Vzájemné propojení celé podnikové infrastruktury přináší firmám při správné konfiguraci jednoznačné časové i finanční výhody. Díky okamžité dostupnosti dat lze provádět monitoring, plánování a údržbu takřka v reálném čase. Nicméně snadná přístupnost dat a vzájemná závislost a propojenost systémů přináší určitá úskalí. Jednou z hlavních výzev digitalizace je především kybernetická bezpečnost. V následující části tuto problematiku rozeberu podrobněji a představím i další výzvy Průmyslové revoluce 4.0.

Hlavní výzvy Průmyslu 4.0

Bezpečnost

Propojitelnost systémů je v průmyslové digitalizaci zásadní aspekt, znamená to však výzvu pro zajištění bezpečnosti z hlediska ochrany dat. Ty musí být zabezpečeny nejen proti přímým, hackerským útokům zvenčí, ale i proti neúmyslnému úniku dat způsobených například chybou či nevědomostí zaměstnanců. Otázka kybernetické bezpečnosti je pak obzvláště důležitá v případě řízení infrastruktur kritických pro fungování státu (výroba a rozvod elektrické energie či plynu) nebo hrozících případnou ekologickou či zdraví ohrožují havárií (chemické provozy, jaderné elektrárny apod.).

Testovatelnost

Každý nový systém či jeho změna je třeba před jeho nasazením v průmyslové praxi otestovat, tak, aby se prokázala jeho bezpečnost a spolehlivá reakce za různých situací. I v době oddělených OT a IT systémů představovalo samotné testování kritickou fázi celého procesu zavádění změn. V případě plné integrace a digitalizace podniku, kdy je možné, a často žádoucí, ovlivňování jednotlivých subsystémů, je testování ještě mnohem komplexnější výzvou než dříve.

Využití prvků umělé inteligence

Často diskutovaným tématem v souvislosti s Průmyslovou revolucí 4.0 je i využití prvků umělé inteligence, a to jak pro potřeby autonomního řízení, tak pro účely inteligentní a prediktivní údržby, optimalizace řízení a rozhodování, ale např. i pro potřeby zvýšení zmiňované bezpečnosti (příkladem může být rozpoznávání obličeje či řeči). Většina algoritmů umělé inteligence vyžaduje pro správnou práci nejprve projít fází tzv. „učení” či „trénování” a to na reprezentativním vzorku dat. Získání takových dat však představuje další důležitou výzvu. Nejen, že je třeba zajistit dostatečné množství relevantních dat pro učení, ale zároveň je třeba dokázat, že tato data dostatečně pokrývají veškeré kritické stavy systému tak, aby bylo možné následně úspěšně celý systém otestovat (viz diskuse výše o testovatelnosti).

Legislativa a standardizace

Segment průmyslové automatizace čelí z legislativního pohledu mnohým stále se zpřísňujícím regulacím týkajících se například ochrany zdraví osob či životního prostředí. Navíc si je nutné uvědomit, že Průmysl 4.0 není jen jeden standard, ale jedná se o celou skupinu standardů, které se navíc stále většinou vyvíjejí. Společnost Rockwell Automation tedy své řešení pro Průmysl 4.0 nazývané The Connected Enterprise neustále rozšiřuje, čímž reaguje na aktuální trendy a potřeby, tak, aby zákazníci měli k dispozici co nejaktuálnější možnosti propojitelnosti jednotlivých systémů splňující nejpřísnější kritéria spolehlivosti a bezpečnosti.

Průmyslová revoluce 4.0 přináší mnoho nových fantastických možností, které nebyly před plnou digitalizací a propojením podnikových systému možné. Na druhou stranu s sebou nese mnoho nových výzev, které je, a stále bude, třeba řešit.

Jan Bezdíček Autor článku působí na pozici Director of Research & Development ve společnosti Rockwell Automation.