Podívejme se nejdříve na postupnou proměnu role bankovních poboček. Ty byly ještě donedávna vnímány jako místo pro získávání klientů, zakládání nových produktů, nebo realizaci platebních transakcí. S postupující digitalizací se však význam poboček významně posouvá.

Plně digitální bankovnictví mění denní rutinu bankéřů

Zmíněná proměna bankovních poboček neznamená, že by význam pobočkové sítě výrazně klesal. „Pobočky s námi budou i nadále, ale spíše jako poradenská centra. Odpovídajícím způsobem se mění i role pobočkových zaměstnanců bank,“ vysvětluje Karel Beran, šéf produktů a inovací ve společnosti BSC.

Naše internetová a mobilní bankovnictví se postupem času rozvinula do té míry, že z pohodlí domova je možné realizovat nejčastější bankovní operace, a to včetně založení účtu či jakéhokoliv jiného produktu. Nastala doba, kdy mnozí klienti banky pobočku nikdy nenavštívili, a dá se očekávat, že po současné koronavirové krizi jejich podíl ještě významně poroste. Digitální služby se naučili využívat i starší klienti, kteří dříve spoléhali na osobní návštěvu, ale strach z nákazy je donutil přejít na digitální bankovnictví.

Ačkoli klesá počet rutinních bankovních operací, které jsou na pobočkách prováděny, jsou oblasti, ve kterých budou pobočky bank nadále nezastupitelné. Mezi ty patří prodej složitějších a pro klienty významnějších bankovních produktů, jako jsou například hypotéky nebo investice. Důvodem není nedostatečná vyspělost technologií, ale potřeba klientů poradit se s bankéřem a snaha bank poskytnout osobní péči.

„Pokud jde o pořízení vlastního bydlení a zadlužení často i na desítky let, osobní konzultace s bankéřem je pro většinu lidí nezbytnou součástí procesu, a to bez ohledu na jejich technické dovednosti a ochotu používat digitální služby,“ vysvětluje Karel Beran.

Karel Beran, šéf produktů a inovací ve společnosti BSC

Hotovost mizí

Nejsou to ale jen rutinní bankovní operace, které mizí z poboček, je to také hotovost. Koronavirová pandemie u spotřebitelů výrazně urychlila přesun k bezhotovostním platbám. Sdružení pro bankovní karty hlásí, že navzdory zmrazení cestovního ruchu počet bezhotovostních transakcí za první pololetí letošního roku znatelně rostl. Češi provedli o 19 % bezhotovostních plateb více než před rokem a objem těchto plateb rostl prakticky stejným tempem – o 19,8 procenta.

Je logické, že do proměny poboček výrazně promlouvá i tento trend. Lidé se učí žít bez hotovosti, klesá objem výběrů z bankomatů a mnohem méně jsou využívány i pokladny bank. Banky snižují počet specializovaných hotovostních přepážek, nahrazují je přepážkami kombinovanými a stále více také vkladovými bankomaty.

„Dá se předpokládat, že v budoucnosti vznikne sdílená síť vkladových bankomatů a nakonec hotovost z poboček zmizí zcela. Omezování hotovostních transakcí má ostatně svůj jasný ekonomický důvod. Náklady na zpracovávání a oběh hotovosti jsou velmi vysoké, nehledě na další negativní dopady, jako je dnes aktuální šíření bakterií a virů skrze oběživo,“ říká Beran.

Zajímavé je, že i přes náklady a komplikace, které s sebou oběh hotovosti nese, je to až koronavirus, který její ústup urychlil. Při placení bezkontaktní kartou, mobilním telefonem či třeba hodinkami totiž výrazně klesá riziko nákazy a bezhotovostní platbu tedy preferují jak obchodníci, tak nakupující.