- Přehledy IS
- APS (25)
- BPM - procesní řízení (23)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (31)
- CRM (52)
- DMS/ECM - správa dokumentů (19)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (75)
- HRM (28)
- ITSM (6)
- MES (33)
- Řízení výroby (36)
- WMS (28)
- Dodavatelé IT služeb a řešení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (41)
- Dodavatelé CRM (38)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (66)
- Informační bezpečnost (48)
- IT řešení pro logistiku (48)
- IT řešení pro stavebnictví (26)
- Řešení pro veřejný a státní sektor (27)


















![]() | Přihlaste se k odběru zpravodaje SystemNEWS na LinkedIn, který každý týden přináší výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | ||
Bez zálohování to nepůjde
a řešení v podobě služby je mnohdy nejvýhodnější variantou
Závislost našich soukromých i profesních životů na informačních technologiích neustále roste a zajištění nepřetržité dostupnosti je tak dnes samozřejmostí jak pro profesionální, tak i soukromé služby. U mnoha z nich běžně vyžadujeme dostupnost v režimu 24/7/365 a každou minutu výpadku vnímáme velmi negativně. Nepřetržitá dostupnost byla vždy oříškem spojujícím řadu disciplín, a i v dnešní době existuje řada aspektů, které její dosažení zesložiťují – od neustále se zvyšující komplexnosti sítí přes nároky na celkový výpočetní výkon až po takřka padesátiprocentní každoroční nárůst objemu zpracovávaných dat. Na druhou stranu máme pro řešení této oblasti k dispozici řadu užitečných technologií, jako je například virtualizace.


