Pojďme se podívat, jak nám pomáhají aktuální technologie očima pomyslné potravinářské firmy Baby & Rosin FOOD (dále jen BRF), která vyrábí dva druhy výrobků – dětský jablečný příkrm HappyBaby a balené rozinky GrandRosin. Na rozdíl od jiných odvětví, jako jsou třeba strojírenství nebo sklářský průmysl, v potravinářství hrají šarže velmi důležitou roli a je to dáno nejenom českou, ale i evropskou legislativou. Každá šarže jednoznačně identifikuje dodavatele (pro suroviny) nebo datum výroby (pro polotovary a výrobky), určuje datum minimální trvanlivosti (DMT) a slouží v podstatě jako rodný list potravin. 

Proč nás zajímá vysledovatelnost?

Při výrobě výrobku se již používají konkrétní šarže surovin a polotovarů. Pro libovolný výrobek a zvolenou šarži je tedy poměrně jednoduché dostat z moderního podnikového systému (ERP) údaje, z jakých surovin a polotovarů byl výrobek vyroben, tzv. zpětná vysledovatelnost šarže (anglicky tracking). Při auditu tak podnik BRF snadno zjistí skutečné složení výrobků.

Naopak při expedici výrobků odběratelům je potřebné zajistit, aby podnikový systém umožnil taktéž dopřednou vysledovatelnost šarže (anglicky tracing). Tato funkcionalita dohledá na základě suroviny a její šarže, do kterých výrobků se tato surovina použila a kteří zákazníci si tuto surovinu nebo výrobky z této suroviny zakoupili. Proč je to důležité? Aby naše firma BRF uměla okamžitě stáhnout z oběhu nekvalitní nebo poškozené výrobky. Protože může být ohrožené zdraví obyvatel, musí se v těchto případech jednat velmi rychle.

Navíc efektivní sledování šarží zlepšuje výslednou kvalitu potravin a může pomoci k lepšímu hodnocení v systému HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points) nebo při certifikaci IFS Food od neziskové organizace IFS (International Featured Standards). Certifikace systémem HACCP slouží pro zajištění dodržování hygieny a výroby zdravotně nezávadných potravin a je vyžadována legislativou. Obdobně, mezinárodně uznávanou IFS certifikaci požadují zejména obchodní řetězce za účelem větší bezpečnosti potravin. 

Obr. 1: Princip vysledovatelnosti šarže na příkladu produkce pomyslné potravinářské firmy Baby & Rosin FOOD.

Unifikované označování čárovými kódy GS1

Každý zabalený výrobek je označen jednoznačným EAN kódem, který plně postačuje pro účely prodeje koncovému zákazníkovi. Jakékoliv informace „navíc“ (např. šarže, DMT…) jsou pro spotřebitele irelevantní, na druhou stranu pro dodavatele i odběratele jsou velmi důležité pro vysledovatelnost pohybu potravin. Pro zajištění vysledovatelnosti v dodavatelsko-odběratelském řetězci se běžně používá označování heterogenních nebo homogenních palet pomocí komplexních čárových kódů SSCC dle standardů neziskové organizace GS1. Jsou to 1D čárové kódy (GS1-128) a kromě EAN kódu a množství výrobků můžou uchovávat další informace (šarže, DMT). Tímto ale vznikají rozdílné požadavky na označování různých balení potravin. Jak tedy efektivně označovat větší balení výrobků již ve výrobním procesu?

Výhodou GS1 standardů je jejich rozšířenost a ověření funkčnosti v praxi. Označením výrobků speciálním 1D nebo 2D čárovým kódem a následným použitím vhodné čtečky čárových kódů můžeme jednoduše zadávat i sledovat pohyb zboží nejen v rámci podniku. Pro tento účel můžeme na definici speciálního čárového kódu využít GS1 standard a zvolit vhodné aplikační identifikátory (AI) po vzoru SSCC kódů.

Typicky to jsou tyto základní AI:

• (01) – jednoznačný kód výrobku (GTIN – Global Trade Item Number), například EAN kód výrobku
• (10) – šarže výrobku (Batch/Lot Number)
• (15) – datum minimální trvanlivosti (Best Before Date)
• (30) – množství v základní měrné jednotce skladové karty (Count of items)

Pro evidenci dalších informací máme k dispozici ještě kód (240) pro interní označení výrobku číslem skladové karty (Additional Product Identification) nebo úplně volitelné kódy (91) až (99) pro interní evidenci téměř čehokoliv.

I když je možné označovat tímto způsobem každý kus výrobku, hodí se tato metoda především pro označování větších logistických jednotek (karton, krabice, folie…). Kupříkladu BRF zabalí karton, ve kterém bude 50 kusů HappyBaby (kód výrobku HB01) se šarží „LOT1“ a minimální trvanlivostí do 31. 12. 2017. Když označíme karton speciálním čárovým kódem, můžeme pak pomocí čtečky čárových kódů jednoduše pracovat s konkrétním množstvím výrobku i šarží současně. 

