Daně, cla, poplatky, odvody – to jsou všechno záležitosti mezi lidem nijak populární. A jistě nikdy nebudou. Na druhé straně každý, kdo racionálně uvažuje, ví, že shromáždit určité množství prostředků pro zajištění společných cílů a potřeb je v zájmu každé společnosti, co civilizace existuje. Odhlédněme pro tuto chvíli od otázky, jak zařídit, aby nakládání s takto získanými prostředky bylo účelné (to je jistě významné téma pro další úvahy). Podíváme se na to, jak tuto nepříjemnou agendu učinit efektivnější, spolehlivější, a nakonec i spravedlivější.

Poskytování úvěrů je jedním ze základních zdrojů příjmů finančních institucí. V současné makroekonomické situaci se ve srovnání s minulým obdobím zvyšuje rizikovost nesplácení úvěrů a významně roste význam správných obchodních rozhodnutí v procesech upisování a správy úvěrů, případně při vymáhání následných pohledávek. Cílem všech rozhodnutí je prodat zákazníkovi úvěrový produkt podle jeho potřeb a zároveň efektivně řídit míru rizika a minimalizovat příslušné operační náklady.

Hadoop se jako platforma pro velká data skloňuje v různých oblastech již několik posledních let. Diskuse se však časem posouvá od ryze akademických úvah směrem k řešení reálných business problémů. Technologické aspekty této platformy jsou dnes již dobře definované a stabilní. Komerční distribuce se rychle etablují v enterprise sféře. Na světlo světa proniká množství úspěšných užití napříč spektrem odvětví. Pojďme se proto podívat, jak Hadoop využít v reálném prostředí bank a finančních institucí a proč je právě teď ten správný čas začít.

V rámci implementace informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě ČR bylo již realizováno mnoho projektů na celostátní, regionální i místní úrovni. Mezi nejvýznamnější projekty na celostátní úrovni patří kontaktní místa veřejné správy nazývaná CzechPoint, datové schránky a základní registry veřejné správy. Kontaktní místa veřejné správy jsou vůbec nejúspěšnějším projektem českého e-governmentu a rozsah jimi poskytovaných služeb se postupně zvyšuje. V tomto příspěvku provedeme základní srovnání vývoje adopce datových schránek a základních registrů.

Elektronizace, tedy přesun většiny činností zajišťujících fungování vyspělé společnosti do kyberprostoru, se nevyhnula ani zdravotnictví. Není složité si v této oblasti informační technologie představit: od evidence čehokoliv, co se týká péče o zdraví, až po elektronické, více či méně složité a více či méně automatizované zdravotnické přístroje. Při nadšeném vývoji, výrobě a nasazování pokročilých informačních a komunikačních technologií však nelze opomíjet ani jejich bezpečnostní aspekty.

Přestože patříme k těm šťastnějším zemím, které se těší dostupnému zdravotnictví s řadou kvalifikovaných odborníků a slušnými měřitelnými výsledky, čelí tento sektor množství problémů. Ze všech stran se navíc ozývají kritické hlasy poukazující na to, co všechno by se mělo zlepšit – pacienti očekávají kvalitnější a pokud možno co nejdostupnější péči, zatímco lékaři a další pracovníci v oboru se potýkají s řadou organizačních i ekonomických potíží. A to vše navzdory tomu, že se v lékařství neustále vyvíjejí dokonalejší technologie, inovativní diagnostické a léčebné metody, o nichž se ještě před pár desetiletími nikomu ani nesnilo.

Spousta organizací, které řídí projekty, se dnes a denně střetává s problémy souvisejícími s řízením pracovních kapacit. Vlastní zaměstnanci se tak nezřídka stávají úzkým hrdlem každé organizace limitujícím schopnost produkovat výstupy. Velmi často se také stává, že nasazení podpůrných nástrojů pro správu zdrojů se míjí účinkem. Důvod je vždy stejný: s řízením kapacit se začíná na nesprávném místě, totiž od běžících projektů…

Vzdělávání má v oblasti personalistiky specifické postavení. Na jednu stranu je to spíše provozní a ne velmi často diskutovaná agenda. Na druhou stranu se prolíná s většinou parciálních oblastí řízení lidí – například adaptace nových zaměstnanců, motivace a hodnocení, rozvoj talentů apod. Je takovou „tichou“ a přitom nepostradatelnou součástí personalistiky.