facebook
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
Compas automatizace
IT SYSTEMS 10/2013 , ITIL – Řízení IT

Budování a optimalizace podnikové architektury



AutoContPodniková architektura je cesta za ziskem a prosperitou. Na jejím konci by nás měla čekat precizně a kvalitně fungující organizace. Firma, která zná svou vizi, ví, proč působí na trhu, je si vědoma své přidané hodnoty a zná svůj přínos veřejnosti. S těmito skutečnostmi jsou ztotožněni manažeři, zaměstnanci a ideálně zákazníci. Protože ti svými nákupy generují příjmy firmy. Dalším milníkem je organizace, která má jasně definované produkty a služby. Firma, co dokáže vnímat své okolí a odpovědět, z jakého důvodu by její produkty zákazníci měli chtít. A tyto myšlenky nejsou vepsány pouze do strategií a proklamací, ale především působí v podvědomí a mysli zaměstnanců. Na konci cesty nazývané podniková architektura by měli být především motivováni zaměstnanci, kteří svou každodenní činností posunují firmu k  cíli. Pokud je budování podnikové architektury úspěšné, tak onen pomyslný konec cesty je jen úspěšným impulzem k dalším začátkům!


Velký cíl má i mnoho dalších, menších či průběžných milníků, jež představují zastávky na cestě. Mají méně vzletnou, ale více prakticky uchopitelnou podobu. Nicméně jejich naplnění je povzbuzením k další činnosti. Může to být například nastavení organizační struktury, která vyhovuje zvolenému podnikání. A není už podstatné, podle jakých kritérií bude struktura tvořena. Jinou podobou podnikové architektury jsou firemní procesy s jasnými vstupy a výstupy. Nebo například projektové řízení. A množství jiných věcí. V neposlední řadě, bychom zde měli najít fungující IT prostředí, které není nutným zlem, ale oceňovaným výrobním nástrojem.

Představme si, že cesty pokrývají jedno procento ze zemského povrchu a tvoří síť. Když libovolné osobě ve svém okolí oznámíte, že někam pojedete, tak po vyslovení geografického cíle mnohdy přijde otázka: Kudy pojedeš? Výběr cesty totiž není nijak automatický a závisí na různých kritériích. Mimochodem, dnešní navigační systémy by o tom mohly vyprávět. Můžete preferovat rychlost a pak svým sportovním autem pojedete po dálnici, můžete preferovat přepravní náklady a pak pojedete mimo placené dálniční úseky či mýtné brány. A možné chcete cestou navštívit někoho ze svých přátel a pojedete se zajížďkou. Podobné je to s podnikovou architekturou. Stanovení cíle a cesty k němu může mít různé podoby, které je nutné si ujasnit a být si rovněž vědom jejich proměnlivostí

Lidé – sponzor a architekt

Při budování podnikové architektury jsou klíčové dvě postavy. Je to zadavatel úkolu na vybudování podnikové architektury neboli sponzor a je to realizátor požadavku, tedy podnikový architekt. U sponzora je důležité jeho uvědomění si potřeby změny, jeho schopnost pohlédnout reálně na firmu a být si vědom, že má nedostatky a přednosti. Sponzor je ten, kdo dává proces budování do pohybu, kdo jej financuje, a co je důležité, také zaštituje v případě obtíží. Musí to být někdo s vlivem a rozhodovací pravomocí ve firmě, což přeloženo znamená majitel nebo osoba z top managementu. Reálně je možné předpokládat, že budování podnikové architektury narazí na obtíže, nebo alespoň na setrvačnost, a není výhodné chtít nebo očekávat, že kompletně celou propagaci myšlenky, zdůvodnění její motivace, případně i protlačení zvládne podnikový architekt sám. Už proto, že při převodu podnikové architektury do praxe musí spolupracovat s řadou různých rolí a někdy je nutné využívat jak pozitivních, tak negativních nástrojů motivace. Občas nepomůže žádný z nástrojů a pak je nutné přivést na pomoc přirozenou autoritu, tedy sponzora v pozici kompetentního manažera. Proces budování vyžaduje rozhodnutí, a to by v podstatných věcech mělo být vyhrazeno managementu, nikoliv podnikovému architektovi. Podnikový architekt musí mít povědomí o souvislostech. Musí mít schopnost uvědomovat si vazby mezi jednotlivými entitami ve firmě. A to i tehdy, když jsou tyto části z vlastní povahy různorodé: může se jednat o oddělení v organizační struktuře, o konkrétní procesy nebo například o využívané technologie. Je to architekt, kdo přináší návrhy, nápady a změny do firmy. Jeho podklady podstatně ovlivňují rozhodování managementu. Zdůvodňuje je, obhajuje a argumentuje ve prospěch vlastního přesvědčení, že vybudování podnikové architektury firmě pomůže.