Obr. 2 a 3: Čárový kód GS1-128 a kód GS1 DataMatrix

Jakou výhodu to přinese?

Jestliže to není zřejmé na první pohled, tak si porovnejme předchozí proces se snímáním standardních EAN kódů, kterými jsou výrobky a kartony typicky označeny. V takovém případě musí skladník firmy BRF při expedici nebo interním přesunu mezi sklady nasnímat EAN kód výrobku a ručně doplnit šarži a množství. Vůbec nezáleží na tom, jestli má čtečka čárových kódů speciální aplikaci nebo software na míru, protože může dojít k chybám při ručním zadávání.

Na druhou stranu při správném označení vyrobeného kartonu speciálním čárovým kódem eliminujeme chyby a ruční zadávání, protože veškeré informace (šarže, množství, DMT) jsou již uloženy v čárovém kódu. Tímto způsobem zefektivníme a zrychlíme práci skladníků.

Posledním krokem, který musíme zabezpečit, je podpora rozpoznávání formátu speciálního čárového kódu v podnikovém systému po přenesení nasnímaných údajů z čtečky čárových kódů. Protože námi navrhovaný formát je postaven na bázi GS1 standardů (AI identifikátory), tato funkcionalita již typicky bývá součástí ERP systému. Pak je ale celý proces kompletně automatizován a k dispozici dostáváme efektivní vysledovatelnost potravin v našem podniku BRF, který se dá použít i v dodavatelsko-odběratelském řetězci.

Použít 1D nebo 2D čárový kód?

Pro naše speciální označení čárovými kódy můžeme využít hned několik standardizovaných GS1 kódů. Otázkou tedy zůstává, jestli použít jednoduché lineární 1D, nebo komplexní 2D čárové kódy? V následující tabulce shrneme výhody a nevýhody těchto alternativ. Textová reprezentace čárového kódu je důležitá v případě, že čárový kód nemůžeme načíst, nebo je poškozen.

Osobně si myslím, že vhodná volba jsou právě 2D čárové kódy, protože minimalizujeme zaměnitelnost s EAN kódy, čímž klesá chybovost uživatelů, a to i vzhledem k potenciálně vyšším nákladům na HW vybavení (tiskárny a čtečky), nebo k potřebě doplnit textovou reprezentaci čárového kódu manuálně do etikety. Směrem 2D čárových kódů se ubírá i organizace GS1. Alternativně se dá místo 2D čárového kódu GS1 DataMatrix použít také oblíbený a rozšířený QR kód, pro který ale musíme zajistit vhodné zařízení pro rozpoznávání.

Bez ohledu na typ čárového kódu je důležité mít vhodný software ve čtečce čárových kódu (nebo také vhodnou mobilní aplikaci v telefonu), který zabezpečí správné rozpoznávání a zobrazí uživateli nejen nasnímaný kód, ale také jeho rozpad na jednotlivé součásti (kód výrobku, množství, šarže, DMT). Při online připojení na ERP systém dokáže zařízení navíc zobrazit i název výrobku, či upozornit na použití nevhodné šarže, protože někteří odběratelé (zejména velké obchodní řetězce) mají extra požadavky na trvanlivost výrobků, které si objednávají.

Namísto čárových kódů by se pro identifikaci dala klidně využít také populární technologie RFID. Tuto variantu ale nedoporučuji zejména kvůli neúměrně vysokým nákladům – označovat je potřeba každou větší logistickou jednotku a stačí, když srovnáte cenu za naprogramování a instalaci RFID tagu s cenou za potisknutí „obyčejné“ etikety…

Co je potřebné splnit pro implementaci?

Pro to aby mohla naše společnost BRF implementovat navržené označování pomocí 2D čárových kódů do praxe, je nutné, aby splnila několik kritérií:

• Zakoupit požadovaný HW (tiskárna 2D čárových kódu, čtečka čárových kódu s podporou 2D kódů)
• Vytvořit jednotnou etiketu pro logistické jednotky (kartony, folie) a integrovat ji do ERP systému, aby se dala tisknout automaticky na základě výrobního příkazu nebo příjemky
• Důkladně označovat suroviny (při příjmu na sklad), polotovary a výrobky (při výrobě). Kdykoliv BRF nakoupí jablka nebo rozinky, již při příjmu na sklad je označí etiketou, která v sobě kromě standardních údajů nese informaci o šarži, DMT nebo množství. Podobně i při výrobě finálního produktu.

Závěrem si připomeňme ještě jednou největší výhody, které nám tento způsob označování výrobků a surovin přinese:

• přesná evidence pohybu v rámci podniku i směrem k dodavatelům,
• rychlá vysledovatelnost a nepřímo také
• jednoduchá inventura skladu.

Tak na co ještě čekáte?

RNDr. Tomáš Bartoš, Ph.D. Autor článku působí jako ERP Solution Architekt ve firmě Team-SOFT s.r.o. a zabývá se návrhem moderních řešení podnikových ERP systémů a optimalizací zejména skladových, výrobních a obchodních procesů.