Bavíme-li se dnes o správě informací a dokumentů, spisové službě, nástrojích, jako je DMS a ECM, automaticky se naše pozornost upře na oblast informačních technologií. Přitom ale málokdo plně respektuje fakt, že informatika je v oblasti správy podnikových informací pouhým technickým nástrojem, který plní (nebo by alespoň měl) strategická zadání. Navíc je v euforii dnešní elektronizované doby často opomínán fakt, že podstatná část informací není (a ještě dlouho nebude) uchovávána v elektronické podobě, ale existuje na fyzických nosičích – zejména na papíru – a tedy mimo dosah standardně pojímané informatiky. A právě zde se ukazuje, co v dnešní praxi zoufale chybí: manažer schopný nabídnout celistvý pohled na informace v jejich konkrétní podobě napříč organizací. Records manager.

Nadšeně jste se rozhodli, že začnete zavádět procesní řízení. Věděli jste, že to nebude úplně jednoduchý projekt, ale zvládli jste přece už i horší. Jako zkušení lídři jste věděli, že každý projekt je nutno dobře připravit. Svědomitě jste tedy vybírali, kterými procesy bude nejlepší začít. Sestavili jste spolehlivý projektový tým. Vybrali jste software, který splňoval všechny požadavky. Vysvětlili jste zaměstnancům, jaké přínosy jim změna přinese. Přesto po několika týdnech bylo na projektovém týmu znát vyčerpání a mezi zaměstnanci se začaly šířit různé fámy a domněnky. Skeptici rozšiřovali poplašné zprávy, že „to rozhodně nemůže fungovat“. Pesimisté předpovídali „ohromný nárůst práce“.
Nevzdali jste to a s projektovým týmem jste se dostali z fáze přípravy přes testování až do ostrého provozu. A co dál? Vybrané procesy jsou nastavené. Skeptici zjišťují, že software funguje. Pesimisté objevují, že místo „ohromného nárůstu práce“ dohledají informace rychleji. Projekt je úspěšně dokončen. Jak získat z vynaloženého času a peněz co nejvíce?

V předchozím článku jsme shrnuli základní požadavky na BPM nástroje, jako jsou výkonnost, vysoká dostupnost a škálovatelnost. Ukázali jsme, jaké nároky na architekturu tyto požadavky vytvářejí, a připomněli jsme, že v rámci BPM musí být efektivně podporována nejen práce s procesy, ale také práce s daty. Nyní se podíváme, jak může organizace těchto produktů využít.

Správa lidských zdrojů prodělala za desetiletí své existence značný vývoj, nabyla na šíři a funkcích. S tím vzrostl význam jejího začlenění do nástrojů pro řízení jiných činností a procesů ve firmě. Právě integrace HRM do dalších vnitrofiremních procesů je prvek, který je poměrně nový, a tím pádem méně rozšířený. Možná dokonce i podceňovaný.

Kolikrát se vám stalo, že na zdánlivě úspěšné projektové nebo pracovní schůzce se objevil problém, na kterém se vše zadrhlo, a jednání kvůli tomu nabralo špatný směr? Kolegové i zákazník ztrácí trpělivost, navíc ta spousta notorických skeptiků, kteří považují váš projekt za nerealizovatelný. Určitě už několikrát, že? Podobné situace se bohužel stávají a končí různě. V takových případech zkuste zvolit metodu šesti myslících klobouků, neboli Six Thinking Hats (STH), pomocí které můžete nejen předejít podobným situacím, ale také zapojit své kolegy a projektové týmy do kreativního řešení zdánlivě neřešitelných problémů.

Pod pojmem automatizované řízení a plánování výroby si lze představit mnoho principů, systémů a pojetí řízení a plánování. Náš výklad se opírá o dlouhodobou znalost problematiky plánování od lidí, kteří ji dělají. Plánovačů. V následujícím textu vyjdeme z jejich pohledu a představíme, jak může automatika přispět ke zkvalitnění jejich práce. Zastavíme se také u nutných předpokladů implementace automatizovaného řízení a plánování a rizik, které takovéto projekty obvykle provázejí.

... celý článek >

V poslední době zdomácněla na trhu IT řešení pro výrobní firmy třípísmenná zkratka APS (advanced planning and scheduling). Dodavatelé těchto systémů slibují díky lepšímu plánování výroby téměř zázraky – lepší plnění termínů, kratší dodací lhůty a efektivnější využití kapacit. V článku se dočtete, co APS není, jak by se nemělo užívat a na co se ve výrobě v souvislosti s ním netěšit.

Software pro chytré telefony je specifický v tom, že u něj prakticky nezáleží na ceně. Aplikace jsou k dispozici buď zdarma, nebo za velmi nízký poplatek. Při tomto nastavení konkurenčních podmínek proto záleží na funkcionalitě. Pokud chceme uspět, musíme vědět, co odlišuje kvalitní aplikace od těch nekvalitních.

To, že si lidé do práce nosí vlastní smartphony, tablety a notebooky, je již dávno samozřejmostí. Připojují je do firemní sítě, odnášejí si na nich citlivá data. Jsou ochotni pracovat doma, na druhou stranu stále více trvají na tom, aby i na pracovišti mohli řešit své soukromé záležitosti, například včetně přístupu k sociálním sítím. Bezpečnostní rizika, která z těchto jevů vyplývají, jsou nasnadě, a firmy si tak mohou jen těžko dovolit tento trend ignorovat.

Cloud computing je často „propírané“ téma a mnoho firem se zaobírá otázkou, jak tohoto obchodně-technologického modelu IT využít. Zavádění technologické základny pro cloud často vyžaduje obměnu technické infrastruktury, a je tedy logické se ptát, zda cloud nemá na infrastrukturu specifické nároky.