Nasycenost poptávky v malých a středních podnicích

Nejprve se podívejme, jak si Česká republika stojí ve srovnání s některými evropskými zeměmi a evropskou osmadvacítkou, a to dle údajů Eurostatu publikovaných v r. 2017. V počtu ERP systémů využívaných na širokém segmentu (podniky s 10 a více zaměstnanci) ČR zaostává za Německem, Rakouskem i průměrem EU-28. Slovensko je v tomto porovnání srovnatelné s ČR. Ostatní země V4 zaostávají za ČR a SR (obr. 1).

Obr. 1: ERP systémy v podnicích s 10 a více zaměstnanci (bez finančního sektoru). Srovnání nasycenosti poptávky mezi vybranými zeměmi a EU-28 [v %]. Zdroj: upraveno dle Eurostatu.

V počtu ERP systémů využívaných v malých podnicích (10 - 49 zaměstnanců) je to velmi podobné, jako při pohledu na široký segment trhu. Česká republika zaostává za Německem, Rakouskem i průměrem EU-28 a dokonce i za Slovenskem. To je zapříčiněno stále vysokou fragmentací českého trhu v tomto segmentu, kde ERP systémům konkurují ekonomické informační systémy typu Pohoda, Money S3 nebo Premier. Ostatní země V4 zaostávají za ČR a SR (obr. 2). V počtu ERP systémů využívaných ve středně velkých podnicích (50 - 249 zaměstnanců) Česká republika zaostává za Německem a Rakouskem, avšak za průměrem EU-28 jen velmi mírně (obr. 3).

Obr. 2: ERP systémy v podnicích s 10–49 zaměstnanci (bez finančního sektoru). Srovnání nasycenosti poptávky mezi vybranými zeměmi a EU-28 [v %]. Zdroj: upraveno dle Eurostatu.

Silnější pozice vůči Slovensku a dalším zemím V4, stejně jako relativně vyrovnaná pozice vůči průměru EU-28 souvisí s dotačním programem zaměřeným na pořizování ERP systémů, který v ČR po osm let využívaly především středně velké průmyslové podniky. V těchto podnicích se již ekonomické informační systémy jeví jako nedostačující, proto neoslabují pozici ERP. Ostatní země V4 včetně SR zaostávají za ČR (obr. 3).

Obr. 3: ERP systémy v podnicích s 50–249 zaměstnanci (bez finančního sektoru). Srovnání nasycenosti poptávky mezi vybranými zeměmi a EU-28 [v %]. Zdroj: upraveno dle Eurostatu.

Nasycenost poptávky ve velkých podnicích a vybraných odvětvových skupinách

V počtu ERP systémů využívaných ve velkých podnicích (250 a více zaměstnanců) Česká republika zaostává za Německem, Rakouskem a dokonce i Polskem. Relativně srovnatelnou pozici si drží při srovnání s průměrem EU-28. SR a Maďarsko pak za ČR zaostávají. Rozdíl oproti Polsku je patrně způsoben strukturálními rozdíly mezi ekonomikami obou zemí a především silnější angažovaností globálních ERP dodavatelů na větším a lukrativnějším polském trhu (obr. 4).

Obr. 4: ERP systémy v podnicích s 250 a více zaměstnanci (bez finančního sektoru). Srovnání nasycenosti poptávky mezi vybranými zeměmi a EU-28 [v %]. Zdroj: upraveno dle Eurostatu.

V počtu ERP systémů využívaných v jednotlivých skupinách odvětví je na čele vždy Německo, které vysoce překračuje i průměr EU-28. Rakousko je v pokrytí skupin odvětví ERP systémy rovněž vysoce nasyceno a nad průměrem EU-28, pouze v oblasti správy majetku dosahuje podprůměrné úrovně. Česká republika a Slovensko jsou na tom velmi podobně, avšak vždy pod průměrem EU-28. Ostatní země V4, Polsko a Maďarsko, významně zaostávají za průměrem EU-28, Německem, Rakouskem, Českou i Slovenskou republikou.

Do nižšího pokrytí ERP systémy ve skupinách odvětví se u Maďarska, Polska a částečně i SR a ČR promítá nižší penetrace trhu v malých a středně velkých podnicích podnikajících v daných odvětvích ve srovnání s vyspělými zeměmi, jako je Německo a Rakousko. To samozřejmě souvisí s investičními možnostmi malých a středně velkých podniků, které jsou v zemích V4 nižší (ČR a SR) nebo dokonce výrazně nižší (Polsko a Maďarsko), než je tomu ve vyspělých evropských zemích (obr. 5).

