Důvodem těchto změn je audit Ministerstva financí ČR, který proběhl na podzim roku 2017 a jehož výstupy byly předmětem dalších rozborů ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, které je poskytovatelem dotace z programu ICT a sdílené služby (ten spadá pod Operační program Podnikání a Inovace pro konkurenceschopnost).

Audit totiž zpochybnil soulad základních principů dotačního programu s legislativou EU, kterou se musí státy při přidělování dotací řídit. Podle původních podmínek programu nastavených v letech 2015–2016 ze strany MPO měl příjemce povinnost nejen vytvořit nové pozice, které měly za úkol vyvinout nové SW řešení (aplikaci, IS apod.), ale také zvýšit počet zaměstnanců v oblasti IT vývoje o přesně definovaný počet (2/3/4) v závislosti na velikosti podniku příjemce dotace. Na takto nově vytvořené projektové pozice bylo umožněno přesunout stávající zaměstnance a ty dotovat. V praxi pak firma do 50 zaměstnanců realizovala nový projekt s 5 stávajícími programátory, přičemž měla povinnost nabrat jen dva nové pracovníky. V takovém případě pak získala podporu 45 % ze superhrubých mezd dotovaných pracovníků (tedy těch 5 „projektových“, bez ohledu na to, zda jsou noví, nebo stávající).

Výstupem auditu MF ČR je, že podmínky evropské legislativy je nutné interpretovat tak, že musí dojít k paritě počtu dotovaných pozic a počtu zaměstnanců, o které je nutno navýšit pracovní stavy vývojářů SW. Jednoduše řešeno, pokud chci dotovat 5 osob (i když stávajících zaměstnanců), musím v určitém momentě nabrat 5 nových IT vývojářů do firmy.

MPO se nedávno rozhodlo tento zpřísněný výklad akceptovat a současně retrospektivně po příjemcích dotace požadovat, aby akceptovali tyto nové, výrazně náročnější podmínky pro své běžící, či dokonce již ukončené projekty. V opačném případě se MPO vystavuje riziku, že bude poskytovat podporu, která může být označena jako protiprávní, protože její podmínky mohou být hodnoceny jako odporující pravidlům EU.

Uvedená změna může mít samozřejmě na některé IT společnosti fatální dopady, protože změna pravidel hry těsně před koncem druhého poločasu může představovat pro velkou část společností neřešitelný rébus s těžkými ekonomickými dopady. Pokud příjemci podpory nebudou akceptovat nové podmínky dotace, bude MPO pravděpodobně (dle jeho dosavadních náznaků) požadovat navrácení již proplacených dotačních prostředků. Představme si malou IT společnost, která od roku 2015 realizovala 2,5 roku dlouhý vývoj svého nového produktu. V dobré víře přistoupila na tehdejší podmínky dotačního programu a zinkasovala do dnešní doby např. 3 mil. Kč jako podporu na mzdy svých zaměstnanců. Společnost má 12 zaměstnanců a její roční čistý zisk se pohybuje okolo 0,5 mil. Kč. Odpověď na otázku, zda se firma při případné povinnosti vrátit dotace může dostat do úpadku, je nabíledni.

Přestože názory, že dotace křiví trh apod., mohou být vnímány jako legitimní, je nutné požadovat, aby stát v případě, že chce dotace v tematicky zaměřených programech rozdělovat, nastavil podmínky od počátku správně a nesl odpovědnost za jejich případné vady. Pokud by již zmíněná firma v roce 2015 věděla, že podmínky programu jsou jiné, buď by se o dotaci nehlásila vůbec, nebo s výrazně menším projektem. Pravděpodobně by tak kromě příjmu z dotace absentovala i významná část nákladů vynaložených v souvislosti s dotačním projektem. Každopádně by taková společnost věděla, na čem je, a jen díky účasti v dotačním programu by jí, a stovkám dalších firem, nehrozily zásadní a možná fatální finanční problémy.

V současné době je nutné, aby se postižené firmy zamyslely nad případnou obranou proti fakticky neférovému postupu MPO. Jak říká advokát Mgr. ing. Jan Valtr z advokátní kanceláře eLegal: „Povinnost dotaci vrátit nemusí být tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát, k takovému řešení by mohla vést poměrně dlouhá a složitá cesta. U jednotlivých případů by se mohlo přihlížet i k tomu, kdo a jakým způsobem vyvolal v příjemcích podpory očekávání, že jim je podpora vyplácena po právu.“ Jan Valtr dále uvádí, že ve hře může být také otázka odpovědnosti státu. „Stát odpovídá za škodu způsobenou při výkonu státní moci a poškození se v zákonem stanovených případech mohou domáhat náhrady. V tomto případě se jedná o komplikovanou záležitost s mnoha proměnnými, nicméně úspěch příjemců v takových sporech nelze vyloučit,“ informuje Valtr a dodává, že se na advokátní kancelář eLegal obrátila už řada IT firem, kterých se problém týká, s dotazy na možné řešení situace právní cestou.

Současně je nutné, aby se MPO snažilo co nejvíce zmírnit negativní dopady nastavení nových podmínek pro příjemce. Jednou z možností, kterou by mělo ministerstvo důkladně zvážit, je zahrnout již proplacenou podporu do tzv. režimu de minimis. Jedná se o postup, kdy státy mohou v souladu s právem EU přidělit jednotlivým podnikům až 200 000 eur za tři roky, aniž by musely plnit přísnější opatření v oblasti nárůstu počtu zaměstnanců. Pro velkou část poškozených firem by se mohlo jednat alespoň o částečnou finanční satisfakci. Věříme, že Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, jakožto viník nastalé situace, nakonec přistoupí k řešení konstruktivně a nabídne takový postup, který nebude podnikatele zásadně poškozovat.

Milan Struna Autor článku působí přes 10 let v oblasti dotačního poradenství jako specialista na dotace pro IT sektor ve společnosti enovation.