Na úvod seriálu, ve kterém se budeme zabývat fázemi projektového řízení a jejich úskalími, je třeba představit standardy, ze kterých projektová praxe vychází. Ty nejsou, až na výjimky, výmyslem akademiků nebo úředníků neposkvrněných praxí. Jsou spíše soupisem nejlepších zkušeností „praktikujících“ manažerů, kteří si vše vyzkoušeli na vlastní kůži.Na úvod seriálu, ve kterém se budeme zabývat fázemi projektového řízení a jejich úskalími, je třeba představit standardy, ze kterých projektová praxe vychází. Ty nejsou, až na výjimky, výmyslem akademiků nebo úředníků neposkvrněných praxí. Jsou spíše soupisem nejlepších zkušeností „praktikujících“ manažerů, kteří si vše vyzkoušeli na vlastní kůži.

Podle světových statistik končí téměř 35 procent implementačních projektů neúspěšně. Za neúspěch se přitom obecně považuje především nenaplnění požadavků na funkcionalitu, významné zpoždění v termínech nasazení a výrazné navýšení investice v průběhu realizace. Kde se na projektové dráze skrývají ty nejzáludnější zatáčky a šikany, na jejichž projetí je třeba si dát dobrý pozor a možná někdy raději přibrzdit? O tom je následující článek.

Současné tržní prostředí klade stále vyšší nároky na konkurenceschopnost a flexibilitu společností, a posiluje tak význam marketingu, prodeje a řízení vztahů se zákazníky (dále CRM). Je kladen silný důraz nejen na růst klientské báze, ale především na udržení a rozvoj stávajících klientských vztahů. Většina společností se dříve nebo později dostává do situace, kdy potřebuje tyto oblasti podpořit kvalitním systémovým řešením. Jak jej vybrat?

Řízení na základě reálně a měřitelně odvedené práce jako metoda existuje již od šedesátých let minulého století. Je zmiňováno téměř v každé renomovanější metodice projektového řízení. A přesto v IT není něčím, o čem byste mohli běžně slyšet: „Ano, samozřejmě. Využíváme EVM. Jinak by to snad ani nešlo.“ Proč je tomu tak? Díky své principiální jednoduchosti EVM naplňuje předpoklad rychlé a účinné pomoci projektovému manažerovi v udržení projektu „na kolejích“, a přesto nedoznalo v prostředí tuzemských projektů většího rozšíření.

Podniková architektura je cesta za ziskem a prosperitou. Na jejím konci by nás měla čekat precizně a kvalitně fungující organizace. Firma, která zná svou vizi, ví, proč působí na trhu, je si vědoma své přidané hodnoty a zná svůj přínos veřejnosti. S těmito skutečnostmi jsou ztotožněni manažeři, zaměstnanci a ideálně zákazníci. Protože ti svými nákupy generují příjmy firmy. Dalším milníkem je organizace, která má jasně definované produkty a služby. Firma, co dokáže vnímat své okolí a odpovědět, z jakého důvodu by její produkty zákazníci měli chtít. A tyto myšlenky nejsou vepsány pouze do strategií a proklamací, ale především působí v podvědomí a mysli zaměstnanců. Na konci cesty nazývané podniková architektura by měli být především motivováni zaměstnanci, kteří svou každodenní činností posunují firmu k  cíli. Pokud je budování podnikové architektury úspěšné, tak onen pomyslný konec cesty je jen úspěšným impulzem k dalším začátkům!

Mobilita patří jednoznačně k prioritám organizací, protože stále více zaměstnanců vyžaduje přístup k aplikacím a datům bez omezení, ať jsou kdekoliv. Představuje to signifikantní výzvu pro IT oddělení, protože kromě přístupu odkudkoliv chtějí zaměstnanci přistupovat ke svým datům i z jakéhokoliv zařízení a často využívají i svá vlastní zařízení k pracovním účelům. A čísla jsou neúprosná – počet aplikací, které lidé potřebují pro svoji práci, prudce vzrůstá. Kromě mobilního e-mailu vyžadují přístup k aplikacím Windows, aplikacím v datovém centru, webovým i původním mobilním aplikacím. Jak tedy umožnit tento přístup, aniž by neověřená zařízení ohrozila bezpečnost a současně byla v souladu s firemními předpisy?

V současné době rezonují ve světě business analytics dvě hlavní témata: big data a analýza nestrukturovaných dat, tj. především textů. Automatické analýzy obrázků, audio a video nahrávek se prozatím uplatňují jen ve velmi specifických případech, například v kriminalistice. O fenoménu s názvem big data psal na stránkách červnového IT Systems kolega Vladimír Kyjonka, dnes se proto podíváme na druhé téma – analýzu textových dat. Tedy na oblast, kolem níž se během posledních několika let vyrojilo mnoho zájmu, nadějí, ale také mýtů a pochybností.

Zásoby a zajištění jejich optimální výše, plynulého toku a včasného dodání zákazníkům jsou klíčovými prvky správného fungování každého skladu. Jak ale udržet zásoby pod kontrolou? Kromě jejich evidence v kvalitním skladovém systému je důležitým nástrojem pro přehled o jejich stavu inventura. Už toto slovo samo o sobě je pro mnoho manažerů skladu strašákem s představou popsaných archů papíru, stresu, tlaku a chaosu. Inventura ale může mít při dodržení několika pravidel řád, u kterého se lze dopracovat k relevantním informacím a výsledkům. Jak na to?

Nejmodernější technologie, sociální sítě, internet. To jsou věci, které byly ještě donedávna v oblasti podpory v místě prodeje tabu. Internet dříve do kamenných obchodů nesměl, dnes už si ale všichni postupně uvědomují, že představuje významnou výhodu. Zákazníci se totiž mění a jejich potřebám a životnímu stylu se musí přizpůsobit i obchody, chtějí-li si zákazníky udržet.