- Přehledy IS
- APS (20)
- BPM - procesní řízení (22)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (33)
- CRM (51)
- DMS/ECM - správa dokumentů (20)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (79)
- HRM (27)
- ITSM (6)
- MES (32)
- Řízení výroby (36)
- WMS (29)
- Dodavatelé IT slueb a řeení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (39)
- Dodavatelé CRM (33)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (71)
- Informační bezpečnost (50)
- IT řeení pro logistiku (45)
- IT řeení pro stavebnictví (26)
- Řeení pro veřejný a státní sektor (27)
ERP systémy
CRM systémy
Plánování a řízení výroby
AI a Business Intelligence
DMS/ECM - Správa dokumentů
HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
EAM/CMMS - Správa majetku a údrby
Účetní a ekonomické systémy
ITSM (ITIL) - Řízení IT
Cloud a virtualizace IT
IT Security
Logistika, řízení skladů, WMS
IT právo
GIS - geografické informační systémy
Projektové řízení
Trendy ICT
E-commerce B2B/B2C
CAD/CAM/CAE/PLM/3D tisk![]() | |
| Přihlaste se k odběru newsletteru SystemNEWS, který kadý týden přináí výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | |
Budoucnost internetové bezpečnosti
Internetová bezpečnost dnes poskytuje dostatek prostředků pro zabezpečení dat. Některé z nich jsme si představili v článku Technologie zabezpečení webových stránek v květnovém IT Systems. Se zvyujícím se výkonem počítačů a sofistikovaností útočníků je vak třeba zabezpečení neustále zlepovat a dále vyvíjet. Podívejme se tedy na vybrané trendy, se kterými se v blízké budoucnosti setkáme a které pomohou zvýit míru zabezpečení návtěvníků internetu.

Posílení bezpečnosti SSL certifikátů
SSL certifikáty pouívají pro ifrování dat různé ifrovací algoritmy. Kvalita pouitých kryptografických algoritmů je jedním z aspektů, které určují bezpečnost a kvalitu certifikátu. ifrovací algoritmy jsou zaloeny na sloitých matematických problémech a nemonosti je prakticky vyřeit, protoe řeení by vyadovalo obrovskou výpočetní kapacitu. Vzhledem ke zvyováním dostupné výpočetní kapacity je vak nutné zvyovat i sloitost těchto problémů a posilovat bezpečnost ifrovacích algoritmů.
Algoritmus RSA a DSA
V současnosti nejpouívanějím ifrovacím algoritmem je algoritmus RSA, který vznikl ji v roce 1977. Algoritmus vychází z toho, e rozloení velkého čísla na součin prvočísel je sloitá úloha matematicky nazývaná faktorizace. Algoritmus RSA je při dostatečné délce klíče stále bezpečný a je vhodný pro ifrování i podepisování. Některé certifikační autority začaly nabízet výběr ifrovacího algoritmu, se kterým bude certifikát vystaven. Krom ji zmíněného algoritmu RSA je k dispozici jeho alternativa DSA. Algoritmus DSA vznikl v roce 1991 v Národní bezpečnostní agentuře Spojených států. Je certifikován pro pouití vládou Spojených států a obranných sloek a splňuje jejich standardy. Funguje prakticky stejně jako RSA, ale pouívá jiný algoritmus pro podpis a ifrování.
Kryptografie eliptických křivek
V blízké budoucnosti nás čeká nasazení nových algoritmů zaloených na kryptografii eliptických křivek (ECC). Současně pouívané algoritmy certifikačních autorit budou doplněny o tento nový algoritmus a vlastníci SSL certifikátů budou moci vyuít toto nejmodernějí ifrování. Podobně jako algoritmus DSA mají tyto nové algoritmy doporučení Národní bezpečností agentury Spojených států. Algoritmy odvozené od kryptografie eliptických křivek poskytují vysokou úroveň zabezpečení při nií délce klíče, co znamená i mení výpočetní nároky na hardware. Klíč o délce 256 bitů poskytuje srovnatelnou úroveň bezpečnosti jako klíč RSA o 3 072 bitech. ifrování je u těchto algoritmů zaloeno na představě pouití dvou bodů na křivce k definování veřejného a privátního klíče. Systém je zaloen na sloitějím matematickém problému ne v případě RSA a DSA algoritmů. Algoritmus je vhodný pro silné ifrování v mobilních zařízeních, jako jsou chytré telefony a tablety. V přenosných zařízeních se ocitá stále více citlivých a osobních informací, proto roste poptávka po skutečně silném a moderním zabezpečení. Algoritmus ECC splňuje tyto poadavky. Na běných serverech můe díky kratímu klíči pomoci k nií zátěi hardwaru, v důsledku potom k více současným SSL spojením a jejich rychlejímu zpracování.
