facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
Compas automatizace
IT SYSTEMS 12/2016 , Veřejný sektor a zdravotnictví

Ohlédnutí za vývojem elektronizace veřejné správy

Mgr. Tomáš Lechner, Ph.D.


TriadaRok 2016 byl z pohledu elektronizace veřejné správy v České republice poměrně úrodný. Některé z novinek tohoto roku připomene tento příspěvek.


Vývoj v oblasti datových schránek

Hned na začátku roku 2016 nabyla účinnosti druhá novelizace vyhlášky č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, která navýšila limit pro velikost jedné datové zprávy z 10 na 20 MB. Lze říci, že šlo o jednoznačnou reflexi rozvoje vysokorychlostního internetu v České republice. Na druhou stranu však stále zůstává omezení uložení datové zprávy v datové schránce na dobu 90 dnů od okamžiku jejího doručení, které lze po mnoha letech stabilního provozu informačního systému datových schránek považovat za zcela neopodstatněné. Je zřejmé, že zde významnou roli hrají komerční zájmy České pošty, která nabízí prodloužení doby uložení datové zprávy v datové schránce jako placenou službu zvanou datový trezor.

Registr smluv

Dnem 1. července 2016 nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Ve stejný den zahájil ostrý provoz registr smluv, který jistě významným způsobem přispěje ke zvýšení transparentnosti veřejné správy, i když se v poslední době zvažuje rozšíření výjimek povinnosti zveřejňování smluv dle tohoto zákona. Stěžejní dopad bude mít uvedený zákon od 1. července 2017, kdy neuveřejnění smlouvy, pro niž je to povinné, v tomto registru bude znamenat neplatnost smlouvy od počátku.

Za povšimnutí jistě stojí také technické řešení registru smluv, kdy (světe, div se), nebyl budován zase nový a další komunikační kanál, ale pro vyvěšování smluv bylo využito informačního systému datových schránek. Dalo by se říci, že to je – bohužel – vzácný případ využití něčeho již vybudovaného a mnoho let fungujícího pro naplnění nové zákonné povinnosti. Protože zákonem o registru smluv není omezeno, která ze smluvních stran má smlouvu zveřejnit, je toto řešení také vhodně otevřeno případům, kdy by smlouvu zveřejnil soukromoprávní subjekt mající smluvní vztah s orgánem veřejné moci.

Nařízení eIDAS

Asi nejvíce rozruchu v oblasti elektronizace veřejné správy způsobilo Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES označované jako nařízení eIDAS. Toto nařízení vstoupilo v platnost 17. září 2014 a stěžejní část se používá ode dne 1. července 2016. Těch 21 a půl měsíce mezi vstupem v platnost a použitím bylo určeno (mimo jiné) na přípravu prováděcích právních předpisů a úpravu národních předpisů, aby byly v souladu s tímto nařízením. Asi už nikoho moc nepřekvapí, že Česká republika to opět nestihla. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, vstoupil v platnost až 19. září. Tedy plných 80 dní byla oblast elektronického podpisu v České republice regulována dvěma právními předpisy.

Z důvodu přechodných období vyplývajících jak z vlastního nařízení eIDAS, tak ze zákona č. 297/2016 Sb. jsou dopady do oblasti tvorby zabezpečovacích elektronických prvků (elektronického podpisu, elektronické pečetě a elektronické značky) rozloženy do dvou let. Nicméně některé dopady okamžité jsou. Jde zejména o ustanovení článku 46 a odst. 1 článku 25 nařízení eIDAS, které bych si zde pro jejich důležitost dovolil přímo ocitovat:

  • Elektronickému dokumentu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu.
  • Elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

Novinky v autorizované konverzi dokumentů

Při úpravě českých předpisů s ohledem na nařízení eIDAS bylo zvoleno rozdělení do dvou zákonů. Prvním byl již zmíněný zákon č. 297/2016 Sb., druhým pak je zákon č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru (zkrácený název). Tento změnový zákon novelizoval 66 právních předpisů, do kterých zavedl nejen změny související s nařízením eIDAS, ale také několik novinek nad rámec povinností daných zmíněným nařízením. Jedním z nejdůležitějších se může jevit posílení „právní síly“ výstupu autorizované konverze dokumentů. Ten už nemá právní účinky shodné s ověřenou kopií dokumentu, jako před novelizací, ale má stejné právní účinky jako vstup. Použitelnost výstupů z autorizované konverze dokumentů se tak už neomezuje jen na případy, kdy stačilo předložit ověřenou kopii dokumentu, ale je použitelná i ve všech případech, kdy je třeba předložit originál.

Výše uvedený přehled novinek roku 2016 rozhodně není zcela úplný. Nicméně ukazuje, že se věci v oblasti e-Governmentu opět daly do pohybu a lze se hodně těšit na příští jubilejní 20. ročník konference ISSS 2017, kdy se určitě v mnoha ohledem dozvíme, jak to bude dál. Např. v oblasti elektronické identity nebo v prakticky realizovaných elektronických skartačních řízeních.

Mgr. Tomáš Lechner, Ph.D. Mgr. Tomáš Lechner, Ph.D.
Autor pracuje ve společnosti Triada jako konzultant pro oblast spisové služby a také působí na VŠE v Praze, kde se zabývá oblastí e-Governmentu.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Žádný systém sám o sobě nic nevyřeší

IT Systems 4/2021V aktuálním vydání IT Systems opět najdete spoustu novinek ze světa informačních technologií a inspirace, jak je využít pro rozvoj vaší firmy nebo organizace. Mapujeme aktuální trendy v digitalizaci stavebnictví, vybavení pro kontaktní centra a service desky. Věnujeme se řízení práce na dálku a onboardingu zaměstnanců v době covidu, řízení projektů a hybridnímu cloudu. Významným tématem je jako vždy zajištění kybernetické bezpečnosti – konkrétně zabezpečení ICS, důsledky kauzy Exchange, DDoS útoky a bezpečnost mobilních zařízení.

Helios
- inzerce -