facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
Dialog 3000Skylla
IT řešení pro strojírenství , Plánování a řízení výroby

Jak správně postupovat při výběru a zavádění MES



MES ilustračníJedním z výrazných znaků současného ekonomického prostředí je nejistota. Projevuje se mimo jiné omezováním investic a snižováním nákladů – jinými slovy snahou využít co nejlépe těch zdrojů, které jsou aktuálně k dispozici a připravit se na toužebně očekávaný příchod lepších časů.


Možnosti podstatných úspor zůstávají skryty

V řadě výrobních podniků, které touto cestou postupují, je možné zaslechnout názor, že většina rezerv v oblasti snižování nákladů a zlepšování podnikových procesů je již vyčerpána a dalšího zvyšování ekonomické výkonnosti podniku nelze dosáhnout bez výraznějších investic. Při bližším zkoumání však často vyjde najevo například to, že kapacita drahých strojů je využívána nedostatečně, průběžná doba výroby je nepřiměřeně dlouhá, v zásobách jsou vázány zbytečně velké finanční prostředky a režijní přirážky v kalkulačních vzorcích dosahují stovek procent. Jednou z možných příčin této situace je, že při snižování nákladů jsou aplikovány zejména ty postupy, které se zabývají viditelnou „špičkou ledovce“, zatímco část skrytá pod hladinou zůstává téměř bez povšimnutí. V praxi to může znamenat například to, že při výběru dodavatelů je preferována nejnižší cena, ze systému odměňování se postupně vytrácejí motivační složky a investice jsou omezovány pouze na úroveň nezbytnou pro udržení strojů a zařízení v provozuschopném stavu atd. Při redukci nákladů je proto důležité zaměřit svoji pozornost především na tu oblast, která je sice na první pohled skrytá, ale jejíž potenciál je podstatně vyšší: na činnosti, které nepřidávají hodnotu výrobku nebo službě a nejsou ani nezbytné pro vytváření prostředí potřebného pro existenci podniku a realizaci jeho cílů. Všichni jistě dokážeme uvést řadu příkladů zbytečně vynaložených nákladů (nadprodukce, nadbytečné zásoby, zbytečné manipulace a přepravy, nevhodné zpracování a nekvalitní výroba, poruchy a prostoje, apod.), které však často nedokážeme přesněji kvantifikovat – mimo jiné i proto, že pro vyhodnocování průběhu podnikových procesů a jejich přínosu k tvorbě hodnoty nejsou k dispozici data v potřebné kvalitě, úrovni podrobnosti a aktuálnosti.

Sběr a vyhodnocování dat

Jedním z vhodných nástrojů pro eliminaci tohoto nedostatku jsou výrobní informační systémy (manufacturing execution systems, MES), pro něž je sběr dat z výrobních a logistických procesů a jejich vyhodnocování jednou ze základních funkcí. Ve všeobecně přijímané definici MES vytvořené mezinárodní organizací MESA International (sdružení výrobců a dodavatelů těchto systémů) se uvádí, že se jedná o počítačové systémy, které zpracovávají a poskytují informace umožňující sledovat, ovlivňovat a vyhodnocovat průběh výrobních a logistických procesů, odhalovat neproduktivní činnosti a přispívat tak ke zkracování doby návratnosti investic do výrobních prostředků, k dodržování termínů dodávek, ke zrychlení obratu zásob, k růstu zisku, k rovnoměrnosti toku peněžních prostředků a ke zvyšování celkové efektivnosti podniku. V běžné praxi se však stále setkáváme s tím, že faktická znalost o možnostech MES, způsobech jejich využití i přínosů, kterých lze za pomoci MES dosáhnout, není dostatečná a potřeba MES je buď bagatelizována (všechno, co potřebujeme, máme ve svém podnikovém informačním systému) nebo redukována (chceme jen zavést čárové kódy do výroby).

Komplexní MES, nebo stávající ERP?

Myšlenka využít pro zajištění výše uvedených funkcí podnikový informační systém (ERP) je jistě přirozená, protože na pořízení a provozování ERP byly již v podniku obvykle vynaloženy nemalé finanční prostředky a jejich návratnost by se tak mohla tímto způsobem o něco zlepšit. V řadě situací by tak již nebylo zapotřebí pořizovat další licence, implementaci nových funkcí by realizoval dodavatel již obeznámený se situací v podniku a za podmínek, které jsou již „zažité“, uživatelé by se nemuseli učit pracovat v dalším systému, apod.). Je rovněž pravda, že dodavatelé „velkých“ systémů jejich funkčnost postupně rozšiřují ve směru k provozní úrovni podnikového řízení, nebo k nim nabízejí vlastní aplikace specializované obvykle na určitou oblast (řízení skladů, pokročilé plánování a rozvrhování, sběr dat z výroby, správa dokumentů, apod.) včetně analytických nástrojů umožňujících například definovat a vyhodnocovat klíčové výkonové parametry jednotlivých procesů. Při rozhodování o řešení formou ERP nebo MES je proto třeba pečlivě zvážit:

  • rozsah požadovaných funkcí (MES na trhu již zavedené poskytují obvykle podstatně širší škálu funkcí v dané oblasti než ERP),
  • předpokládanou úroveň podrobnosti, s jakou mají být data pořizována a vyhodnocována (velký objem transakcí může vést k zahlcení a nefunkčnosti nesprávně vybraného systému),
  • velikost firmy, variabilitu výrobních a logistických procesů (s většími rozdíly se ERP nemusí být schopen přijatelným způsobem vypořádat),
  • požadovanou dostupnost systému z každého koncového pracoviště, vycházející ze stanovení nejvýše přípustné doby, po kterou je možné zajistit průběh odpovídajícího procesu nebo činnosti pracoviště bez on-line přístupu k aplikačnímu serveru (globálně provozované ERP nemusí být schopny tuto podmínku zajistit).

