V dnešní době už skutečně neexistuje firma, která by se při své činnosti mohla obejít bez informačního, či alespoň ekonomického systému. A to bez ohledu na oblast podnikání, nebo jak se říká branži. Existují však také firmy, kterým nestačí jeden ERP systém. Kromě něj potřebují ještě speciální software, který by řešil specifické požadavky jejich branže, případně navíc specifika konkrétní firmy. Typickým oborem, který takové požadavky má, je stavebnictví.

V dnešní praxi facility managementu je běžné, že facility služby jsou sjednány s jedním konkrétním poskytovatelem, avšak faktické služby tzv. měkkého či tvrdého FM poskytuje ve finále více subjektů. Rovněž služby property managementu, logistiky, právních či daňových služeb jsou poskytovány mnoha dalšími subdodavateli, kteří jsou odborníky ve svém oboru. Všechny tyto dílčí služby jsou v efektivně řízené organizaci pokryty příslušnými informačními technologiemi.

V minulém čísle jsme vám představili metody plánování a řízení výrobního procesu, které se nejčastěji používají v rámci podnikových informačních systémů. V následujícím volném pokračování vás seznámíme se dvěma netradičními koncepty, jež nejsou doposud ve výrobních podnicích masivně zaváděny, nicméně své uplatnění u některých zákazníků již našly.

Stále častěji jsou podstatné inovace výsledkem spolupráce mezi výrobcem a jeho nejvýznamnějšími zákazníky a dodavateli. Pokud má tato spolupráce přinést úspěch, je zapotřebí, aby si obě strany co nejtransparentnějším způsobem vyměňovaly informace. Zároveň však musí mít pod kontrolou a chránit své duševní vlastnictví. Cloudová platforma pro PLM, tedy řízení životního cyklu výrobku, nabízí obojí.

Novým žhavým tématem v oblasti business intelligence je koncepce BI 2.0. Smysl spočívá v promyšleném přístupu ke správě dat. Zatímco tradiční koncepce business intelligence a skladování dat se zabývá analýzou minulosti, BI 2.0 se soustředí na budoucnost. Zahrnuje vytváření hypotéz z historických dat, aplikaci výsledných závěrů na aktuální události a nakonec management budoucích událostí prostřednictvím prediktivní analýzy.

Myšlenkové mapy se poslední dobou pevně usadily mezi stálicemi nástrojů zvyšujících produktivitu práce s počítači. Zaměříme se na několik nástrojům, které podporují tuto techniku na tabletu iPad. Článek si neklade za cíl recenzovat jeden z nástrojů či detailně porovnávat jednotlivé aplikace mezi sebou. Cílem je čtenáře uvést do problematiky a poskytnout mu informace, aby si mohl sám vybrat jemu vyhovující aplikaci pracující na bázi myšlenkové mapy.

Jsou věci, které je třeba brát krok za krokem. Jednou z nich je také virtualizace. Zkuste do ní vlétnout jako pilot formule 1 a zaděláváte si místo úspor a větší flexibility na spoustu nepříjemných překvapení (VM sprawl apod.). Naproti tomu rozumně vypracovaná a krok za krokem následovaná strategie přináší ovoce…

Datová centra lze definovat jako umístění převážně serverových počítačů s mnoha infrastrukturními nebo aplikačními rolemi do jedné lokality či budovy. Jsou dlouhodobě budována a využívána společnostmi všech velikostí a zaměření. Některé si budují vlastní datová centra pouze pro svou potřebu, jiné vytvářejí výpočetní centra pro následnou nabídku služeb na trhu. Ale můžeme říci, že datová centra dnes využíváme jako uživatelé výpočetní techniky všichni. Vědomě či nevědomě.

Označení agilní vývoj obecně vzato zahrnuje techniky, které původně vznikly na základě požadavků samotných programátorů – z jistého úhlu pohledu tedy vlastně managementu navzdory. Základ všech agilních technik, Manifest agilního vývoje softwaru, je obranou programátorské práce před její formalizací a zbytečnou byrokracií. Klade důraz na funkčnost před nástroji, na uspokojení zákazníka před mechanickým plněním plánu.