- Přehledy IS
- APS (20)
- BPM - procesní řízení (22)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (33)
- CRM (51)
- DMS/ECM - správa dokumentů (20)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (77)
- HRM (27)
- ITSM (6)
- MES (32)
- Řízení výroby (36)
- WMS (29)
- Dodavatelé IT slueb a řeení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (39)
- Dodavatelé CRM (33)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (71)
- Informační bezpečnost (50)
- IT řeení pro logistiku (45)
- IT řeení pro stavebnictví (26)
- Řeení pro veřejný a státní sektor (27)
ERP systémy
CRM systémy
Plánování a řízení výroby
AI a Business Intelligence
DMS/ECM - Správa dokumentů
HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
EAM/CMMS - Správa majetku a údrby
Účetní a ekonomické systémy
ITSM (ITIL) - Řízení IT
Cloud a virtualizace IT
IT Security
Logistika, řízení skladů, WMS
IT právo
GIS - geografické informační systémy
Projektové řízení
Trendy ICT
E-commerce B2B/B2C
CAD/CAM/CAE/PLM/3D tisk![]() | |
| Přihlaste se k odběru newsletteru SystemNEWS, který kadý týden přináí výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | |
Řízená diverzifikace produktového portfolia
Mnoho výrobních společností musí vzhledem ke stagnaci poptávky po své tradiční produkci diverzifikovat roziřovat svůj výrobní sortiment o modifikace produktů, nebo o produkty zcela nové. Prostřednictvím diverzifikace pak lze posilovat poptávku prostřednictvím vstupů do nových vertikál stávajících trhů, či budováním trhů zcela nových. Proces diverzifikace vak není záchranným kruhem v pravém slova smyslu, nemusí toti za kadých okolností fungovat správně. Diverzifikace, která není řízená, se toti můe velmi snadno stát tím faktorem, který celou organizaci výrazně stáhne ke dnu. Základní otázka mnohých výrobních ředitelů zní: jak z diverzifikace vytěit maximum, a neudělat z ní noční můru?

Krok I: Co nejrychleji se zbavte nekompatibilních námětů
Řízená diverzifikace začíná sběrem námětů a podnětů na úpravu produktového portfolia. Hlavní metou pro první krok je předevím co nejrychlejí a nejefektivnějí vyloučení záměrů, jejich soulad s aktuálním výrobním programem, případně se zamýlenou strategií na dalí období, je minimální. Dále je pak třeba vyloučit také záměry, jejich definice je nekompletní a realizace takových záměrů se tím pádem stává rizikovou záleitostí.
Protoe skupina subjektů, které mohou potenciálně přijít s námětem, je relativně iroká, a naopak schopnost popsat důkladně parametry typu návratnosti investice apod. je relativně nízká (námět mohou nakonec podat i pracovníci na montání lince), je vhodné sběr idejí standardizovat a maximálně zjednoduit. Tímto postupem zároveň vytvoříte předpoklad pro efektivní zhodnocení sebraných námětů, do kterého je zpravidla zapojen úzký okruh řídících pracovníků, kteří, jak známo, nemají času nazbyt.
Krok II: Realizujte to, co si můete dovolit
Zatímco první krok vyaduje definici co nejvyího počtu alternativ, abyste měli jistotu, e jste ádnou variantu neopomněli, hned v následujícím kroku je třeba prozkoumat realizovatelnost jednotlivých idejí a porovnat je minimálně vůči finančnímu a zdrojovému fondu, který má organizace k dispozici. Volba finální kombinace záměrů, jejich prostřednictvím se diverzifikace provede, je velmi důleitá. Do jisté míry je to jako v Pokeru, kdy karty, které si zvolíte, vás provázejí po zbytek hry a monost jejich výměny je velmi omezená. Pokud byste toti v průběhu realizace zastavovali připravené záměry a nahrazovali je novými, pak moná dosáhnete efektivního řízení na úrovni jednotlivých investic, ale nikoliv na úrovni diverzifikace jako celku. A o ten tu jde předevím. Proto stojí za úvahu věnovat procesu volby optimálního mixu více pozornosti, ne se na první pohled zdá.
