facebook
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
Navisys
IT SYSTEMS 12/2011 , Virtualizace a cloud computing

Cloud computing versus virtualizace

Rozdíl mezi cloudem a virtualizovaným řešením



Cloud computing je de facto nový model využívání a poskytování IT služeb s využitím internetových technologií. Představuje nové evoluční paradigma v oblasti konsolidace, virtualizace a poskytování IT služeb. V reáliích českého IT trhu se však setkáváme s tím, že se virtualizace a cloud computing pokládají za identické. Co je vlastně cloud „pod povrchem“, to si představíme v prvním článku z minisérie věnované této problematice.

Alvao

Dnešní vnímání cloud computingu je v rámci IT i ne-IT veřejnosti relativně široké. Podívejme se na fundamentální vlastnosti cloudu. Jinými slovy, co by měl cloud obsahovat, abychom jej považovali za cloud. Pro lepší představivost nám pomůže obrázek 1.

Obr. 1: Schéma základních součástí cloud computingu
Obr. 1: Schéma základních součástí cloud computingu


Ve světě cloud computingu je konzumentem cloudových služeb obvykle uživatel. Uživatel ke službám cloudu přistupuje obvykle prostřednictvím samoobslužného portálu (obr. 2). Samoobslužný portál je první a nezbytně nutnou vlastností každého správného řešení cloud computingu. Úkolem portálu je zajistit autentizaci uživatele a jeho autorizaci k využívání konkrétních IT služeb. Z funkčního pohledu samoobslužný portál přináší možnost 24×7 (24 hodiny denně, sedm dní v týdnu) přístupu k IT službám a představuje jednotné prostředí pro různé typy IT služeb.

Obr. 2: První a nezbytně nutnou součástí cloud computingu je samoobslužný portál, jehož úkolem je zajistit autentizaci uživatele a jeho autorizaci k využívání konkrétních IT služeb
Obr. 2: První a nezbytně nutnou součástí cloud computingu je samoobslužný portál, jehož úkolem je zajistit autentizaci uživatele a jeho autorizaci k využívání konkrétních IT služeb


Druhou nedílnou součástí cloudu je katalog služeb (obr. 3). Katalog služeb reprezentuje typický seznam IT služeb, které jsou k dispozici ihned a cloud je nabízí jako standardní službu. Implementace servisního katalogu mohou být rozmanité a mohou nabízet minimální, nebo naopak komplexní seznam služeb. Příklad servisního katalogu je na následujícím obrázku. Představuje nabídku servisního modelu IaaS (infrastruktura jako služba) a v uvedeném případě dává možnost uživateli zvolit operační systém na virtualizované hardwarové konfiguraci.

Obr. 3: Příklad servisního katalogu
Obr. 3: Příklad servisního katalogu


Samoobslužný portál a katalog služeb představují základní funkce cloudu, které jsou dále doplněné o tzv. implementační modul. Poté, co uživatel zvolí příslušnou službu, cloud zajistí její připravenost pro daného uživatele. Pokud tedy například uživatel zvolí v servisním katalogu operační systém Windows na virtualizovaném hardwaru Intel se dvěma virtuálními procesory, 2GB RAM, 100 GB místa na disku a tento svůj požadavek potvrdí, zajistí cloud vyčlenění příslušné virtuální infrastruktury pro daného uživatele a celý proces je typicky ukončen zasláním přístupových informací e-mailem nebo zobrazením v samoobslužném portálu. U cloudu nabízející software jako službu je tento proces jednodušší, neboť uživateli jsou pouze aktivována práva pro využívání příslušné softwarové aplikace.
Obecně lze implementační modul chápat jako část cloudu zajišťující automatizované zpracování uživatelských požadavků. Je-li potřeba požadavek uživatele například schválit řídícím pracovníkem (manažerem), pak workflow implementačního modulu toto zajistí. Procesní část implementačního modulu bývá obvykle generická, aby bylo možno jednotlivé procesy v cloudu realizovat v souladu s klíčovými IT procesy příslušné společnosti. Samozřejmě, že běžné požadavky uživatelů na cloudové služby lze schvalovat automatizovaně, komplexnější požadavky, případně požadavky, které mají zásadní vliv na provoz IT, mohou být schvalovány vícestupňově. Uživatel je pak motivován, aby volil standardní služby, jelikož je získá bez složitých schvalování ihned. Naopak nestandardní požadavky budou trvat z pohledu jejich vyřízení dlouho a jejich naplnění bude ve finále pro danou společnost dražší. Přirozeně tímto eliminujeme potenciální „nehospodárnost“ využívání IT prostředků tím, že jejich získání uživateli záměrně komplikujeme schvalovacími procedurami vyžadujícími schválení oprávněných osob (IT ředitel, finanční ředitel, bezpečnostní pracovník apod.).
Pokud je služba připravena k použití a uživatel ji začne využívat, začne cloud nejen službu monitorovat z pohledu funkce, ale také sledovat, jak je využívána (obr. 4). Monitoring je proto další nezbytnou vlastností cloudu, na základě které pak poskytoval služby (např. IT oddělení) službu uživateli zpoplatní. Monitorování je obvykle doplněno celou řadou dalších modulů, jako například sledování využívání zdrojů, kapacitní plánování, trendy apod.

