- Přehledy IS
- APS (20)
- BPM - procesní řízení (22)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (33)
- CRM (51)
- DMS/ECM - správa dokumentů (20)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (80)
- HRM (27)
- ITSM (6)
- MES (32)
- Řízení výroby (36)
- WMS (29)
- Dodavatelé IT slueb a řeení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (39)
- Dodavatelé CRM (33)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (71)
- Informační bezpečnost (50)
- IT řeení pro logistiku (45)
- IT řeení pro stavebnictví (26)
- Řeení pro veřejný a státní sektor (27)
ERP systémy
CRM systémy
Plánování a řízení výroby
AI a Business Intelligence
DMS/ECM - Správa dokumentů
HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
EAM/CMMS - Správa majetku a údrby
Účetní a ekonomické systémy
ITSM (ITIL) - Řízení IT
Cloud a virtualizace IT
IT Security
Logistika, řízení skladů, WMS
IT právo
GIS - geografické informační systémy
Projektové řízení
Trendy ICT
E-commerce B2B/B2C
CAD/CAM/CAE/PLM/3D tisk![]() | |
| Přihlaste se k odběru newsletteru SystemNEWS, který kadý týden přináí výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | |
Budoucnost datových center
Kolem roku 2020 dojde k výrazné změně komunikace ve směru k datovým centrům. Ta jsou poslední desetiletí koncipována a stavěna předevím pro naplnění potřeb lidských uivatelů, tj. architekturou, kde rychlost změny parametrů prostředí odpovídá specifickým potřebám člověka. Zmíněné tradiční pojetí datových center ale nedokáe naplnit budoucí očekávání, a navíc je spolu s tím také dynamicky upravovat v čase.

Nový, obsahově jiný typ datové komunikace v reálném čase generovaný miliony snímačů, robotických a automatizovaných systémů povede k řádově vyímu nárůstu přenosů dat a jejich následného zpracování v reálném čase, a tedy i k nasazování otevřených architektur reagujících na danou skutečnost. Takovéto architektury budou muset splňovat podmínku rychlé kálovatelnosti ve vertikální i horizontální rovině. Podmínka extrémně rychlého zpracování dat, přetvořená do konkrétní úlohy, je přitom základem řízení vech chytrých systémů.
DC as a Code
Otevřeností architektury se v tomto kontextu rozumí distribuovatelnost výpočetních zdrojů, úloi i slueb napříč komoditními technologiemi různých výrobců a dnes poskytovateli Public Cloudových slueb prezentované coby Software Defined Things, případně kontejnerovými a síovými / bezpečnostními slubami. Abstrakce výpočetního výkonu a úloi, komunikačních a bezpečnostních slueb formou hyperkonvergence a softwarově definovaných prostředků představuje monou univerzální a snáze re konfigurovatelnou cestu naplnění budoucí výzvy distribuce a zpracování dat. To ve bez ohroení důvěry ve spolehlivost, dostupnost a bezpečnost datového centra. Dnení technologie, v kombinaci se správně zvolenou architekturou - tj. pohledem se shora skrz sluby propagované aplikacemi, jsou schopné tyto předpoklady úspěně naplnit. Při jejich výběru je přitom do rozhodovacích podmínek vhodné zahrnout existenci podpory pro orchestraci a automatizaci, kooperaci s ostatními výrobci a poskytovateli slueb. Nedílnou částí věci DC as a Code je pak práce s daty a sputění úloh na nich závislých v reálném čase. Toto zpracování budou řeit tzv. Machine learning systémy vyuívající pro své fungování automatickou obsluhu podkladové infrastruktury. Vyjma úprav své výkonnosti, také i mechanismy pro zajitění kontinuity provozu a vlastní ochrany.
Dnení řeení firemních datových center vyuívajících model Disaster Recovery scénářů primárního plus sekundárního datového centra povede k přerodu na model logického datového centra rozkročeného mezi více automaticky volených zdrojů vlastní datové centra, Public Cloud apod. Z pohledu prezentace slueb, řízení a komunikace to vdy bude jediné datové centrum, které samostatně reaguje na okamité potřeby - tzn. DC prezentované a řízené zdrojovým kódem.
Proč tedy DC as a Code? Odpovědí můe být hned několik od rychlosti odbavování přicházejících poadavků přes náročnost obsluhy versus mnoství personálu a po bezpečnost. Rychlost a naplnění poadavků obchodu na tradičně řeenou a řízenou infrastrukturu dnes větinou neodpovídá jejich očekávání a je neefektivní. Podobně je to s bezpečností, kdy ochrana perimetrů, aplikačních sil i jednotlivých zón v rámci datových center je sice dnes standardní disciplína, nicméně větina z nich nevidí a k samotnému zpracovateli dat. Distribuovaná bezpečnost, monitorující a chránící kadou komponentu zpracovatele, je tak spíe výjimkou a mechanismy sledující chování a styl komunikace těchto komponent v reálném čase jsou v současnosti ve fázi testování. Nemluvě o její spolupráci s řídícími prvky, kterou na základě títků Security Tag automaticky a striktně vyadují po celou dobu ivota aplikace, a právě pouze během této doby.
Dalí etapou zvýení spolehlivosti a důvěryhodnosti budoucích datových center spatřuji v nasazení algoritmů pro hledání anomálií chování. Ty budou základním prvkem ochrany proti zlomyslným útokům z vně i uvnitř perimetru, stejně jako budou předcházet výpadkům slueb a kontinuálně sledovat anomálie v rámci provozních dat.
