Současný stav

Jen několik českých a slovenských bank důsledně řeší softwarovou podporu korporátních úvěrů. Její absence bývá obvykle omlouvána menším počtem obchodních případů a jejich individualitou. Tyto úvěry se v bankách zpracovávají převážně pomocí e-mailu a základních kancelářských nástrojů, jako jsou Word a Excel. Takový přístup nutí pracovníky banky provádět množství mechanické práce, způsobuje drobné chyby, které vyžadují kontrolu dalšími pracovníky, a vede k většímu počtu iterací při přípravě dokumentů. Celý proces je méně transparentní, hůře auditovatelný a měřitelný. Softwarová podpora korporátních úvěrů je přitom realizovatelná jak z hlediska byznysu, tak i z pohledu finančních investic a technologií. Vyžaduje však rozdílný přístup k automatizaci a citlivé rozhodnutí o tom, které části úvěrového procesu do jaké míry automatizovat a jak při tom postupovat.

V současnosti mají banky v obou zemích vyřešenou automatizovanou podporu úvěrů pro „masový“ retailový segment. Mnohé banky mají také softwarovou podporu pro SME úvěry, které z pohledu IT nepřináší kvalitativně vyšší složitost v porovnání s retailovými úvěry. Počítání ratingu pro podnikatelské subjekty je komplexnější, produkty jsou složitější a po čerpání úvěru se provádí pravidelné review klienta, ale základní charakteristiky úvěrů zůstávají: směrování na jeden subjekt, převažující jednoduchost produktů, jejich typovost, hromadný prodej a relativně přímočaré workflow.

U korporátních úvěrů je to však jinak. Podstatný nárůst složitosti nezpůsobuje ani tak to, že v úvěrovém případě může vystupovat více právních subjektů, může obsahovat více produktů a zajištění, ale především to, že úvěrové případy se „šijí“ na míru klienta, což způsobuje vysokou individualitu úvěrové dokumentace a složitější proces posuzování a schvalování.

Složitost procesu

Pro korporátní úvěry je charakteristická paralelnost aktivit, protože jinak se neúměrně prodlužuje čas potřebný na jejich zpracování. Například ocenění hodnoty zajištění úvěru nemovitostmi znalcem banky obvykle vyžaduje delší čas a je výhodné, pokud se provádí paralelně s jiným aktivitami, například s analýzou finančních výkazů a výpočtem ratingu. Podobně při schvalování úvěru tuzemské dceřiné společnosti se obvykle počítá rating i její zahraniční matky. Získání finančních podkladů od zahraniční firmy trvá obvykle déle. Není přitom nutné čekat s výpočtem ratingu tuzemské firmy, která žádá o úvěr, a po jeho výpočtu je obvykle možné již navrhnout základní konstrukci obchodu, kterou později vypočtený rating zahraniční matky už obvykle příliš nezmění.

Komplexnost korporátního úvěrového procesu se zvyšuje také iteracemi určitých aktivit v rámci procesu. Už příprava indikativní nabídky vyžaduje schvalování, které není pouze formální, ale nadřízený při něm vznáší své připomínky, které se vrací obchodníkovi na zapracování. Toto schvalování může být navíc vícestupňové a zahrnovat i další útvary v bance, například oddělení kontroly rizika. Tato iterativnost pokračuje i v dalších etapách procesu: při přípravě a schvalování úvěrového návrhu, přípravě úvěrové dokumentace a každoročním review úvěrového případu. Navíc i klient standardně připomínkuje úvěrovou smlouvu a jeho připomínky řeší nejen obchodník a útvar úvěrové administrativy, ale také právní útvar. Připomínky klienta si dokonce mohou vyžádat opětovné posouzení rizika a schválení dodatku úvěrového návrhu.

S délkou schvalovacího procesu a množstvím lidí, kteří se ho účastní, souvisí nejen sledování, u koho se aktuálně úvěrový případ nachází, ale také monitorování trvání aktivit a eskalace v případě, kdy pracovník nedokončil svůj úkol včas.

Problémy s dokumenty

Korporátní úvěry znamenají i složitější práci s dokumenty. V porovnání s úvěry pro malé a střední podniky, vystupuje v úvěrovém případě obvykle více dokumentů a větší počet jejich druhů. Z hlediska automatizace je však větším problémem to, že tyto dokumenty nemají pevnou strukturu a prochází připomínkovým řízením.

Prvním problémem je strukturovatelnost informací. Žádost o hypoteční úvěr se do velké míry dá popsat určitou množinou parametrů (příjmy a výdaje klienta, jeho úvěrové zatížení, rating a jiné), které se v softwarových systémech realizují formou položek obrazovkových formulářů. Korporátní úvěrový návrh je podstatně komplexnější. Uvedené základní parametry se už přirozeně „namnoží“ tím, že úvěrový případ často zahrnuje několik subjektů, produktů i zajištění. Větší problém však je, že obsahuje i množství informací, které nejsou uspořádány, respektive jsou pouze částečně strukturované. Patří sem jak textace podmínek čerpání úvěru, tak i různé analýzy obchodního případu. Šablona úvěrového návrhu tak nepředstavuje „vyplňovací“ formulář, ale pouze základní schéma pro popis úvěrového případu. Podobná situace je i ve smluvní dokumentaci, která obsahuje nezanedbatelné množství nestrukturovaných informací.