Obr. 5: ERP systémy v podnicích s 10 a více zaměstnanci v různých odvětvových skupinách. Srovnání nasycenosti poptávky mezi vybranými zeměmi a EU-28 za rok 2015 [v %]. Zdroj: upraveno dle Eurostatu.

Trh je na straně poptávky stále nenasycen, s výjimkou některých vertikál. Potenciál trhu je stále obrovský a lze jej rozdělit na dvě části. Tou první je trh se zákazníky, kteří neužívají žádný plnohodnotný ERP systém. Dlouhodobou hlavní bariérou pro jeho nasycení je oboustranná asymetrie informací a znalostí. Jeho obsazování by mohl akcelerovat růst ekonomiky a zvyšující se požadavky na automatizaci a integraci procesů.

Druhou částí je trh se zákazníky, kteří užívají nějaký plnohodnotný ERP systém a postupem času se rozhodují o jeho výměně, popř. upgradu a chtějí prostřednictvím výběrového řízení učinit srovnání s konkurencí. Zde jsou rozhodujícím aspektem pro jejich získávání opět informace a znalosti, které ale zahrnují také konkrétní zkušenosti s provozem dosavadního ERP systému. Ty jsou v jednotlivých organizacích vysoce individuální a nemusí dokonce odpovídat ani objektivnímu stavu vývoje životního cyklu ERP v takové organizaci. Proto lze očekávat, že báze znalostí na straně zákazníka může při konkrétní obchodní interakci působit jak v souladu s informacemi, znalostmi a zkušenostmi dodavatele, tak i zcela opačně.

Nasycenost trhu na straně nabídky

V České republice je nabízeno až 80 ERP produktů nejrůznější kvality a rozsahu. Existují stovky dodavatelů, přičemž za posledních 10 let tento počet jen mírně klesá. O zákazníky usilují dodavatelé globálních a zahraničních ERP řešení, dodavatelé českých ERP systémů a dodavatelé tuzemských ekonomických informačních systémů, které nelze považovat za plnohodnotné ERP.

ERP trh v České republice je na straně nabídky přesycen, potenciál není vyčerpán jen v některých specifických vertikálách. Trh se bude i nadále pomalu konsolidovat. Z marketingového a obchodního hlediska dodavatelé zvažují zejména aspekty konkurenceschopnosti zvlášť vůči tuzemským a globálním producentům, například co se týče standardní funkčnosti systému a použitých technologií. V této oblasti začínají tuzemští konkurenti výrazněji zaostávat, neboť nemají dostatek prostředků na investice do průběžných kvalitativních inovací produktu. Týká se to však i dalších důležitých oblastí, jako je proveditelnost implementace, smluvní zajištění obchodního vztahu, možnosti garancí pro zákazníka atd. Dle těchto hledisek pak dodavatelé nastavují individuální konkurenční strategii, s níž pak např. oslovují zákazníky vybraného konkurenta. Zásadní v této oblasti je systematické využívání konkurenčního zpravodajství, neboť vývoj u jednotlivých výrobců i jejich partnerů se dynamicky mění.

Funkční a technologická vyspělost ERP produktu

I když prožíváme silnou hospodářskou konjunkturu a podniky ochotněji investují do IS/ICT než v minulosti, stále platí, že ERP trh je silně tažen nabídkou. Týká se to samozřejmě také oblasti funkční a technologické vyspělosti produktů a na ně navazujících služeb. K aktuálně se prosazujícím trendům na českém trhu patří zpracování velkých objemů dat s podporou in-memory computingu, avšak zatím převážně na úzkém segmentu velkých organizací (finanční instituce, zdravotnická zařízení, telekomunikační či logistické společnosti). Tento trend je teprve ve své úvodní fázi růstu. Lze očekávat, že postupně bude růst poptávka po příslušných funkcích ERP systémů a souvisejících technologiích s tím, že porostou požadavky na zpracování nejen existujících zdrojů dat, ale i zdrojů zcela nových (např. z oblasti logistiky, dopravy, pokrývané funkcemi tzv. Location Intelligence). Zároveň lze očekávat růst požadavků na vyšší stupeň automatizace procesů tak, aby se minimalizovaly zásahy uživatelů do jejich průběhu.