Hashovací algoritmus SHA-2
SSL certifikáty obsahují krom informací o majiteli certifikátu, vydavateli a ifrovacího klíče i jeho otisk, takzvaný hash (česky ha). Otisk (hash) slouí ke kontrole dat a s jeho pomocí je moné ověřit jejich neporuenost. Při vytvoření otisku (hashe) je vypočítáno číslo, jeho délka závisí na pouitém algoritmu. Toto číslo je pro daný vstup jedinečné a při pouití bezpečného haovacího algoritmu není moné vytvořit stejný otisk s jinými daty. Z pohledu bezpečnosti tedy otisk slouí jako důkaz, e data nikdo nezměnil, protoe jinak by se změnilo i číslo v otisku. Otisk se pouívá té v elektronickém podpisu, kde je navíc digitálně podepsán soukromým klíčem autora. V digitálním certifikátu je přítomen otisk celého certifikátu a otisk je pouit i v digitálním podpisu certifikátu v certifikátu je definován pouitý algoritmus. V současnosti je pro otisk nejčastěji pouíván algoritmus SHA a funkce SHA-1, avak i zde dochází k posílení bezpečnosti a nahrazení tohoto algoritmu silnějím, který se označuje jako SHA-2. SHA-2 je přesněji řečeno sada funkcí SHA-224, SHA-256, SHA-384, SHA-512 číslo vdy označuje bitovou velikost otisku přísluné funkce. K přechodu na silnějí haovací algoritmus dojde u certifikačních autorit v následujících dvou letech. Pouití SHA-2 hae je ádoucí, avak tato funkce není podporovaná systémem Windows XP SP 2. Podpora haovacích algoritmů SHA-2 (krom SHA-224) byla přidána v balíku SP3.
Větí variabilita pouití SSL certifikátů
Výe zmíněné ifrovací algoritmy se tento rok dostávají na trh. Největí vydavatel SSL certifikátů na světě, společnost Symantec, ji oznámila podporu obou protokolů v letoním roce. Ostatní známé CA nezůstávají pozadu. Při vystavování certifikátu u své certifikační autority si budete moci zvolit algoritmus, který bude certifikát pouívat. Profesionální certifikační autorita vám rovně dokáe vystavit jeden SSL certifikát ve více algoritmech. Můete tak lépe reagovat na potřeby vaich zákazníků a posílit zabezpečení komunikace vaí firmy.
Protokol DANE
Protokol DANE si klade za cíl zvýit internetovou bezpečnost a k dosaení tohoto cíle pouívá jak SSL certifikáty, tak DNSSEC. Protokol DANE předpokládá, e kadý správce domény ví nejlépe, jaký SSL certifikát pro doménu pouít a tento údaj můe vloit do DNS záznamů domény a podepsat DNSSECem. Do DNS přidává nový záznam TLSA. Ten definuje jednak port a protokol, který se má pouít pro komunikaci, ale hlavně obsahuje otisk SSL certifikátu domény. V záznamu je také tzv. selektorem definováno, jestli se jedná o otisk veřejného klíče, nebo celého SSL certifikátu. Tento záznam je podepsán DNSSECem, a je tak zajitěna jeho pravost a důvěryhodnost. Prohlíeč návtěvníka můe díky protokolu DANE provést kontrolu a ověřit, jestli se konkrétní SSL certifikát shoduje s informacemi v DNS domény. Potom můe rozhodnout, zda se jedná o pravý certifikát, nebo nikoliv v tom případě se můe jednat o certifikát útočníka. V DNS záznamu domény lze detailněji specifikovat, jaký certifikát má být na doméně přítomen. Lze také omezit pouití konkrétní certifikační autority. S pouitím tohoto protokolu lze prakticky odstranit varování o nedůvěryhodnosti vlastního self-signed certifikátu, protoe tomu bude prohlíeč důvěřovat díky DANE.
Protokol DANE posiluje internetovou bezpečnost o pomyslnou druhou úroveň ověření SSL certifikátu. Pravost pouitého SSL certifikátu bude moné ověřit nejen díky certifikační autoritě vydavatele a jejímu podpisu, ale i díky prohláení vlastníka domény, který v DNS záznamu definuje, jaký certifikát k doméně nasadil. Funkční implementace protokolu DANE v prohlíeči je úkolem jejich výrobců a podpora oficiálně existuje. Do prohlíeče Chrome (Chromium) bude podpora protokolu přidána a bude ji podporovat, Firefox podporuje protokol DANE s přísluným doplňkem prohlíeče DANE Patrol.
Cloud zvýí potřebu silného zabezpečení
Budoucnost informačních technologií je těké odhadnout. Lze vak očekávat, e spolu s rostoucím objemem dat a vzdáleným přístupem k těmto datům v cloudových úloitích poroste i úloha silného zabezpečení přenosu dat. Stávající kryptografické metody se budou dále zdokonalovat. Budou nasazeny nové ifrovací algoritmy zaloené na náročnějích matematických úlohách. S navyujícím se výkonem počítačů a serverů je třeba pouívat takové ifrování, které nebude moné prolomit dostupnými prostředky, ale zároveň nebude příli náročné na výkon serverů. Pro dosaení vyího stupně bezpečnosti je vhodné kombinovat několik typů zabezpečení. Kromě vyuití SSL certifikátů vyuívajících silné ifrování doporučujeme chránit domény DNSSECem. Vhodným doplňkem těchto technologií můe být protokol DANE, který kombinuje obě předchozí technologie.
Jindřich Zechmeister




















