facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 7-8/2014 , Plánování a řízení výroby

Reportáž z konference Inspiration 2014



Inspiration 2014V druhé polovině května proběhla v ostravském hotelu Park Inn konference Inspiration 2014, zaměřená na zkušenosti při implementaci pokročilých plánovacích technologií ve výrobních podnicích. Pořadatelem konference byla společnost LOGIS, která se problematikou pokročilého plánování zabývá už řadu let.


Konference se zúčastnili zástupci širokého spektra výrobních podniků (strojírenství, výroba optických přístrojů, hutnictví, výroba CD, DVD a gramofonových desek, polygrafické služby atd.). V této, na první pohled různorodé společnosti byly ovšem snadno identifikovatelné společné nároky, které zákazníci těchto výrobních podniků plošně vyžadují - krátké dodací lhůty, termínová spolehlivost při neustálých změnách zákaznických požadavků a maximální flexibilita při samozřejmém zachování nejvyšší kvality. Tato realita, se kterou se výrobní podniky denně setkávají, klade stále vyšší nároky na koordinaci a optimalizaci jedinečných potřeb různých typů výrob, které souvisí s výrobními zařízeními a plochami, skladovými zásobami, logistikou, počty zaměstnanců, směnností, energetickou náročností, kontrolou kvality a řadou dalších souvisejících aspektů.

Tradiční koncepty MRP a MRP II, založené na plánování nákupních a výrobních požadavků, jejich následném uspokojování a cyklickým opakováním těchto dvou fází, postačují stále menší části jednoduchých a stabilních sériových výrob. Složitějším výrobním provozům už tato řešení, obsažené v tradičních ERP systémech, přestávají stačit a jejich majitelé a manažeři se začínají poohlížet po jiných konceptech, které by jim zajistily konkurenceschopnost v aktuálním tržním prostředí. Ostatně, podtitul jednoho z uvedených příspěvků byl výmluvný – Tradičními metodami revoluce v businessu dosáhnout nelze.

Pokročilé plánovací technologie, obvykle zahrnuté pod zkratkou APS (Advanced Planning System případně Advanced Planning and Scheduling) jsou schopné v reálném čase zohlednit aktuální dostupnost materiálu, pracovních sil a kapacit a to i při stále probíhajících změnách vstupních parametrů výroby. Navíc jsou schopné pracovat i v režimu simulace, takže pokud se firma rozhoduje o přijetí a závazném termínu nějaké zakázky, je možné přesně namodelovat, co se stane, když materiálové a kapacitní požadavky této zakázky vstoupí do aktuálně rozplánovaného procesu výroby.

Výsledkem je:

  • zvýšená průtočnost výrobou,
  • rychlejší obrátka zásob,
  • zvýšené výnosy

a z pohledu zákaznické spokojenosti:

  • zvýšená termínová spolehlivost dodávek,
  • zkrácení dodacích lhůt,
  • zvýšená flexibilita dodávek zákazníkům,
  • zlepšený informační servis 

Všechny příspěvky, které na konferenci zazněly, dokládaly zlepšení výše uvedených parametrů v desítkách procent. To je samozřejmě lákavé pro každého majitele nebo investora. Toto zlepšení je ale podmíněno mimořádným úsilím a nasazením při implementaci APS systému. Zkušenosti, o kterých jednotliví řečníci na konferenci hovořili, je možné shrnout do následujících doporučení:

  • Správně zvolený produkt – softwarových nástrojů, které mají v názvu APS, je na trhu celá řada. Je nezbytné najít vhodné řešení pro konkrétní podmínky. Nejlepším vodítkem je dobrá reference a návštěva podniku podobného typu, kde APS systém již funguje.
  • Správně zvolený dodavatel – dodavatel a implementační partner by měl přinášet nejenom prodej licencí svého produktu a programátorskou kapacitu, ale zejména znalost prostředí a firemních procesů.
  • Odbornost konzultantů – kvalita dodavatele stojí a padá s kvalitou jeho konzultantů. Kromě teoretických znalostí se cení zejména předchozí, prokazatelně úspěšné projekty.
  • Správný „domácí“ tým – lidé, kteří znají firmu, chtějí změnu, jsou schopni úzce spolupracovat s dodavatelem a jsou ochotni obětovat čas i energii. Jejich správné motivování je klíčové.
  • Znění smlouvy – přesné zadání, konkrétní termíny, definice jednotlivých etap a vyhodnocení měřitelných přínosů. Vágní zadání znamená téměř jistý neúspěch.
  • Projektový přístup – dodavatel zadává konkrétní úkoly konkrétním členům domácího týmu a bez výjimky trvá na jejich dodržování a plnění dílčích termínů projektu. Analýza rizik, jejich sledování a správné „ošetření“ je samozřejmostí.
  • Pravdivá data – APS si pro svoji správnou funkčnost vynucuje pravdivá data o položkách, kusovnících, výrobních postupech a pracovištích. Údržba správných dat je nikdy nekončící proces.
  • Spolupráce s dodavatelem ERP systému – zdroj dat pro APS je ve většině případů ERP systém. Spolupráce s dodavatelem ERP systému na jednosměrném nebo obousměrném předávání dat je nezbytná.
  • Podpora vlastníka a managementu – implementace APS je strategické rozhodnutí s vizí dlouhodobého využití. Podpora majitele a top managementu je nezbytná. Pokud si APS systém „vynutí“ jen vedoucí plánování nebo vedoucí IT oddělení bez všeobecného konsensu, je riziko neúspěchu velké.

Co také zaznělo na konferenci:

„APS není nadstavba, ale roubování nového štěpu na vyčerpaný strom.“
„Není možné zachovat všechny procesy ve firmě, tak jak jsou.“
„Problémové okno není nikdy prázdné (o rozporech, které APS zobrazuje).“
„Přechod od ERP k APS je jako přechod od řízení auta k pilotování vrtulníku.“

Kromě příspěvků o konkrétním nasazení APS systémů byla součástí konference i více teoretická přednáška pana Jaroslava Bazaly z komory logistických auditorů, který v souladu s dříve řečeným připomněl čtyři základní poznatky s pěti „P“, které jsou nezbytné pro úspěšnou implementaci APS:

  • Pojetí - dodavatel přinesl řešení, nikoliv pouze software
  • Příprava – dodavatel se seznámil s materiálovým a výrobním tokem a jeho charakteristikami
  • Projektový přístup – dodavatel byl „neoblomný“ v dodržování principů projektového řízení
  • Pozornost – dodavatel byl velmi pozorný ke všem událostem, které mohly ovlivnit výsledek implementace APS

Na závěr konference promluvil pan Dalibor Konvička z pořádající firmy LOGIS o takzvaných náročných plánovacích prostředích, ve kterých mohou současné APS systémy nedostačovat a pro které jsou typické následující charakteristiky:

  • jedinečnost prostředí, kde významnou roli hrají také jiná omezení než dostupnost materiálu a kapacit,
  • mimořádná složitost a rozsah plánovacího procesu, kde je do plánování zapojeno více plánovačů (multiuser planning),
  • prostředí, kdy plánovač přináší do procesu plánování vysokou míru specifických informací, dovedností a schopností,
  • omezená popsatelnost a předvídatelnost procesu, nízká automatizace a vyšší míra ručně prováděných plánovacích aktivit,
  • vysoká proměnlivost a citlivost na změny, která vyžaduje bleskové přeplánování,
  • několik různých typů za sebou navazujících výrob, které vyžadují koordinované řízení týmu plánovačů

Typickým příkladem takových výrob je hutní průmysl. Železárny, kovárny a slévárny jsou vzhledem k výše uvedeným specifikům hlavními kandidáty pro APS systémy nové generace, které by měly tuto problematiku řešit. K pokročilému plánování v hutních provozech se ještě vrátíme v samostatném článku.

Závěr

Přednáškový sál hotelu Park Inn byl zaplněný do posledního místa, což dokazuje, že stále větší počet výrobních podniků chce komplexně řešit svoje plánovací procesy a optimalizovat materiál i kapacity. To, že pokročilé plánovací technologie přinášejí vyšší konkurenceschopnost, je dnes už zcela nezpochybnitelné, nicméně cesta k úspěšnému APS projektu není nikde zaručena. Dobrou zprávou je, že úspěch nebo neúspěch mají výrobní podniky pouze ve svých rukou.

Jiří Löffelmann

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.