V době zhoršeného ekonomického klimatu má většina podniků stejný cíl – zvýšit produkci, ale zároveň snížit spotřebu. Je to vůbec možné? V době vyspělých informačních technologií ano, a sice s pomocí tzv. lean manufacturingu neboli štíhlé výroby. Jde o koncept, který umožní vyrábět více za současné spotřeby méně zdrojů – času, výrobních prostředků, místa, lidských zdrojů i finančních prostředků.

Každý, kdo pracuje v logistice, se stále častěji setkává s pojmem EDI (electronic data interchange). EDI komunikace představuje celosvětově rozšířený multioborový standard elektronické výměny dat, který dominuje v řadě oborů také na českém trhu. V tuzemsku je jeho přítomnost při výměně obchodních a logistických dokumentů nepostradatelná díky masovému rozšíření zejména v retailu, automobilovém průmyslu či finančním sektoru, ale jak je tomu dnes v přepravě a logistice, kde je na rychlost a přesnost výměny dokumentů kladen snad ještě větší důraz?

O data governance se obvykle píše jako o jakémsi všeobjímajícím, trochu mlhavém konceptu. Složité definice a pojednání nesoucí se spíše ve vzletně filozofickém duchu často nabízejí spoustu moudrých rad, jako že jde o program, který se „musí rozvíjet koncepčně“ a „má odrážet business potřeby“ apod. Že se detailně zabývá organizačními strukturami, zavádí nové pracovní role, doporučuje vytvářet akční plány… Ale když už se natěšený a trochu netrpělivý čtenář domnívá, že „teď to konečně přijde“, že teď už se doví, jak to konkrétně dělat a jak vypadají skutečné výstupy těchto aktivit, traktát se najednou dobere konce a je završen obecnými zvoláními zhruba ve smyslu „že o bohatství uložené v podnikových datech je třeba se skutečně dobře starat“.

Zkusme se tedy na chvíli trochu vzdálit od těchto obecných, byť jistě velkolepých a správných idejí, ponořit se o několik úrovní níže a podívat se, jak může vypadat jedno z možných řešení podporující aktivity v této oblasti. Vezměme to však po pořádku.

Význam disciplíny označované jako řízení projektů neustále roste. A představit si práci projektového manažera bez podpory informačních technologií je jako dívat se na film pro pamětníky. Čím může přispět IT podpora k úspěšnosti řízení projektů? Jaké jsou potřeby a očekávání ze strany klíčových aktérů projektového řízení – projektových manažerů, projektového týmu, vedení společností? Na jaké trendy musí softwarové nástroje reagovat?

O cloud computingu se v poslední době hodně píše i mluví. Někteří autoři se domnívají, že je to převratný trend, který představuje další fázi vývoje internetu. Jiní naopak zastávají názor, že je to jen reklamní bublina, protože používá zavedené počítačové technologie. Takže co to opravdu ten cloud computing je? Z pohledu uživatele poskytuje cloud computing možnost nakupovat počítačové služby bez nutnosti rozumět podpůrné technologii v okamžiku potřeby takovéto služby a podle nejvhodnějšího obchodního modelu nabízeného pro danou službu. Z pohledu organizace cloud computing poskytuje služby zjednodušeným způsobem a s různorodou kvalitou.

Sociální sítě a aplikace Web 2.0 jsou v podnicích všudypřítomné a od základů mění způsob, jakým na internetu pracujeme. Zároveň se ale stávají novými vstupními body pro hrozby z internetu, porušování pravidel a ztrátu dat. Tradiční technologie jako antivirus, hodnocení reputace webových stránek či filtrace URL adres už nestačí a organizace hledají komplexní přístup k bezpečnosti, který by jim umožnil nejen snížit počet hrozeb, ale i nároky na správu bezpečnostních řešení a zjednodušil nastavování bezpečnostních pravidel.

Řada uživatelů používá svůj laptop doma i v zaměstnání. Pokud se jedná o subnotebook, velmi dobře takový počítač vyhovuje z hlediska mobility, zároveň ale jeho malé rozměry nekorespondují s požadavkem na celodenní pohodlnou práci. Vhodné je tedy použít externí monitor, klávesnici a myš. K otázce dokování nejnovějších plnohodnotných „ultralehkých“ notebooků, zacházení s bateriemi i k nejnovějším technologiím a trendům v této kategorii mobilních počítačů se vyjadřují zástupci pěti jejich významných výrobců.