Mnoho aspektů
Příčiny selhání a s tím související nedostupnost systémů nebo ztráta dat jsou v zásadě dvojí – fyzické a logické. V prvním případě jde především o selhání úložišť a systémů nebo o krádeže, ve druhém pak o vliv lidského faktoru, chyby ve firemních procesech nebo vědomé útoky. Pro obě kategorie je ale společné, že dotčené osoby a oddělení příčiny nezajímají – pro ně je důležité, aby byl problém co nejrychleji a s minimálními ztrátami vyřešen. Ne všechny firmy si ovšem tato rizika uvědomují, případně je považují za málo pravděpodobná, což je první a mnohdy nejobtížnější krok, který je třeba překonat.
Zálohování? Obnova? Vždy obojí!
Se zajištěním dostupnosti úzce souvisí zálohování a obnova (zotavení) do požadovaného stavu. Jde o vzájemně neoddělitelné oblasti, které mají jedno společné – jejich účelem je maximální zajištění kontinuity podnikání. Praxe ukazuje, že užitečným vodítkem je dodržení pravidla 3-2-1, které říká, že by každá organizace měla mít tři kopie svých dat uložené na dvou typech médií a alespoň jedna kopie by měla být umístěna v geograficky oddělené lokalitě, například v dalším datovém centru nebo externím cloudu.
Samozřejmě nejde o žádnou novou problematiku, zálohování a obnova doprovází lidstvo od prvních krůčků práce s daty a informacemi. Cíl je přitom po celou dobu v zásadě stejný, jen se mění prostředky pro jeho dosažení – od prostého kopírování na stejná lokální úložiště až po sofistikované postupy využívající geograficky oddělené replikace. Aktuálním trendem jsou přitom snahy o maximální automatizaci, samoobslužnost a flexibilitu včetně snadného přizpůsobení nepředvídatelným požadavkům a možnosti okamžité obnovy.
Zálohování není archivace
Bohužel často i odborná veřejnost zaměňuje pojmy zálohování a archivace. Na první pohled by sice mohlo jít o synonyma, ale není tomu tak. Zálohování je ucelený proces, který v případě selhání různých typů umožňuje uvést podnikovou informační architekturu do požadovaného – obvykle pak předchozího – stavu. Za archivací se skrývá přesouvání již neaktuálních dat na archivní média, například z nákladových nebo legislativních důvodů. A zálohovat je samozřejmě nutné i archivovaná data. Kompletní proces zálohování, obnovení, prevence ztráty dat, ověřování a dalších služeb vedoucích k nepřetržité obchodní kontinuitě je označován jako řešení dostupnosti.Výchozí informace a rozhodnutí
Mnohdy firmy ani netuší, jak katastrofické dopady mohou výpadky a ztráty dat mít. Prvním nezbytným krokem je proto důsledné posouzení rizik spojených jak s podnikovou informační architekturou jako celku, tak i s jejich jednotlivými částmi. Z pohledu systémů, služeb i dat. Výsledkem této části analýzy by měly být přesné informace o důležitosti jednotlivých částí včetně jejich vztahu k nejdůležitějším procesům organizace.
Na kategorizaci navazuje definování klíčových ukazatelů – RPO a RTO. RPO (Recovery Point Objective) je určený k definování akceptovatelné míry dopadů způsobených ztrátou dat, tedy laicky řečeno, o co můžeme bez větších následků přijít. Ukazatel RTP (Recovery Time Objective) pak slouží k určení dopadů způsobených nedostupností systémů a dat, tedy jak rychle musíme případný výpadek vyřešit.
Třetím krokem je určení, co se má v případě selhání provést, v jakém pořadí a kdo bude za co odpovídat. Samotná kategorizace dle RTO a RPO ale nestačí – selhání se mohou kaskádovitě šířit i na stejné úrovni a obnova pak musí proběhnout právě ve stanoveném pořadí. Podchycení funkčních závislostí mezi jednotlivými prvky umožňuje, aby plán obnovy mohl být maximálně efektivní a sejmul z beder operátorů i manažerů nutnost ad-hoc rozhodování.
Nadmíru důležité je, aby všechny analytické práce včetně stanovení priorit a scénářů proběhly ještě před prvním selháním. Řešit zálohování a obnovovací strategie až v okamžiku vážných výpadků je bohužel pozdě. Podobnost s pojištěním není náhodná. Sice se něco stane jen málokdy, ale pokud ano, je nejlepší pojistku (v našem případě zálohy s ověřenou obnovitelností) mít.
Slibem nezarmoutíš, jenže papír nestačí
Sebelepší smluvní podmínky ještě nemusí být dostatečnou zárukou úspěšného obnovení. Velmi důležité je proto pravidelné prověřování jednotlivých scénářů, zejména pak v případě jakékoli změny v podnikové informační architektuře.Od jednoduchých nástrojů až po služby
Všechny moderní přístupy k zálohování a obnově umožňují efektivní využití pokročilých technik včetně komprese dat, šifrování záloh i duplikace a replikace do geograficky oddělených lokalit. A platí to i pro deduplikaci dat, která pomocí eliminace ukládání shodného obsahu výrazně snižuje nároky na úložný prostor jak v provozních prostředích, tak i u záloh.
Technické prostředky jsou velmi různorodé a pohybují se od těch nejtriviálnějších variant založených na prostém kopírování až po pokročilá řešení poskytovaná formou služby a využívající technologie cloudů. Stále častěji se tak setkáváme například se zálohováním jako službou (Backup as a Service – BaaS) i zotavením po havárii jako službou (Disaster Recovery as a Service – DRaaS).
Základem obou uvedených služeb je vyhrazení dostatečných zdrojů na straně poskytovatele, které ve spojení s vhodnými technologiemi včetně virtualizace umožní replikaci zdrojových provozních prostředí a dat do prostředí cloudu. V případě selhání pak dojde k využití existujících záloh nebo zprovoznění replikovaných systémů, čímž zákazník získává jistotu velmi rychlé obnovy, a tedy i zajištění kontinuity podnikání. Ve prospěch obou uvedených služeb hovoří i to, že umožňují efektivní naplnění již zmíněné strategie 3-2-1.
Mezi hlavní přínosy BaaS/DRaaS patří řádové zvýšení flexibility, výrazné snížení nákladů i možnost důkladného testování zálohovacích i obnovovacích scénářů. Využití služeb je ve spojení s odpovídajícími řešeními velmi snadné, a to dokonce do takové míry, že pro mnohé firmy představuje BaaS/DRaaS vůbec první zkušenost s cloudy. Podle zmíněného průzkumu více než osmdesát procent firem o DRaaS uvažuje proto, že nemá dostatek lidských zdrojů a znalostí o problematice zotavení.
Jak správně překládat DRaaS: selhání, havárie, nebo katastrofa?
Ve spojení s nepřetržitou dostupností a kontinuitou podnikání se můžeme setkat se zaměňováním pojmů havárie/katastrofa a selhání. Za správnější lze považovat až poslední z uvedených pojmů, tedy selhání, protože jeho příčinou nemusí být jen technická havárie nebo přírodní katastrofa. Pro český ekvivalent DRaaS se však nejčastěji používají pojmy Zotavení po havárii jako služba a Obnova po katastrofě jako služba. Ustálená původní anglická zkratka ovšem již dostatečně rezonuje v IT kruzích, aby bylo hned jasné, o čem je řeč.DRaaS se vyplácí i poskytovatelům
Zotavení po havárii jako služba představuje i významné obchodní příležitosti. V roce 2015 sice trh s DRaaS představoval „jen“ 1,42 miliardy dolarů, během pěti let by ale měla jeho hodnota dosáhnout takřka 12 miliard (při složené roční míře růstu 52,9 procent). Z obchodního pohledu je zajímavé, že 38 procent firem model zálohování mimo primární prostředí zatím nevyužívá z toho důvodu, že o této možnosti vůbec neví.
Možnosti zajištění nepřetržité dostupnosti včetně dvou klíčových stavebních prvků v podobě zálohování a obnovy se tedy neustále zdokonalují a BaaS i DRaaS patří mezi nejpokročilejší varianty, které v reálné praxi zabraňují obrovským finančním i nefinančním ztrátám. Na otázku zda zálohovat existuje jen jediná správná odpověď a při hledání řešení otázky jak mohou firmy vybírat mezi širokou škálou technologií. Zkušenosti přitom ukazují, že řešení v podobě služby je mnohdy nejvýhodnější variantou.
![]() |
Martin Štětka Autor článku je regionální ředitel společnosti Veaam pro Česko, Slovensko a Maďarsko |


![]() ![]() | ||||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 1 | 2 | 3 | 4 |
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
Formulář pro přidání akce
15.5. | Konference SCADA Security |
22.5. | Akce pro automobilové dodavatele "3DEXPERIENCE... |
12.6. | Konference ABIA CZ 2025: setkání zákazníků a partnerů... |
29.9. | The Massive IoT Conference |