Druhým z problémů je připomínkování dokumentů. Indikativní nabídku, úvěrový návrh a smluvní dokumentaci připomínkuje často více pracovníků, přičemž se očekává, že bude možné dohledat, na základě kterých připomínek konkrétní formulace vznikla a kdo tyto připomínky vznesl.

Jaké jsou možnosti?

Výše uvedené problémy navozují dojem, že korporátní úvěrový proces by měl zůstat neautomatizovaný. Opak je ale pravdou. Protože se ho účastní mnoho pracovníků a časové hledisko je důležité, musí být jejich práce dobře monitorována. Jelikož dokumenty prochází vícenásobným připomínkováním, musí být připomínky systematicky uchovávány a musí být auditovatelné. V obou případech je softwarová podpora klíčová. Návrh systému však musí být takový, aby zapadl do celkové kultury korporátních úvěrů a byl technologicky realizovatelný.

Klíčový princip řešení spočívá v tom, že bude postaveno na standardních softwarových komponentách. Každá z nich je přizpůsobena specifikům banky a zohledňuje její softwarovou infrastrukturu. Tyto komponenty jsou zároveň vhodně propojeny tak, aby společně přinášely přidanou hodnotu. Například velký podíl nestrukturovaných informací v dokumentech naznačuje, že se pro jejich zpracování má použít kvalitní textový editor. Nejpoužívanější editor MS Word sice obsahuje poměrně propracované možnosti pro připomínkování dokumentů (komentáře a sledování změn), nedostatečně však řeší systematičnost připomínkování a její bezpečnost. Řešením může být propojení MS Wordu se systémem DMS (document management system), který uchovává verze dokumentů, zaznamenává autora dokumentu a časové razítko a může být nastaven tak, že nedovoluje vymazávat starší verze dokumentů.

Ani DMS však nedokáže zajistit, aby nové verze dokumentu mohl přidávat pouze pracovník, u kterého je aktuálně „míč“ (např. obchodník nemůže přidat novou verzi úvěrového návrhu po odeslání na posouzení rizik), a některé další bezpečnostní aspekty. Řešením je doplnění komponenty elektronického podpisu a propojení DMS s tzv. BPM nástrojem (business process modeling). Zároveň je třeba DMS nastavit tak, aby se dokumenty určitých typů do něj mohly vkládat pouze prostřednictvím BPM nástroje. Ten zároveň nemá být izolovaným systémem, ale ve spolupráci s dalšími bankovními systémy by měl poskytovat centrální registr úkolů pracovníka, z něhož by se podle typu úlohy mohly volat různé softwarové systémy. Pokud banka používá jiný systém pro správu úkolů, uvedený registr úkolů může být dokonce umístěn v tomto systému mimo BPM nástroje. Měl by však být propojen s e-mailovým serverem, aby byl pracovník okamžitě informován o přidělení nové úlohy.

Softwarové komponenty systému zároveň musí být vhodně propojeny a uživatel musí cítit přínosy z tohoto propojení: nemusí zadávat údaje o sobě, protože ty se automaticky získávají z adresáře zaměstnanců banky, nemusí opakovaně zadávat údaje o klientech, protože se získávají z centrálního registru klientů banky. Kliknutím na odkaz v e-mailu se mu otevře jeho správce úloh, respektive přímo stránka pro řešení konkrétního úkolu, nebo kliknutím na odkaz v komponentě korporátních úvěrů se otevře dokument z DMS, který může přímo editovat.

Závěr

V posledním období jsme zaznamenali zájem několika bank o softwarovou podporu korporátních úvěrů. Uvedené banky zároveň zdůrazňovaly osobitost problematiky korporátních úvěrů a od navrženého řešení očekávaly, že nebude výrazně měnit jejich firemní kulturu v této oblasti. Naše doporučení byla v souladu s principy popsanými v tomto článku. Zároveň vidíme automatizaci korporátních úvěrů jako evoluční proces s několika etapami. V první etapě doporučujeme ponechat uživatelům práci s dokumenty, nad kterými je vybudována strukturovaná „obálka“ úvěrového případu s údaji o klientech, velikosti obchodu, typech úvěrů apod. Tyto strukturované údaje umožňují základní analýzy, generování „mechanických“ částí dokumentace apod. Po zavedení systému a získání zpětné vazby se může tato obálka citlivě rozšířit a softwarově podpořit odkladné podmínky úvěru a další evidence, které pomohou při generování smluvní dokumentace a sledování úvěrového případu.

Ľubor Šešera, Roman Janota
Autoři působí ve společnosti Softec Group. Ľubor Šešera na pozici senior business architekt, Roman Janota je ředitelem divize telekomunikačních a bankovních systémů.