eWay System
facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
K2 atmitec
IT SYSTEMS 5/2014 , Plánování a řízení výroby

Možnosti propojení informačních systémů výrobního podniku



Asseco„Na co bychom se ještě efektivně napojili s naším informačním systémem?“ Tuto otázku slyší stále častěji od svého vedení pracovníci zajišťující v podnicích infrastrukturu informačních systémů. Dobře, buďme realisté, ta otázka zní možná spíše: „Kde můžeme ušetřit další pracovníky?“ Oba pohledy na stejnou problematiku jsou správné, protože pokud dodáme do třetice dotaz: „Kde bychom ušetřili neproduktivní přepisování informací?“, dostaneme se z různých směrů ke stejné problematice – propojení různých informačních systémů, podnikových aplikací a technologií. V tomto článku se podíváme na problematiku z perspektivy výrobního podniku. Pojďme rámcově představit nejčastěji používaná propojení.


Propojení s CAD systémy

Pokud používáte libovolný CAD systém, jistě si pamatujete na dobu, kdy výsledkem konstruktérovy práce byl vytištěný výkres, model či jiný návrh. Následně přišlo ke slovu ruční přepsání nejnutnějších (mnohdy neúplných) informací do informačního systému. Velkým pokrokem byla dodnes běžně používaná možnost dávkově, na pokyn obsluhy, předat informace z CADu přímo do informačního systému za pomoci připravených konverzních importních můstků a přenosových souborů (často s nutností zásahu uživatele v průběhu přenosu). V tomto případě jde již o velkou úsporu práce, ale ještě ne o přímou provázanost. Avšak teprve nasazením oboustranného propojení CADu a informačního systému využijeme propojení efektivně. V jednom směru konstruktér čerpá z informací o označování například nakupovaných (materiálových) nebo vyráběných polotovarových položek, jejich aktuálních disponibilních stavech zásob.

Motto: „Není to nejsilnější druh, který přežívá, ani ten nejinteligentnější, ale ten, který se dokáže nejlépe přizpůsobit změnám.“

(Charles Darwin) 

Na straně druhé po dokončení dílčích celků modelu předává informace do informačního systému, kde se mohou již rovnou dále zpracovávat a postupovat průběžně do výroby. Krom úspory pracnosti je nemalým přínosem zkrácení předvýrobních přípravných etap obchodního případu a tím i data dodání požadovaného výrobku. Ještě pokročilejší jsou CAD/CAM technologie, kdy jsou informace předávány nejen do informačního systému, ale také přímo na obráběcí pracoviště, kde slouží jako podpora pro tvorbu konkrétní výrobní technologie. Obavy, které od uživatelů zaznívají, že samostatný vývoj CAD a informačního systému bude neustále potřebovat nové „verze propojení“, za které bude třeba dále platit dodavatelům, lze rozptýlit vhodným smluvním vztahem s garancí údržby vzájemného integrování produktů (případně dávkových propojení), které je již dnes standardem. Jediným reálným nebezpečím zůstává, že pracovníci již nebudou moci používat mnohdy oblíbené výmluvy: „Nestihli jsme to, protože předávání informací (tj. tisk a ruční přepisování) jde strašně pomalu.“ 

Přímá provázanost sledování průběhu výroby

Možnosti sledování výroby v reálném čase představují velké přínosy z pohledu plánování výroby a z pohledu vyhodnocování skutečných nákladů na zakázky či obchodní případy. Většina řešení nebývá již dnes realizována formou napojení na externí programy sledování výroby (s dávkovým přenosem dat do informačního systému), nýbrž v kvalitních systémech je integrována přímo do informačního systému. Pro sběr dat se využívá čteček čárového kódu a čipů, různých speciálních snímacích terminálů, u komfortnějších verzí v kombinaci s dotykovými terminály. Nasazením přímého sledování výroby se otevírají možnosti pro zefektivnění či zavedení:

  • kapacitního plánování (výkonů, materiálu, lidských zdrojů),
  • prověřování předpokládaných norem plnění výkonů,
  • dílenské řízení na základě aktuálního stavu rozpracovanosti,
  • přesného sledování nákladovosti produkce.

V odborných kruzích koluje oblíbený výrok: není otázkou, zda sledovat a kapacitně plánovat výrobu, ale otázkou je okamžik, kdy k tomu už konečně přistoupíme. I zde existují časté obavy některých pracovníků (mnohdy i středního managementu), že budou nahraditelní zavedeným systémem, a proto se zavádění usilovně brání. Opak je ale pravdou. Tito zkušení pracovníci budou pouze posunuti do pozice řešení odborné problematiky a ubude jim neproduktivní kancelářská agenda s tím související.