Obr. 4: Informace o užívání služby (usage report)
Obr. 4: Informace o užívání služby (usage report)


Je-li IT služba nabízena jako služba veřejná, je obvykle službou, která je zpoplatněna. Samozřejmě existuje celé spektrum cloudových služeb od řady dodavatelů, které jsou nabízeny zdarma (např. Google), nicméně celá řada služeb různých dodavatelů provozovaných v cloudu je zpoplatněna (IBM Smart Cloud, Microsoft Office 365, Amazone Web services).
Proto je další klíčovou součástí cloud computingu modul účtování služeb. Zjednodušeně řečeno se tento modul stará o generování údajů, které jsou základem pro fakturaci. V případě, že jsou služby IT poskytovány interně v rámci společnosti a přeúčtování v dané společnosti není aplikováno, pak lze účtování redukovat na report využití IT prostředků na jednotlivé konzumenty.

Role virtualizace v cloud computingu

Na závěr zmiňme nejdůležitější komponentu jakéhokoliv cloudu a to je virtualizace. Virtualizace je ve světě informačních technologií chápána jako prostředek, který abstrahuje přístup uživatele od softwarových a hardwarových prostředků. Podle úrovně této abstrakce hovoříme o různých úrovních virtualizace, a to na úrovni celého počítače (tzv. virtuální stroj), po jeho jednotlivé hardwarové komponenty (např. virtuální procesory, virtuální paměť, disk, síťové prvky atd.), případně pouze softwarové prostředí (virtualizace operačního systému).
Z pohledu cloud computingu je virtualizace matematicky řečeno podmínka nutná, nikoli však postačující. Aby mohl cloud plnit všechny svoje funkce, musí být veškeré hardwarové prostředky plně virtualizované, tzn. nejen procesor, paměť a diskový prostor, ale také síťová infrastruktura a v neposlední řadě i softwarové technologie. V cloudu jsou pak všechny hardwarové zdroje „viditelné“ jako jeden velký výpočetní výkon, který je díky virtualizaci efektivněji využíván. Samotná virtualizace není cloudem ve smyslu výše uvedeného popisu. Virtualizace nezajišťuje samoobslužnost, neposkytuje servisní katalog, omezeně monitoring a v neposlední řadě nezajišťuje účtování za využití služby. Proto nelze virtualizaci považovat za cloud computing, ale pouze za její velmi důležitou část.

Shrneme-li výše uvedené, můžeme pro jednoduchost mezi klíčové (esenciální) charakteristiky cloudu zařadit:

  • self-service – IT službu objednávám „samoobslužně“,
  • služby vybírám ze standardizované nabídky (katalogu služeb),
  • služba je objednávána automatizovaně,
  • cloud zajistí implementaci služby (anglicky provisioning), tzn. připraví službu k použití,
  • služby jsem schopen měřit a účtovat tzv. pay per use,
  • flexibilní specifikace implementačních modelů (služba je veřejná, privátní).

V dalším díle miniseriálu se budeme věnovat problematice cloud computingu z uživatelského pohledu.

Petr Leština
Autor pracuje jako client IT architekt ve společnosti IBM Česká republika.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Zaměstnání: Programátor a kodér Brno

programátor a kodér BrnoBaví vás dělat weby a chcete profesně růst? Hledáme programátora / kodéra pro webové studio Brno na trvalý úvazek (HPP), nebo jiný (IČO, DPP, DPČ a další). Znalost CMS WordPress nebo Joomla výhodou.