Architekt a kompetentní manažer (sponzor) by měli mít schopnost vzájemné empatie a porozumění. Měli by být schopni naladit se na podobný způsob uvažování a vnímat společný cíl, onen konec cesty, který je dalším počátkem.

Dílo

Pokud jsme ve stavu, že spolupráce a lidská komunikace mezi architektem a sponzorem funguje, je možné plánovat konkrétní kroky a činnosti v budování podnikové architektury. Některé z nich působí nově, některé jsou obecně známé. Záleží na konkrétním prostředí. O kterých činnostech je tedy řeč:

Byznys vrstva

První oblastí, na kterou se soustředí pozornost podnikového architekta, je bussines vrstva. V názvu je ponechán anglický termín business, protože na rozdíl od českých překladů není zavádějící. V češtině je obvykle chápán jako podnikání nebo výdělečná činnost. Je to pravděpodobně způsobeno překladem či četností použití, protože k firemnímu podnikání je slovo vztaženo nejčastěji. Ale původní anglický význam zahrnuje i nevýdělečné organizace či úřady místní nebo státní správy. Obsahuje aktivitu a činnost, kterou organizace naplňuje své poslání a přínos pro společnost. Níže si tedy dovolím použít spíše přepis než překlad – byznys.

Ještě před zpracováním byznys oblasti by mělo dojít k vyjasnění vize společnosti. K uvědomění si toho, proč zde společnost existuje, jaká je přidaná hodnota, v čem spočívá její poslání. Někdy se stává, že definice vize je vynechána. Ale obvykle je těžké si uvědomit, jaký je byznys bez definice vize. A v organizaci jsou všechny její prvky spojeny s byznysem a měly by z něj vycházet.

Pro popis byznysu je vhodné použít Business Model Canvas, jehož autory jsou pánové A. Osterwalder, Yves Pigneur a Alan Smith plus dalších 470 spolupracujících uživatelů. Jedná se o šablonu pro definování byznys podoby organizace – charakteristika cílových zákazníků, nabízené produkty, definování obchodního kanálu a mnoho jiných věcí. Dle této metodiky je možné model použít pro popis stávajícího stavu i vývoj stavu budoucího. Praxe mnohdy ukazuje, že ideální je soustředit se v byznys modelu na cílový, neboli také ideální stav. Vědomí současného stavu je podstatné, zvláště v oblastech IT si to zdůrazníme, ale u byznys modelu mnohdy uvědomění stávající situace postačí.
 

Obr. 1: Veřejný cloud v Business model Canvas
Obr. 1: Veřejný cloud v Business model Canvas


Dalším nástrojem, který je možné použít pro zachycení byznysu organice, je SWOT analýza. Jedná se o šablonu dle Alberta Humphreye na ohodnocení firmy nebo organizace a způsobu jejího podnikání. Seskupením a kvalifikací protichůdných prvků, především silných a slabých stránek, lze získat nové informace pro analýzu subjektu.

Informační vrstva

Po byznys vrstvě se dostáváme k oblasti informačních technologií. Zde už je důležité zpracovat stávající stav i plánovaný cílový stav. Uvádí se, že osmdesát procent všech informací získává člověk zrakem. Tento fakt si musí při každodenní práci uvědomovat i podnikový architekt a snažit se o grafické zpracování a vyjádření myšlenek. Pro model informačních technologií je ideální použít grafický modelovací jazyk ArchiMate. Jedná se o nástroj, kterým je možné popsat (vizualizovat) celý prostor od technologií až po služby a obchodní přínosy.

ArchiMate popisuje informační technologie ve třech nad sebou umístěných vrstvách. Nejvýše je položena byznys vrstva, která zachycuje byznys objekty. Jsou zde uvedeny externí služby, které organizace nabízí do svého okolí, i prvky pro vyjádření byznys procesů a funkcí. Nalezneme zde také zobrazení jednotlivých, do procesu zapojených aktérů. Vytvářené objekty, například zmíněné služby a procesy je možné navázat na objekty z druhé, aplikační vrstvy. V ní je obsaženo prostředí a informační systémy organizace, které podporují byznys služby a produkty svými funkcemi. Třetí vrstva je infrastrukturní, obsahuje hardware a systémový software nutný pro provoz aplikací uvedených ve vyšší vrstvě. Obvyklým postupem je nakreslení dvou modelů pro každou popisovanou vrstvu, a to ve stávajícím i v cílovém stavu. A důležité je také uvědomit si rozdíly mezi těmito dvěma stavy.
 