Řízení jakosti

Možná tato kapitola úplně nepatří do tohoto článku, ale zařadil jsem ji sem z důvodu častého vnímání řízení jakosti jako něčeho externího či přilepeného. Většina informačních systémů poskytuje základní evidence, které je možné využít k zaznamenávání. Většinou se jedná o různé možnosti zapisování informací, které normy jakosti vyžadují. Pokročilejší systémy (je jedno zda specializované, nebo části komplexních informačních systémů) nabízejí možnosti jiného charakteru. Zde se již bavíme o skutečném řízení jakosti, nikoli jen o povinné evidenci. Jak jsem již zmínil, řízení jakosti bývá mnohdy vnímáno jako „nutné zlo“, kdy je třeba neproduktivně vyplňovat, podepisovat a jinak se zdržovat s různými formuláři a papíry. Potíž spočívá v tom, že je často postaveno mimo vlastní informační systém. Občas využívá agendy informačního systému pro pořizování dat, ale to je vše. Tento přístup lze razantně změnit vhodnou integrací přímo do firemního či podnikového procesu řízení. Tato integrace bude iniciovat určité změny letitých zavedených postupů. Praxe při zavádění nicméně ukazuje, že se mnohdy jedná pouze o správné uchopení dávno správně probíhajících činností, které se skrývají pod jinými interními názvy. U řízení jakosti se tedy nejedná prioritně o provázání v technickém smyslu, spíše jde o procesní integrování do celého modelu řízení, který se v informačním systému přímo odráží.

Sledování a řízení energií

Energie stále zdražují a tento trend bude pravděpodobně setrvalý. Interaktivní monitorování spotřeb energií se z toho důvodu stává stále aktuálnějším. Hovoříme-li o energiích, nemáme na mysli pouze elektrickou energii. Různé druhy výrob čerpají i jiné energetické zdroje, jako jsou plyn, stlačený vzduch, pára, topení. Cílem přímého propojení informačního systému se systémem monitorování energií je dokázat přesně určit spotřeby energií v čase a přiřadit je ke konkrétním výrobním operacím a tím i ke konkrétním zakázkám. Tuto oblast především využijí firmy a podniky, které mají různorodou základnu výrobních zařízení. Čím jsou větší rozdíly ve výrobních technologiích (např. konvenční obráběcí stroj, CNC obráběcí centrum, ucelená výrobní linka), tím se obtížněji stanovují kalkulace spotřeby energií pro tato zařízení. Norma ISO 50001 – Energetický management je sice teprve „mladá“, ale její naplnění může přinést i jisté konkurenční výhody. A možná není daleko doba, kdy bude považována za stejný standard jako jiné normy jakosti. Vžité obavy, že toto řešení je finančně nedostupné se stávají neaktuálními. Ano, sledování a monitorování energií vyžaduje počáteční investici (měřiče, snímače, monitorovací a řídicí systém, integrování do informačního systému). Tato investice má nicméně návratnost počítanou dle druhu výroby mnohdy už v jednotkách let, a to je bezesporu velmi zajímavý parametr.

Propojení s vážními systémy

Manipulace a skladování materiálu a zboží je oblast, kde je libovolné zjednodušení práce velmi vítáno. Stále je velmi častou měrnou skladovací jednotkou váha. Napojení na vážní systémy se tak často uplatňuje při příjmu a výdeji, a zvláště při částečných výdejích. Informační systém přímo při tvorbě skladového dokladu přebírá informace od propojeného vážního systému. Zajímavým použitím je například realizování výdejek hutního materiálu, připraveného řezárnou na požadované rozměry. Propojovací můstek může také řešit problematiku prořezů materiálu apod.

Komunikace se systémem řízení skladů

Stejně jako v oblasti sledování výroby, se oblast řízení skladů stává již téměř samozřejmou součástí informačních systémů. V případě, že tomu tak není, je možné tyto systémy s informačním systémem přímo propojit. Skladníci v obou případech pracují s mobilními čtečkami čárových kódů a informace se buď přímo on-line (nejčastější způsob) nebo dávkově (na sběrném místě) přenášejí do informačního systému. Přínosem jsou okamžité informace o množství, spotřebách a umístění skladových zásob. Inventury v takto provázaném skladu již nejsou infarktovou akcí, ale lze je provést velmi rychle, mnohdy bez přerušení provozu skladu. Přímé informace, které se projevují zároveň v řízeném skladovém systému a ihned v informačním systému podniku, umožňují efektivnější práci při zajišťování či objednávání skladových položek.

Základ: provázaný přístup k informacím

Závěrem je dobré připomenout, že jsme zde uvedli pouze oblasti s největším okamžitým přínosem při jejich zavedení. Určitě každého čtenáře napadne mnoho dalších systémů a evidencí, které se nacházejí ve firmách autonomně, úplně mimo informační systém, nebo se data do nich a z nich ručně přenášejí (přepisují). Pro rozhodování, zda něco do systému integrovat nebo napojovat, bych rád poukázal na všeobecný trend provázaného přístupu k informacím. Informace jsou totiž téměř bezcenné, pokud k nim nemáte okamžitý přístup. Tedy neptejme se, jestli integrovat systémy vzájemně, ale obrazně si vyhrňme rukávy a dejme se do toho.

Jan Mlejnský

Autor je vedoucím oddělení systému Helios Safír ve společnosti Asseco Solutions.

 

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.