facebook
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
Compas automatizace
IT SYSTEMS 3/2014 , Veřejný sektor a zdravotnictví

Cesta k chytřejšímu zdravotnictví vede přes moře dat



IBMPřestože patříme k těm šťastnějším zemím, které se těší dostupnému zdravotnictví s řadou kvalifikovaných odborníků a slušnými měřitelnými výsledky, čelí tento sektor množství problémů. Ze všech stran se navíc ozývají kritické hlasy poukazující na to, co všechno by se mělo zlepšit – pacienti očekávají kvalitnější a pokud možno co nejdostupnější péči, zatímco lékaři a další pracovníci v oboru se potýkají s řadou organizačních i ekonomických potíží. A to vše navzdory tomu, že se v lékařství neustále vyvíjejí dokonalejší technologie, inovativní diagnostické a léčebné metody, o nichž se ještě před pár desetiletími nikomu ani nesnilo.


I když „navzdory“ vlastně možná není ten nejvhodnější výraz – moderní diagnostika i léčebné postupy často představují významné nové finanční náklady vytvářející tlak na ekonomiku zdravotnictví a poskytování péče. Celá řada zdravotnických zařízení a poskytovatelů péče také není připravena na adekvátní práci s množstvím digitálních dat, které nové technologie generují – a jsou často doslova zamořena daty. Jejich objem narůstá takovým tempem, že je s pomocí tradičních metod ani při nejlepší vůli a úsilí nelze mít pod kontrolou. Přitom zdravotnictví je první z oborů, kde je životně důležité (mnohdy doslova), aby měly všechny oprávněné osoby přístup ke všem podstatným informacím v reálném čase. Proto je nezbytné neustále pracovat na tom, aby tok informací a nové technologie fungovaly ve prospěch personálu a pacientů. Významným principem je přitom přeměna dat na informace – informací je méně než dat, jsou adekvátní a použitelné pro lepší rozhodování o diagnóze, léčbě a dalších aspektech péče.

I v medicíně je místo pro business intelligence

Většina zdravotnických organizací dnes pracuje především s deskriptivními analýzami a s jejich pomocí se snaží pochopit a klasifikovat převážně strukturovaná, finanční data o dřívějších událostech. Jen málo pracovišť si zatím dokáže poradit s datovou explozí, v níž značný podíl představují nestrukturované informace. Jen pro představu: při jediném vyšetření moderními lékařskými přístroji, jako jsou magnetická rezonance nebo počítačová tomografie, mohou vzniknout data o objemu dosahujícím až desítek gigabytů. Progresivní nemocnice i zdravotní pojišťovny se proto nyní přeorientovávají na lepší využití možnosti data warehousingu (proces ukládání dat z různých zdrojů a jejich řízení) a inteligentní analytické nástroje.

Nemocnice například potřebují systémy, které jim umožní nepřetržitý přístup ke všem důležitým údajům a zároveň sníží riziko ztráty dat na minimum. S využitím technik prediktivní analýzy je možné starším i nově vznikajícím datům lépe porozumět a vytvořit modelové scénáře do budoucnosti s pomocí simulací a předvídání. Analytické nástroje lze aplikovat na provozní i klinickou oblast a získat přehled o trendech, typických vzorcích, anomáliích a souvislostech, na jejichž základě lze uzpůsobit rozhodování.

Významný potenciál představují ucelené elektronické zdravotní záznamy, které umožňují přesné a bezpečné integrování dat o pacientech nejen z ordinací a nemocnic, ale také z laboratoří, lékáren či pojišťoven. Nicméně ani na této úrovni možnosti chytřejšího zdravotnictví zdaleka nekončí.

Nejužitečnější poznatky se často skrývají v nestrukturovaných záznamech

Během února byly oznámeny úspěšné výsledky pilotního projektu, v němž klinika Carilion Clinic z americké Virginie využila prediktivní modelování dat z elektronických zdravotních záznamů k rozpoznání 8 500 pacientů s vyšším rizikem srdečního selhání. Předvídání rizik umožní přizpůsobení preventivní péče a včasné, lépe cílené zásahy, což znamená lepší vyhlídky pro pacienty, ale také zefektivnění organizace lékařské péče a snížení nákladů. Projekt se zdařil především díky zahrnutí nestrukturovaných dat a volného textu (v žádankách, anamnézách, diagnózách, propouštěcích zprávách apod.), která mnohdy obsahují ty nejužitečnější poznatky s potenciálem pro vytváření predikcí. Při využití tradičních metod a zpracování pouze strukturovaných dat by byl počet identifikovaných „rizikových pacientů“ minimálně o třetinu nižší. Je přitom potřeba poznamenat, že podíl strukturovaných dat v nemocničních informačních systémech v USA i v řadě zemí západní Evropy je významně vyšší, než je obvyklé v ČR, kde se lékaři více spoléhají na volný text.