On the Edge of DC
Cloud Computing a jeho koncept jednoduchého přístupu ke slubám pomocí Internetu mimo jiné přinesl jednu zásadní změnu v chování uivatelů. Ti chtějí dnes komfortně pracovat se svými daty odkudkoliv a navíc v reálném čase, kdy z jejich pohledu ani z perspektivy společnosti nezáleí na obsahu, struktuře a důleitosti dat, to je pro kadého individuální.
Komfortní práce odkudkoliv, a tedy i z jakéhokoliv typu a vlastnictví zařízení (pracovní nebo soukromé), navíc v reálném čase znamená posun v uivatelském chování. Tímto posunem je výrazný nárůst vyuívání bezdrátových (Wi-Fi) a mobilních sítí bez ochoty přepínání se a ztráty komfortního přístup ke vem aplikacím a datům.
Tradiční řeení vzdálených přístupů do firemních sítí (tj. Remote Access a VPN) a aplikacím schovanými za tímto přístupem bývají zpravidla nekomfortní. Uivatel chce dodrení svého komfortu a tedy změnu obvykle i za cenu vědomého poruení bezpečnostních pravidel a standardů společnosti z jeho strany. Navíc, kdy firmy tento přímý přístup k některým aplikacím skrz veřejný internet ji umoňují. Typickým příkladem jsou třeba sluby Microsoft Office 365, Salesforce či G Suite od společnosti Google.
Firemní IT, pokud chce předejít snaze o obcházení bezpečnostních pravidel a stát se partnerem, nikoliv nepřítelem, pak musí podobně publikovat i dalí aplikace, tedy bez mezi kroku v podobě VPN. Co tedy znamená ivot na hraně datového centra?
Firemní aplikace jsou například publikovány pomocí HTML5 přímo do veřejné sítě prostřednictvím virtualizačních technologií Citrix XenDesktop/XenApp, potamo Vmware Horizon a Application Delivery Controller nad HTTS, který nedělá rozdíl v přístupu z firemní Wi-Fi, případně veřejného Internetu na koncové zařízení, je neomezují automatické přepínání mezi mobilní sítí a Wi-Fi. Přičem data zůstávají v rámci datového centra a uivatel pracuje pouze terminálově, případně s offline reimem toho samého. Podobně jako u datových center je i zde značnou výzvou, ale nikoliv překákou, zajitění jednoznačné identifikace a ověření uivatele, jeho oprávnění a také ochrany pouívaných aplikací a dat. Co proto tedy udělat?
Důleité je analyzovat své monosti a prostředí, zjistit preference uivatelů a klasifikovat data včetně nutnosti přístupu k nim. Tyto podklady je pak nutné zahrnout do budoucího návrhu architektury a procesů, přičem kadý by měl pamatovat na to, e bezpečnost není super technologie umístěná na perimetr, případně do vybraných zón, ale e datové centrum představuje ivý organismus a musí se na něj nahlíet jako na celek.
Místo závěru
Otázka směrování vývoje a budoucnosti podnikových datových center v rámci tohoto článku nebyla záměrně postavena ve světle stoprocentního vyuití cloudových slueb oproti vlastnímu či hybridnímu řeení. To je různé pro kadou společnost a organizaci. Článek jde spíe směrem změny konceptu a přístupu k datovým centrům jako takovým, protoe i podnikové můe být prohláeno za cloud, pokud dokáe naplnit danou definici a své sluby nabízet na vyádání, zároveň efektivně a v odpovídající kvalitě. Nejdůleitějí přitom je naplnění potřeb uivatelů, a tak model kdy pro vlastní vývoj pouívám zdroje veřejného cloudu a produkční prostředí přesouvám logicky tam, kde je to vhodnějí.
Tři základní výzvy a body pro naplnění poadavků budoucích DC jsou ale společné pro jakékoliv prostředí. Tím prvním je flexibilita a kálovatelnost provozovaného prostředí. Přijetí mylenky logického datového centra, jeho zdroje jsou čerpány dle parametrů a vhodnosti pomocí automatizačních nástrojů přímo aplikacemi, dává monost volby. Nástroje typu OpenStack, Vmware vRealize aj. mohou mít pro poskytování systémových prostředků více zdrojů. Změnou servisního profilu aplikace, typicky Dev-Test-Prod, dochází i k migraci na jiné fyzické zdroje, jak lokální, tak i cloudové.
Druhou výzvou je zajitění kontinuity provozu, kam patří procesní a informační bezpečnost. Odsuneme-li procesní stránku věci Enterprise architektury, pak decentralizace a distribuovaný model jejího řeení v kombinaci s algoritmy řízení pomohou naplnit problematiku ochrany proti zlomyslným útokům, pokusům o krádee dat a celkového omezení provozu.
V tomto odstavci sice poslední, ale v běném ivotě je pak na prvním místě komfort práce uivatelů. Nenaplněním očekávané úrovně dochází ke vzniku edého IT, vyuívání slueb třetích / neschválených stran a poruování bezpečnostních pravidel. Přitom servisně orientované datové centrum, vybavené distribuovaným modelem bezpečnosti, dokáe při zajitění exekutivy nastavených bezpečnostních a provozních parametrů a pravidel kýený komfort nabídnout.
Vhodně navrený koncept architektury s několikaletým výhledem pomáhá předcházet rozčarování. Obchod a vedení dává směr vývoje a IT poskytuje odpovědi na očekávání a kvantifikuje parametry slueb.
![]() |
Pavel Vomáčka Autor článku je Senior Business Consultant společnosti Anect. |




















