facebook
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
Compas automatizace
IT SYSTEMS 10/2014 , Plánování a řízení výroby

Rozhovor s Jiřím Merzem nejen o trhu MES systémů



MerzLiberecká společnost Merz patří mezi zkušené dodavatele IT řešení pro řízení technologií v různých průmyslových odvětvích. Zabývá se také vývojem informačních systémů na míru a různými integračními projekty. S řadou svých zákazníků navázala dlouhodobou spolupráci a postupně získává důvěru dalších. V nedávné minulosti prošla několika významnými změnami. Vývoj software pro mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci jí téměř zlomil vaz a vedl k radikálnímu zeštíhlení firmy. Také spojení s nadnárodním koncernem Kontron jako strategickým partnerem nesplnilo očekávání. Vloni se proto původní majitelé Jiří Merz a Vladimíra Soukupová rozhodli otevřít novou etapu rozvoje firmy, společnost znovu kompletně převzít a jít vlastní cestou. Proč? Jaké jsou jejich plány? Zeptali jsme se přímo zakladatele společnosti, pana Jiřího Merze, a současně jej požádali, aby krátce zrekapituloval vývoj firmy od jejího vzniku v roce 1991.


Počátky společnosti Merz jsou spojeny především se systémy pro řízení výrobních procesů, tedy řešení pro monitorování, vizualizace a řízení technologických procesů. Ve kterých odvětvích nacházel uplatnění váš první vlastní SCADA systém Aspic?
V devadesátých letech jsme objevovali možnosti programovatelných řídicích automatů, které u nás do té doby nebyly. Snažil jsem se sem přenést zkušenosti, které jsem získal během dvou let práce v Německu. Začínali jsme přímým řízením výrobních strojů, a to hlavně ve strojírenství. Jedním z prvních významných zákazníků byla společnost Preciosa s projektem na broušení skleněných korálků na 18 strojích. Systém SCADA Aspic jsme vyvinuli nejen pro vlastní potřebu, ale také proto, že na trhu existovala silná poptávka po spolehlivém a cenově dostupném systémovém SCADA nástroji.


Později jste ale realizovali zajímavé projekty i v oblasti energetiky a utilit. Můžete připomenout, o jaké projekty se jednalo?
Prvním a jedním z nejvýznamnějších projektů v této oblasti byla zakázka na monitorovací systém pro měření emisí všech uhelných elektráren ČEZ. Celkově se jednalo o 10 elektráren a víc než 50 kotlů. Znamenalo to vymyslet systém, který pomocí senzorů měří škodliviny ve spalinách, informace o nich kontinuálně ukládá a vytváří reporty pro technology, kteří ovládali proces výroby elektrické energie v uhelných elektrárnách, a pro státní správu. Na základě těchto výstupů státní orgány vyměřovaly poplatky za znečišťování ovzduší. Aplikace byla zajímavá nejen po technické stránce, ale byla i robustní, spolehlivá a zálohovaná. V té době to byl jediný unifikovaný systém pro všechny elektrárny s jednotnou datovou základnou přístupný z kteréhokoliv místa.

Dalším zajímavým projektem byl centrální dispečink vodárenské sítě města Plzeň. Vytvořili jsme koncept řízení a monitorování asi 30 vodárenských objektů (čerpací stanice, vodojemy, čistička, úpravna) a informace z těchto objektů jsme částečně bezdrátově a částečně po síti doručovali na centrální dispečink, kde dispečeři mohli sledovat potřebné informace na velkých monitorech a využívat je k ovládání a řízení sítě. Oba systémy jsou dodnes funkční.


Jak se postupně rozšiřovalo portfolio nabízených řešení?
Od přímého řízení, ke kterému jsem měl blízko, protože jsem začínal jako vývojář řídicích systémů textilních strojů, jsme se přes vývoj vlastních OPC serverů a aplikace SCADA dostali až k našim dnešním produktům, tzv. MES systémům. Jedná se o výrobní informační systémy, kde s daty již nepracujeme pouze na úrovni technologické, ale spíš se orientujeme na výkonové parametry výrobních zařízení podle ukazatele OEE. Zajímá nás efektivita práce výrobních linek a strojů, měříme prostoje, vyhodnocujeme zmetkovitost. V dnešní době patří efektivita výroby k základní konkurenční výhodě.

Pro naše výrobní informační systémy jsme vyvinuli platformu MGo a standardizované SW moduly usnadňující vývoj a implementaci zákaznických řešení.

V polovině devadesátých let jsme rozšířili portfolio našich služeb o spolupráci se zákazníky na vývoji jejich vlastního softwaru. Začínali jsme spoluprací s Bernecker & Rainer a v dalších letech se přidaly i další společnosti. V současné době spolupracujeme se společností Steinel na vývoji softwaru pro rozeznání objektů v obraze.

V souvislosti s projektem pro mistrovství světa v klasickém lyžování vznikl univerzální systém pro podporu a organizaci sportovních a společenských akcí Event Management System. EMS je platforma, která umožňuje řídit akreditace a služby spojené s ubytováním, stravováním, dopravou a logistikou... EMS již úspěšně sloužil například při závodech Světového poháru v lyžování tady v Liberci, při mistrovství světa v letech na lyžích v Harrachově a letos v létě byl úspěšně používán na největší golfové události v ČR, což byl turnaj série European Ladies Tour v Plzni na Dýšině. Takže i toto je směr, kterým se společnost Merz rozvíjí.