Obr. 2: Byznys a aplikační vrstva webového portálu v jazyku ArchiMate
Obr. 2: Byznys a aplikační vrstva webového portálu v jazyku ArchiMate


Součástí podnikové architektury mohou být i další nástroje. Namátkou je možné uvést výpočty návratnosti investic (ROI), zpracování business case (BC) nebo kalkulace celkové ceny vlastnictví (TCO). V oblasti informačních technologií je oblíbená IO analýza hodnotící vyspělost IT prostředí organizace a poskytující výstup, kde optimalizovat technologicky, a kde ekonomicky.

GAP analýza

Jakmile dokončíme zachycení stávajícího a budoucího stavu IT, oboje v korelaci k byznys podkladům, následuje provedení GAP analýzy. Což je vzletný termín pro popsání principiálních, architektonických rozdílů mezi dvěma zmíněnými stavy. GAP analýza srovnává architektonické bloky mezi stavy a určuje, jaká bude reakce na existenci či neexistenci architektonických celků. Způsoby reakce jsou v zásadě možné čtyři:

  1. vytvoření – chybějící systém nebo funkcionalita bude nově vybudována,
  2. zachování – stávající komponenta je vyhodnocena jako funkční a přínosná a nebude nijak upravována,
  3. změna – stávající komponenta je vyhodnocena jako přínosná, ale je nutná její úprava,
  4. zrušení – zkoumaný blok nebo systém není nadále přínosný a bude odstaven.

Projektové portfolio – roadmapa

Roadmapa projektů je detailizací či konkretizací závěrů GAP analýzy. Ty jsou transformovány do podoby projektového zadání. Po zpracování roadmapy je organizace schopna na nákladové straně plánovat finanční výdaje a termíny projektů. Na příjmové straně pak ví, v jakém období a co získá. Může se jednat o úspory generované odstavením některého systému nebo jeho změnou na ekonomičtější verzi či o nové funkcionality v prostředí firmy, jako například nový prodejní kanál.
 

Metodické rámce

Podniková architektura se může, či by se měla opírat o různé metodické a ideologické rámce. Jedním z nejrozšířenějších rámců je TOGAF, jehož hlavní ideou je pokrýt a obsáhnout vše, co se nachází mezi podnikatelskou vizí a jejím uplatněním v praxi organizace. Jiným podnikovým rámcem je například PEAF, zkratka pro Pragmatic Enterprise Architecture Framework. Jeho ideou je soustředit se na praktické, rychle uchopitelné přínosy podnikové architektury.

Vlastnosti podnikového architekta

  • interní – musí mít respekt ve firmě, a to u manažerské, projektové i realizační vrstvy
  • externí – musí mít důvěru zadavatele a koordinátora
  • schopnost analýzy a přehled o souvislostech
  • schopnost najít stakeholdery (klíčové osoby) a mít pro ně empatii
  • znalost metodického rámce a modelovacích jazyků
Vlastnosti podnikové architektury
  • primární KPI je prospěch organizace nebo firmy, nikoliv jedinců či částí
  • podniková architektura je o komunikaci mezi lidmi, nelze ji provozovat od stolu
  • podniková architektura je o odvaze nebát se změn a rozhodnutí

Závěrem

Pokud jsme měli sumarizovat hlavní uchopitelné výstupy z podnikové architektury, jednalo by se o definování byznysového fungování modelem Canvas, zachycení stávajícího a naplánování budoucího stavu IT modely Archimate a nakonec také definování projektů pro přechod do cílového stavu. Z čehož vyplývají i dva největší přínosy podnikové architektury pro organizaci, tedy informační základna o stavu firmy a současně dosažení strategických rozhodnutí managementu nebo vlastníka, směrující firmu do její budoucnosti.

Tomáš Kolařík

Autor pracuje ve společnosti AutoCont CZ na pozici podnikový architekt – senior konzultant (TOGAF 9 Certified, ArchiMate 2.0 Certified, PEAF Certified Professional).

 

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.