Asi nejslavnějším příkladem práce s velkými daty ve zdravotnictví je zapojení počítačového systému Watson, jehož hlavní síla spočívá právě ve schopnosti zpracovat, analyzovat a interpretovat komplexní informace na bázi přirozeného jazyka. Svou první medicínskou praxi Watson absolvoval na americké klinice Sloan-Kettering Cancer Center, jež se specializuje na péči o onkologické pacienty. Než však Watson nastoupil do služby, musel „nabiflovat“ více než šest set tisíc lékařských zpráv a dva miliony textů z odborných publikací včetně výsledků klinických výzkumů. Watson dokáže projít jeden a půl milionu záznamů o pacientech a léčbě a na jejich základě navrhnout lékařům možné varianty postupu v řádu vteřin. Nicméně není důvod se obávat, že by se naplnily temné scénáře katastrofických filmů a superpočítač převzal iniciativu i v léčení. Smyslem využití těchto kognitivních technologií je analýza gigantických zdrojů informací, tedy velice důkladná, komplexní a odborná asistence, ale samotné rozhodování je – a tak tomu zůstane i v budoucnu – na lékařích.

Ozdravení se dočká i provozní stránka zdravotnických zařízení

Kromě úspor v ekonomické oblasti přináší moderní řešení i úspory časové. Vzhledem k nižší administrativní zátěži a hladšímu provozu se mohou lékaři a další členové personálu zabývat tím, co je opravdu důležité: mohou se soustředit na zdravotní péči samotnou a trávit více času přímo s pacienty. U některých častých problémů, jako jsou například vícenásobné preskripce a nevyužitá léčiva, se navíc kromě úspor objevují i další výhody v podobě prokazatelně vyšší bezpečnosti pacienta.

Koncept chytřejšího zdravotnictví se ovšem netýká jen lékařství samotného. Jeho nedílnou součástí jsou pochopitelně i složky zajišťující administrativní, regulační a další role. Analýzy dat zde mohou například ukázat, že u pacientů, kteří se léčí s určitým typem srdeční choroby, často trvá hospitalizace déle a vyžadují nákladnější péči než jiné akutní případy. Pokud se podaří odhalit podobné vzorce, které není možné poznat intuicí, nemocnice i pojišťovny se mohou hlouběji zaměřit na jejich příčiny a hledat způsoby, jak je adresovat v léčbě či úhradách.

Během posledních tří let jsou v rámci rozvinutých trhů západní Evropy a USA patrné významné investice do business intelligence a přeměny dat na informace. Jejich využití se konečně začíná blížit technologickým možnostem IT a běžné praxi v řadě jiných odvětví lidské činnosti. Investice do těchto technologií patří k nejrychleji rostoucím segmentům na trhu softwarových řešení pro zdravotnictví. A jak vypadá situace v našich zdravotnických zařízeních? Čeští lékaři zatím nemají po ruce superpočítačové asistenty, ale řada inteligentních řešení se už v našich nemocnicích osvědčila. Realizované i plánované inovace v českých nemocnicích a zdravotnických organizacích nasvědčují tomu, že Česká republika snad nezůstane pozadu a využije potenciál dostupných dat pro lepší, bezpečnější a ekonomicky udržitelné zdravotnictví.

Matěj Adam, Ondřej Bothe

Matěj Adam působí jako manažer pro oblast zdravotnictví, IBM Worldwide. Ondřej Bothe je expert na business analytics společnosti IBM Česká republika.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

CRM, DMS a docházkové systémy, ITIL 4 a firewally

Obsahu aktuálního vydání IT Systems dominují témata CRM a DMS, což jsou zkratky, se kterými se v oblasti podnikového IT setkáváme již mnoho let, ale přesto bychom jim stále měli věnovat pozornost. Rozhodně se totiž nejedná o vyřešenou a uzavřenou záležitost, protože nové technologie přináší také nové možnosti, a to jak do oblasti řízení vztahů se zákazníky, tak i do oblasti správy dokumentů, jejich digitalizace a řízení oběhu v rámci workflow, protože až s ním dostává DMS skutečný smysl.