Obr. 1 Model portfolia záměrů v MS Project Server
Krok III: Bez popsané cesty minete cíl
Kolik u toho bylo napsáno o významu a pravidlech plánování? A jaká je skutečnost? Plány vznikají proto, e musí, nikoliv proto, e se podle nich má řídit realizace. I kdy se to nemusí na první pohled zdát a zřejmě budete muset svést nejednu argumentační bitvu, i plány by měly být standardizované. A to minimálně na úrovni klíčových fází a milníků, na jejich bázi se reportuje stav realizace. Na druhou stranu mějte na paměti, e detail plánování musí korespondovat s mírou nejistoty, která je s realizací daného diverzifikačního záměru spjatá. Plán je zkrátka vdy pouze modelem reality, a jako takový je ze své podstaty nepřesný. Paretovským základem kadého plánu jsou předevím jasně vymezené fáze s definovanou pracností a rozpočtem, na jejich konci se odehrává akceptace ze strany managementu organizace.
Krok IV: Nesledujte stavy, rozhodujte a řiďte
Zatímco sledování průběhu realizace jednotlivých diverzifikačních záměrů musí být v maximální míře standardizováno, či přesněji automatizováno (zde je na místě vyzdvihnout význam plánů dobře připravených na řízení), hlavní objem času byste měli věnovat samotnému rozhodování o dalím způsobu realizace jednotlivých záměrů (řízení změn). Zapomenout nesmíte ani na řízení směřování diverzifikace jako celku. Řízení diverzifikace je třeba stavět na dvou pilířích: na hodnocení výkonnosti a struktury realizovaného portfolia. Řízení výkonu v sobě zahrnuje rozhodování zaloené na srovnání aktuálního stavu a skutečnosti při dosahování strategických cílů, které si od diverzifikace slibujete (jako je zvýení trního podílu, zvýení treb apod.). Pokud aktuální výkon neodpovídá stanoveným cílům, jedná se o jasný signál k doplnění portfolia o dalí záměry, které byly v prvním kroku odloeny.
Obr. 2 Manaerský panel stavu portfolia záměrů v MS Project Server
Do kategorie řízení struktury patří zejména hlídání poměrů mezi malými a velkými záměry, interně a externě financovanými záměry, rizikovými a bezpečnými záměry apod. Výstupem tohoto úsilí je pak objektivní podklad pro rozhodování o vputění nových záměrů s vyí mírou rizika, vyím nasazením externích zdrojů apod.
Krok V: Jak jste zaseli, tak sklidíte
Také samotná investice do systému pravidel a nástrojů naplňující podstatu řízení diverzifikace produktového portfolia musí být pochopitelně hodnocena jako investice. Kde tedy najdete přínosy? Hlavní, co diverzifikace přináí, je prevence před ztrátami, které hrozí v případech, kdy pustíte do realizace patně připravený záměr, nebo se takový záměr dokonce pokusíte realizovat. Takové akce pak stojí mnoho úsilí a není výjimkou, e náklady na změny v průběhu realizace zásadně devalvují přínosy plynoucí z dosaení cíle diverzifikace. Druhým benefitem řízené diverzifikace je pak spojení vize s dostupnými zdroji. Realizovat diverzifikaci na dluh lze pouze u záměrů, které mají jasně definovaný výnos a jejich realizace není sama o sobě riziková. Také eliminace této ztráty jde na vrub fungujícímu procesu řízené diverzifikace.
Project portfolio management
Vechna uvedená doporučení neplynou pouze ze zobecněných praktických poznatků, ale jsou standardizována v disciplíně nazývané obecně jako project portfolio management. Řízení portfolia projektů stojí na čtyřech základních krocích vytvoření, optimalizace, plánování, řízení odkud můete jednoznačně vycítit návaznost na kroky I a IV. Z pohledu informačních technologií, bez kterých se v současnosti ádný systém neobejde, lze podpořit celý proces například prostřednictvím řeení Enterprise Project Management vyuívajícího technologie MS Project a MS Project Server.
Drahoslav Dvořák
O autorovi
Ing. Drahoslav Dvořák, Ph.D., v současnosti řídí divizi Enterprise Project Management ve společnosti WBI Systems, kde vede implementační projekty kombinující praktická doporučení definovaná standardy a IT nástroje s ohledem na potřeby a schopnost absorpce řeení ze strany klientů. Své dlouholeté zkuenosti sdílí v řadě odborných publikací, např. Řízení portfolia projektů nejlepí praktiky Portfolio managementu. Dále přednáí Řízení projektů a Podnikovou informatiku na Vysoké kole kody Auto v Mladé Boleslavi.



















