Vysledovatelnost ve výrobě znamená možnost sledování a uchování informace o tom, kdo a kdy danou operaci prováděl, včetně toho, jaký byl použit materiál či polotovar a od jakého dodavatele. V rámci výrobních firem nachází AUTO-ID uplatnění především v těchto oblastech:

• sledování výrobních operací,
• skladová evidence zahrnující jak výdej materiálu do výroby, tak i skladování a expedici finálních výrobků,
• evidence výrobních strojů a nástrojů,
• evidence majetku (např. výpočetní technika, kancelářský nábytek apod.),
• identifikace pracovníků (obvykle formou plastových identifikačních karet – visaček),
• označení finálních produktů, a to jak z důvodu požadavků zákazníků, tak i z důvodu zpětné vysledovatelnosti výrobku (například komponenty v automobilovém průmyslu).

Z hlediska technologií je stále nejrozšířenějším způsobem automatické identifikace čárový kód. Jednoznačnou výhodou této technologie jsou nízké pořizovací náklady, proto tato technologie má opodstatnění i v budoucnu. Z hlediska typů používaných čárových kódů se stále více objevuje použití dvojrozměrných čárových kódů. Jejich výhodou je vyšší informační hustota, do 2D kódu lze zakódovat více informací než do klasických jednodimenziálních. Využití 2D kódů se již v některých oblastech stává standardem, například v automobilovém průmyslu, elektrotechnice nebo ve farmacii.
Speciální variantou čárových kódů jsou kódy vytvářené pomocí technologie DPM (direct part marking). Jde o způsob, kdy je kód vytvořen přímo na povrchu výrobku. Stává se tak jeho trvalou součástí, na rozdíl od běžných kódů, které se tisknou na obal výrobku (nebo na etiketu, která se na výrobek nalepí), a může tak dojít k jeho oddělení od výrobku. Technologie DPM zahrnuje nejčastěji mechanické vyražení kódu pomocí mikroúderů (nejčastěji do kovů), chemické vyleptání nebo vypálení laserem (obvykle do plastů). Výhodou kódů vytvořených pomocí DPM je tedy jejich nezničitelnost a trvalé spojení s výrobkem, což je v některých oblastech nezbytné například z důvodů zpětné vysledovatelnosti a bezpečnosti, příkladem mohou být součástky do automobilů. Vzhledem k tomu, že kódy vytvořené metodou DPM se liší od běžných kódů, je pro jejich čtení potřeba specializované snímače (obr. 1).

Obr. 1: Snímač Motorola DS3578, který čte čárové kódy i DPM

Pro úspěšné přečtení kódu je potřeba přímá viditelnost snímačem. V některých oblastech ji ale není možné zabezpečit – například v lakovnách nebo v prostředí s vysokou prašností. V těchto případech nachází uplatnění princip radiofrekvenční identifikace (RFID). Tato technologie není nástupcem čárových kódů, jak je často mylně chápána, nýbrž je doplňuje v oblastech, kde čárové kódy použít nelze, nebo je jejich nasazení neefektivní. Samozřejmě i RFID má svá omezení daná fyzikálními principy šíření radiofrekvenčních vln. Jako příklad uvádím čtení UHF tagů umístěných na kovu. Obecně lze říci, že pro efektivní nasazení RFID technologií je potřeba detailněji analyzovat podmínky nasazení a detailně ověřit kvalitu čtení RFID tagů v daném prostředí. Díky skutečnosti, že jsou pořizovací náklady na zavedení technologií RFID často vyšší než náklady na technologii značení čárovým kódem, nachází RFID nejčastěji uplatnění pro identifikaci produktů pohybujících se v uzavřeném řetězci, například u vratných obalů. Dále se RFID využívá k trvalému označení finálních produktů s vysokou hodnotou, kde bývá hodnota RFID tagu oproti hodnotě výrobku zanedbatelná.

Obr. 2: Pracovník ve výrobě s mobilním terminálem Motorola MC75A

Volbu technologie značení produktů ve výrobním procesu je vhodné dopředu promyslet, každá technologie má své přednosti i nedostatky. Špatně zvolená metoda automatické identifikace může následně generovat dodatečné náklady a požadavky na „přiohýbání“ zvoleného řešení.

Jan Příhoda
Autor je ředitelem společnosti Kodys.