto s podivem, jak málo elektronické obchody a produktové weby využívají komplexní přístup k návštěvníkům včetně vyhodnocování jejich aktuálního chování a přijetí odpovídajícího postupu pro maximalizaci zisku.
Čím více může firma přesněji zacílit na aktuální potřeby potenciálního zákazníka, tím je větší šance, že dojde k uskutečnění ochodu. Fakt sice všeobecně známý, ale jen málokdo si uvědomuje, co vše se za ním skrývá. Tedy i to, že obchodník proaktivně nabídne zákazníkovi pomoc. Takovou, která bude věcně i časově odpovídat dané situaci. A jednou z možností, jak toho dosáhnout, je tzv. web engagement.

Schopnost efektivně pracovat se stávajícím zákazníkem vykazuje vyšší profitabilitu než získávání zákazníků na volném trhu nebo od konkurence. Kvalitně prováděná marketingová strategie přináší organizaci větší flexibilitu a zisk než pouhé slevové akce. Na příkladu metod pro podporu prodeje (cross sell / up sell) si ukažme, jak taková strategie může vypadat.

Elektronická faktura a elektronická fakturace jsou pojmy, které širší veřejnosti dnes již nejsou neznámé. Tyto termíny bývají nicméně laiky často zaměňovány či směšovány. Obecně se elektronickou fakturou (e-faktura) rozumí datový soubor vytvořený elektronickou cestou, který obsahuje stejné položky jako klasická faktura. Elektronickou fakturaci většina firem vnímá jako vytvoření PDF dokumentu a jeho zaslání e-mailem. To ovšem není přesné. Nezbytným znakem a hlavní výhodou elektronické fakturace je především automatizované zpracování daňových dokladů, typicky faktur.

V rámci svých přednášek s tématikou softwarových smluv se v souvislosti s veřejnými IT zakázkami často setkávám s otázkami na možné pochybení zadavatele při definici požadavků na typ licence, pochybení při vymezení funkcí softwaru, problematický požadavek na neomezenou odpovědnost za škodu či požadavky na customizaci či servis softwaru. Ze strany veřejných zadavatelů je poukazováno na problémy, které jim působí svázanost zákonem o veřejných zakázkách v podobě nutnosti podstoupit složité zadávací řízení v případě rozšíření stávajícího systému či servisní činnosti bez možnosti zadat zakázku stávajícímu dodavateli. Je tak evidentní, že dodávky softwaru a s tím spojených služeb v rámci veřejných zakázek přináší celou řadu zásadních problémů. Na některé z nich se budu snažit najít odpověď v následujícím textu. Nepochybuji ovšem, že těch složitostí je podstatně více než zde můžeme probrat, plynou totiž z individuální povahy každé zakázky.

Oblast řízení podnikové informatiky prošla výrazným vývojem a dá se předpokládat, že dojde k další výrazným změnám. Svět se bude stále více profesionalizovat v dodávání služeb IT. Pokud budete ještě mít oddělení podnikové informatiky, bude fungovat spíše jako dodavatel služeb, který zajistí dodávku kvalitních služeb od externích dodavatelů.