Dlouho očekávaný, vášnivě diskutovaný i mnohými kritizovaný zákon č. 283/2021, stavební zákon, v platném znění (dále jen „stavební zákon“), nabyl účinnosti již k 1. 1. 2024 pro tzv. vyhrazené stavby, tedy pro infrastrukturní stavby (např. dálnice), přičemž pro ostatní stavby tento zbrusu nový zákon nabyl účinnosti od 1. 7. 2024. Nový stavební zákon slibuje úplnou digitalizaci stavebního řízení, jedno řízení, jedno razítko a rozhodování stavebních úřadů...  více

Firmy v Česku se k umělé inteligenci staví velmi pozitivně. 83 % z nich již AI využívá nebo plánuje zavést do svých procesů. Dvě třetiny českých firem ji po­va­žu­jí za součást své strategie. V nové technologii vidí přes 40 % zlepšení kvality produktů a služeb nebo zvýšení efektivity. Současně se ale také 40 % firem obává v souvislosti s využitím AI nedostatku kvalifikovaných pracovníků.To vše vyplývá z průzkumu SAP „Budoucnost českého...  více

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti se pomalu posouvá legislativním procesem vpřed. Ve středu 17. července ho po několika odkladech v různých fázích příprav konečně projednala a schválila vláda. Jde o jednu z příležitostí, podívat se na debatu o novém zákonu z trochu jiného úhlu pohledu. Nedávná veřejná diskuze totiž zakrývá to podstatné, a to, jestli jako společnost bereme kybernetické hrozby vážně a jak se jim dokážeme bránit nejen dnes, ale také v budoucnu.  více

ChatGPT je aktuálně asi nejpopulárnější chatbot s umělou inteligencí, který využívá zpracování přirozeného jazyka k vytváření konverzačního dialogu podobného lidskému. Z aktuálního průzkumu společnosti Enehano vyplývá, že ChatGPT už si vyzkoušelo 36 % Čechů a téměř dvě třetiny jej alespoň znají. Populární je hlavně mezi mladými, kde jej aktivně využívá nadpoloviční většina lidí.  více

Společnost Sophos zveřejnila novou studii s názvem „Utahování šroubů: Nátlakové techniky ransomwarových gangů“, která podrobně popisuje, jak kyberzločinci využívají ukradená data ke zvýšení nátlaku na oběti, které odmítají zaplatit. Tyto techniky zahrnují například zveřejňování osobních údajů nebo vyhrožování, že nahlásí úřadům informace o podezřelých obchodních aktivitách odhalené v ukradených datech.  více

Diskuse o světě digitálních technologií se v posledních letech nemůže obejít bez umělé inteligence a jejího vlivu na společnost. Vláda proto na své schůzi 24. července schválila aktualizovaný dokument Národní strategie umělé inteligence České republiky 2030. Tento dokument má ambici přispět k vytvoření podmínek pro široké využívání, ale i tvorbu pokročilých technologií umělé inteligence.  více

Ačkoli většina legislativních požadavků směrnic, týkajících se obchodování kryptoměn v EU, nabude platnosti až v novém roce, části regulací se firmy musejí přizpůsobit už nyní. Nejedná se jen o směrnici MiCA (Markets in Crypto-assets), která po poskytovatelích finančních služeb v oblasti kryptoměn požaduje identifikaci spotřebitelů. Současně se také uplatňuje i DORA (Digital Operational Resilience Act), která se u společností domáhá vyššího kybernetického zabezpečení....  více

Společnost GFI Software sestavila přehled pěti nejčastějších bezpečnostních mezer, které nachází u menších firem a organizací. Ty se z hlediska kybernetické bezpečnosti dopouštějí celé řady vážných chyb, jako je nezáplatovaný software, otevřené porty či nedostatečné zabezpečení mobilních zařízení. Související problémy pak většinou řeší manuálně a s pomocí neúplných nástrojů, což značně zatěžuje firemní zdroje. Postupují jako zahradník, který zanedbá ošetření proti...  více

Umělá inteligence slibuje zásadní proměnu všech aspektů firemních aktivit, přesto řada společností dosud nemá jasno v tom, jak tuto novinku přetavit z pilotního projektu do plného nasazení. Ve stále více digitali­zo­va­ném prostředí se potýkají s osamocenými ostrůvky dat roztroušenými po různých systémech, což v konečném důsledku vede k tomu, že mnozí zaměstnanci nedůvěřují datům využívaným k trénování velkých jazykových systémů a mají...  více

Většina českých společností napa­dených ransomwarem v roce 2023 nemusela platit výkupné (85 %) a použila vlastní metody obnovy dat. Nejčastěji jim pomohlo kvalitní zálo­hování (69 %). Z těch organizací, které kyberzločincům zaplatily (15 %), předala třetina výkupné ve výši až 6 miliónů korun, třetina až 4 milióny korun a čtvrtina méně než 600 tisíc korun. Vyplývá to ze zprávy Stav ransomwaru v České republice 2024, kterou zveřejnila společnost Sophos.  více