facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 9/2010 , Plánování a řízení výroby

Anketa: Zavádění APS systémů v tuzemském průmyslu



Metody a postupy pokročilého plánování a řízení výroby jsou již dlouho známé a mnohokrát popsané, na trhu je řada informačních systémů, které tyto metody podporují, nebo jejich podporu přinejmenším deklarují. Přesto je stále velmi málo podniků, jež by tyto metody uměly skutečně dobře využívat. Co je hlavní příčinou? Na to jsme se zeptali zástupců několika firem, které mají zkušenosti s nasazením různých IT řešení ve výrobních společnostech.


Zajímalo nás mimo jiné, jestli je podpora progresivních metod plánování a řízení výroby obecně ze strany výrobců informačních systémů dostatečná? Není uplatnění v praxi příliš komplikované, protože vyžaduje nejen implementaci kvalitního podpůrného řešení, ale především organizační (mnohdy velmi nepopulární) změny v podniku? Není také teoretický přínos nových metod přeceňován a v praxi dosažitelný jen u specifických odvětví, typů výroby, velikosti podniku nebo struktury zákazníků?

Milan Hruška, obchodní konzultant, IS Berghof

Využití přístupů APS v ČR je stále na nedostatečné úrovni. Produkty samotné jsou vysoce komplexní a často vyžadují takové předpoklady na straně uživatele, kterých nelze v praxi s přijatelnými náklady dosáhnout. Uživatelé zpravidla nejsou schopni udržovat svá data na potřebné kvalitní úrovni. Nemají čas zabývat se pravidelně ověřováním, zda je třeba u tisíců či statisíců záznamů v systému změnit nastavení, jako například dispoziční strategie, velikost dávky, dodací lhůta, pojistná zásoba, doba předání mezi pracovišti apod. Přitom správné nastavení nejrůznějších systémových parametrů důležitých pro plánování je nutným předpokladem pro správnou funkčnost systémů APS. I ten nejkvalitnější systém nemůže dobře plánovat, pokud má k dispozici nekvalitní data. Je zapotřebí podpůrných nástrojů, jako například naše optimalizační moduly řady SRM (SamoRegulovací Mechanismy), které si firma připojí ke svému informačnímu systému, a tyto průběžně sledují a regulují kvalitu a aktuálnost datové základny.

Klasické APS rovněž nejsou plošně vhodné pro všechny typy výrob a ve všech průmyslových odvětvích. Uživatel se často nespokojí s konstatováním, že kvůli omezeným kapacitám se dodávka opozdí o dva měsíce. Spíše je pro něj důležitá informace, co může udělat pro to, aby stihl stávající přislíbený termín.


Petr Moravec, ředitel společnosti, OR-Next


Za obecně malým počtem reálných implementací APS systémů jsou podle mého názoru zejména tyto příčiny:

  • Nevyhovující datová základna v podniku. Efektivní fungování APS systému je možné v případě, kdy podnik má kvalitní datovou základnu, která umožní využívání APS systému. To je bohužel největší bolest dnešních podniků.
  • Vysoká očekávání, ale nízká ochota ke změnám. Řada podniků předpokládá, že zavedením APS systému se automaticky vyřeší jejich problémy v oblasti plánování a řízení zdrojů. Nejsou však ochotni měnit své zaběhnuté procesy a zvyklosti. Úspěšná implementace APS řešení je však vždy úzce spojena právě se změnami v organizaci, řízení a procesech daného podniku.
  • Vysoká míra improvizace. Řada podniků stále preferuje před standardizovaným plánováním okamžitou improvizaci při svém podnikání a v takovém prostředí je efektivní fungování APS systému velmi obtížné.

Přes všechny uvedené důvody jsem přesvědčen, že počet úspěšných implementací APS řešení v blízké budoucnosti poroste.

Boris Soukeník, ředitel Synergit

Implementace systému APS do složitějších výrob vyžaduje vysoký podíl zakázkového vývoje. Ze strany zákazníků však není velká ochota platit vyšší cenu za tento vývoj a následnou údržbu systému.

APS plánuje kapacity až do toho nejmenšího detailu. V reálném procesu však splnit tento detail je často nereálné. Život přináší změny jak na straně požadavků, tak i na straně kapacit. Optimalizovaný plán někdy druhý den, někdy i za hodinu přestává platit. To vyžaduje neustálé přepočítávání plánu v reálném čase se změněnými podmínkami, tak aby řídící pracovníci v každém okamžiku věděli o nejbližších úkolech, hrozbě posunu termínu výrobních zakázek, dynamicky se měnících úzkých místech. APS proto často slouží pouze jako agregovaná kontrola, zda lze požadavky v daném čase a s danými zdroji splnit. Plán tak slouží často jako neustále se měnící zásobník práce jednotlivých výrobních zdrojů.

APS systém vyžaduje úzké propojení na ostatní oblasti podnikového řízení: na technickou přípravu výroby, řízení kapacit personálních, materiálových, finančních a výrobně technických zdrojů. APS se neobejde bez sledování a vykazování výroby a bez permanentních změn disponibilních výrobních zdrojů. Často je vyžadováno napojení na automatizační systémy, MES systémy. Bez propojení na tyto oblasti podniku nelze plánování úspěšně využívat.

Šíře a složitost propojení APS systémů do podnikových informací vyžadují systémový přístup. Buď se výrobci ERP systémů budou snažit vyvinout svoje moduly výroby tak, aby je šlo zakázkově přizpůsobovat, což se všem ne zcela daří, nebo musí vytvořit dostatečně podporované a otevřené datové rozhraní pro specializované výrobce.

Petr Dvořák, obchodní ředitel, Axiom Provis Int.

Výrobců informačních systémů, kteří nabízí APS, není příliš mnoho, a ti, kteří ho nabízí, podporu poskytují.

Podle mnoha názorů, se kterými jsem se setkal, je nasazení APS poměrně složité, vyžaduje mnoho složitého nastavení, a to je označováno za hlavní důvod sporadického úspěchu.

Nechci hodnotit paušálně nové metody plánování, podle mého názoru je APS (zejména jeho schopnost plánovat v omezených kapacitách a s ohledem na dostupnost materiálu v jednom kroku) velmi důležité.


 

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Modernizace IS je příležitost přehodnotit způsob práce

IT Systems 4/2025V aktuálním vydání IT Systems bych chtěl upozornit především na přílohu věnovanou kybernetické bezpečnosti. Jde o problematiku, které se věnujeme prakticky v každém vydání. Neustále se totiž vyvíjí a rozšiřuje. Tematická příloha Cyber Security je příležitostí podívat se podrobněji, jakým kybernetickým hrozbám dnes musíme čelit a jak se před nimi můžeme chránit. Kromě kybernetické bezpečnosti jsme se zaměřili také na digitalizaci průmyslu.