Po roce 2000 jste navázali spolupráci s několika významnými světovými dodavateli průmyslových systémů, např. s TientoEnator. Pomohla vám tato partnerství v rozšíření portfolia a uplatnění na domácím trhu nebo spíše v zahraničí?
Zajímavý dotaz, protože společnost Merz do let 2004, 2005 pracovala především na zahraničních projektech. Bylo to dané tím, že technologie, které jsme využívali, se na domácím trhu moc neprosazovaly. My jsme ale věřili, že se to může podařit i u nás. Jak jsem zmiňoval, trh výrobní automatizace a výrobní podniky jsou celkem konzervativní, a tedy neradi mění zaběhlé koleje. Ty se mění v případě tlaku buď zvenčí, nebo zevnitř, ale výrobní informační systém je stále celkem nákladná položka a firmy se ji snaží minimalizovat. I to je důvod, proč jsme většinu služeb prodávali do zahraničí, hlavně do Rakouska, Německa a USA. Naši specialisté pracovali určitou dobu i ve Finsku ve společnosti TientoEnator, což pro nás mělo velikou hodnotu. Jednak jsme získali zkušenosti z práce v mezinárodních týmech, dostali jsme se k technologiím, ke kterým bychom se na domácím trhu nedostali, podívali jsme se, jak je možné práci zorganizovat jinde, a dostali jsme se ke znalostem branže. Díky zkušenostem načerpaným v papírenské divizi TientoEnator si nás česká společnost Mondi vybrala jako partnera pro svůj výrobní informační systém.


V letech 2008 a 2009 jste se zabývali projektem vývoje softwaru pro MS v lyžování v Liberci. Pro vaši společnost to byla doslova osudová zakázka. Spolupráce s pořadateli mistrovství vám způsobila existenční problémy, ostatně jako mnoha dalším dodavatelům, kterým po spolupráci s týmem paní Neumannové zbyly jen oči pro pláč. Můžete prosím jen krátce vzpomenout tuto neradostnou kapitolu v historii vaší společnosti?
Upřímně řečeno, moc se mi k tomu nechce vracet, protože tato spolupráce poznamenala naši firmu zásadním způsobem jak po stránce profesionální, tak ekonomické. Měla dopad na osobní životy nás jako majitelů i ostatních lidí, kteří byli do toho projektu zapojeni. Dnes už to považujeme za uzavřenou věc. Malým zadostiučiněním byl nedávný verdikt soudu o ochraně dobrého jména naší firmy, který jsme vyhráli. A odnesli jsme si i několik ponaučení a dnes si již dáváme velký pozor, jaké smlouvy a s kým podepisujeme.


Po více než 10 let byla společnost Merz součástí globální společnosti Kontron Embedded Computers, což vedlo i k dočasnému přejmenování firmy. Vloni jste ale podíl Kontronu odkoupili zpět a rozhodli se znovu jít vlastní cestou. Znamená to, že spojení se strategickým partnerem nesplnilo vaše očekávání?
Nesplnilo. Akvizice ze strany Kontronu nebyla úspěšná. Po sérii oťukávání v 90. letech přišla v roce 2000 nabídka, která se neodmítá nejen z finančního pohledu, ale především kvůli perspektivám firmy. Původní záměr, proč si nás kupovali, byl, že budeme software house, který bude v rámci holdingu Kontron vyrábět software pro embedded zařízení. Jenže v době, kdy začala probíhat integrace naší společnosti, se majoritním vlastníkem Kontronu stal zahraniční investiční fond, který se rozhodl nasměrovat Kontron jinam. Ne jako dodavatele hotových produktů pro embedded zařízení, ale jako OEM výrobce hardwaru. Od Compaqu, který fúzoval s HP, Kontron koupil velkou výrobu plošných spojů v Malajsii a stal se výrobcem elektroniky a hardwaru pro zákazníky, kteří si dodávali software vlastní. Tím jsme se stali konkurentem zákazníkům Kontronu a naše spolupráce ztratila veškerou perspektivu. Protože jsme s Vladimírou Soukupovou stále vlastnili 30 % společnosti, zahájili jsme jednání o zpětném odkoupení 70% podílu, což se nám nakonec podařilo.


Jaké jsou nyní vaše plány? Vaším klíčovým produktem zůstává výrobní informační systém MES MERZ, ale vyvíjíte také software na zakázku a řešíte různé integrační projekty. Plánujete nějaké další rozšíření vašich aktivit?
Po odkoupení našeho podílu zpět dostala společnost Merz, dá se říct, restart, a to se snažíme říct i našim zákazníkům. Firma má nový drive a velké ambice stát se významným hráčem na trhu MES systémů u nás. Plány rozvoje se samozřejmě týkají všech oblastí, ve kterých podnikáme. Náš systém MES nepřetržitě rozšiřujeme o další moduly a funkcionality. Máme vizi systém do tří let co nejvíc standardizovat, ale zachovat jeho otevřenost ke specifickým požadavkům různých výrobních firem. Cílem je modulární systém, ze kterého si zákazník vybere jen ty moduly, které skutečně potřebuje.

Kompletně jsme změnili firemní procesy, přebudovali obchodní tým, pro zlepšení marketingu jsme rozjeli spolupráci s  komunikační agenturou. Posilujeme i personálně a nabíráme nové vývojáře i další pracovníky. Připravujeme vybudování speciální laboratoře na testování nových technologií jak hardwarových, tak i softwarových.

Inspirace pro nové aktivity přichází samozřejmě i od našich zákazníků. Například slovenská společnost Ekoltech vedená lidmi, kteří byli schopni z trosek nábytkářského průmyslu na Slovensku vybudovat firmu, která má dlouholeté kontrakty s IKEA, přichází často s až neuvěřitelnými nápady. A my je rádi realizujeme a věříme, že společně s našimi zákazníky půjdeme ještě dál!

Rozhovor připravili Lukáš Grásgruber a Marek Elznic.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.