Pro příklad uveďme některé typické otázky, jejichž zodpovězení by mělo být ve vybraném systému dostupné na „stisk jednoho tlačítka“ v přehledném, často grafickém formátu:

  • v jakém stavu rozpracovanosti je daná výrobní zakázka a které zakázky jsou ohroženy ve svém plnění,
  • kde a v jakém stavu je materiál potřebný pro realizaci dané operace a ve které fázi materiálového toku dochází k největším časovým ztrátám,
  • jaká je aktuální dostupnost jednotlivých pracovišť a pracovníků a jaké zásahy do výrobního plánu je třeba provést tak, aby se minimalizovaly důsledky změn této dostupnosti,
  • kde počet neshodných výrobků překračuje normu a jaké jsou hlavní příčiny tohoto stavu,
  • jaká je produktivita a provozní efektivnost jednotlivých pracovišť, úseků a středisek,
  • které procesy nepřinášejí potřebnou míru přidané hodnoty,
  • zda jsou výrobní pracovníci správně motivováni apod.

Pokud tomu tak není, je třeba se nad provedenou volbou znovu zamyslet.

Správný postup zavádění MES

Ve prospěch některých moderních MES může hovořit také to, jakým způsobem lze postupovat při jejich implementaci a uvádění do provozu. Ještě v nedávné minulosti bylo zprovoznění MES podobným „velkým třeskem“, jako zavedení ERP a také průvodní jevy tohoto procesu byly v mnoha případech obdobné: rozčarování z nenaplněných cílů, překročených rozpočtů a nedodržení termínů. Situace byla o to složitější, že představy o potřebné funkčnosti MES a způsobu jejího využití nebyly v mnoha případech jednoznačné, a že pracovníci výrobního managementu a vlastníci jednotlivých procesů, kterým měl implementovaný MES přinést největší prospěch, hráli v implementačním týmu vedeném informatiky nebo ekonomy (jak bývá obvyklé v případě ERP) jen okrajovou roli, a navíc – v důsledku obvyklého zahlcení řešením běžných operativních problémů a často i poněkud „vlažnějšího“ vztahu k informačním technologiím – nedokázali včas postup implementace usměrnit. Proto je důležité, aby zavádění MES mohlo probíhat postupně po jednotlivých funkčních oblastech a tak, aby:

  • v prvém kroku byly možnosti systému v dané oblasti vždy ověřeny nejprve na vybraném vzorku pracovišť, pracovníků a procesů,
  • ve druhém kroku byly výsledky tohoto ověření v systému zohledněny a po provedení odpovídajících změn bylo jeho nastavení a konfigurace prohlášeny za „standardní“,
  • v dalších krocích docházelo pouze k plošnému rozšiřování takto nastaveného systému na další pracoviště a procesy a případné změny byly prováděny jen v případě existence dílčích odlišností od definovaného standardu,
  • implementace další funkční oblasti byla zahájena až po dokončení a vyhodnocení všech výše uvedených kroků.

Tento postup by měl mít oporu ve formě, jakou je systém licencován (jednotlivé moduly by mělo být možné nakupovat v principu zcela samostatně pouze za podmínky dodržení určitých pravidel návaznosti), ale také ve způsobu, jakým je zajištěna jeho přizpůsobitelnost daným provozním podmínkám (průběh procesů, stupeň automatizace sběru dat, způsob napojení na řídicí systémy strojů a zařízení, obsah a tvar uživatelského rozhraní apod.). Situace, ve které je možné přenést většinu činností spojených s plošným rozšiřováním systému nebo dokonce jeho zaváděním do dalších oblastí na zaškolené pracovníky zákazníka (kteří jsou profesně spíše výrobními manažery a procesními inženýry než programátory), umožní výrazně snížit implementační náklady i závislost na dodavateli systému, zlepšit návratnost vložených investic a v neposlední řadě dosáhnout vysoké akceptace systému jeho uživateli, kteří v něm začnou vidět svého pomocníka.

Josef Černý
Autor článku pracuje ve společnosti ICZ jako vedoucí oddělení aplikací pro logistiku a výrobu.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Žádný systém sám o sobě nic nevyřeší

IT Systems 4/2021V aktuálním vydání IT Systems opět najdete spoustu novinek ze světa informačních technologií a inspirace, jak je využít pro rozvoj vaší firmy nebo organizace. Mapujeme aktuální trendy v digitalizaci stavebnictví, vybavení pro kontaktní centra a service desky. Věnujeme se řízení práce na dálku a onboardingu zaměstnanců v době covidu, řízení projektů a hybridnímu cloudu. Významným tématem je jako vždy zajištění kybernetické bezpečnosti – konkrétně zabezpečení ICS, důsledky kauzy Exchange, DDoS útoky a bezpečnost mobilních zařízení.

Helios
- inzerce -