Dalším významným trendem je rozšiřující se uplatnění nástrojů Business Intelligence, a to jak v předchozí uvedené oblasti, tak i v oblasti podnikových analýz nad stávajícími provozními daty. Cílem je dosažení vyšších ekonomických přínosů z nasazení ERP systému a jeho integrované funkcionality Business Intelligence.

Komoditizace, konfigurovatelnost a internet věcí

Konfigurovatelnost ERP systému je další zcela zjevný trend na českém trhu. Jasně rozvíjí dlouhodobou orientaci především světových ERP producentů na poskytování ERP systému jako komoditizovaného produktu, anebo služby prostřednictvím cloudu. Ta přináší možnost vysokého stupně standardizace procesů a pracovních postupů pro zákazníka, přičemž vyšší úroveň konfigurovatelnosti a její rozšíření do dalších funkčních oblastí systému znamená pro zákazníky nižší celkové náklady na vlastnictví a méně problémů při implementaci a upgradu systému. Pro dodavatele pak vyšší úroveň konfigurovatelnosti a komoditizace znamená širší možnosti opakovaného prodeje nebo pronájmu téhož produktu nebo služby.

Konfigurovatelnost podporující komoditizaci ERP je slabou stránkou především tuzemských ERP řešení vyvinutých na zastaralých vývojových platformách typu Delphi, které se stále aktivně nabízejí a tvoří významnou část ERP systémů implementovaných v tuzemských podnicích.

Internet věcí je nejen trendovou záležitostí, ale zároveň také kritickým faktorem vývoje trhu. Nyní se nachází na začátku svého životního cyklu. Bude mít především podobu přenášení dat uskutečňovanému prostřednictvím příslušné infrastruktury bez zásahu člověka a jejich vložení do ERP systému pro další transakční zpracování, popř. analýzu. První aplikace se projevují v oblastech, které jsou podnikové sféře blízké, jako je např. oblast Enterprise Asset Management a řízení údržby strojového parku.

Funkční a technologická vyspělost produktu a služeb mají zásadní vliv na hodnocení poměru cena/kvalita/přidaná hodnota pro jednotlivá ERP řešení, především pak vymezuje poměrně jasnou dělicí čáru mezi tuzemskými a vyspělými globálními ERP produkty (službami). Na širokém segmentu trhu je pak kromě funkční a technologické vyspělosti podstatný rovněž obchodní model dodávky ERP a jeho přijatelnost pro tuzemské zákazníky.

Změny v obchodním modelu a cloudová ERP řešení

Změny obchodních modelů jsou silným hybatelem funkčních a technologických trendů na ERP trhu. Příkladem může být rozšíření možností mobilního přístupu k ERP systému s příchodem cloudu. Dodavatelé poskytují různé formy takového přístupu, a to za odlišných obchodních podmínek, např. v podobě placených transakcí za konkrétní časový interval. Zákazník tak dostává k dispozici více různých technologických a cenových možností.

Dalším trendem souvisejícím se změnou obchodních modelů je samotný cloud computing, který v posledních pěti letech výrazně ovlivňuje implementační projekty a provoz ERP systému. Existují dva základní modely - přednastavené cloudové ERP řešení (One-to-One) a cloudové ERP řešení vybudované na bázi víceklientské architektury (One-to-Many).

Zatímco první uvedený model umožňuje poskytování ERP řešení upraveného zákazníkovi dle jeho požadavků s cílem zbavit ho starostí s administrováním a správou systému, druhý model je založen na poskytování standardních funkcí a úspoře nákladů z rozsahu.

V souvislosti s ekonomickými aspekty cloudových ERP řešení se zákazníci nejčastěji ptají na tyto otázky:

• Jak velkou počáteční investici je třeba vynaložit na vytvoření infrastruktury vedoucí k využití cloudového řešení?
• Jaké náklady na správu této infrastruktury bude třeba vynakládat v průběhu využívání cloudového řešení?
• Jaké náklady na lidské zdroje a v jaké struktuře bude představovat zavedení a provoz cloudového řešení?
• Jaké dodatečné náklady bude představovat přidání dodatečných komponent a zajištění jejich provozu?
• Jaké integrační náklady bude cloudové řešení představovat?
• Jak a za jakých podmínek bude garantována dostupnost a spolehlivost cloudových služeb?

Hybridní modely

Cloudová ERP řešení poskytují dodavatelé stále častěji na bázi různých hybridních modelů, často kombinujících nasazení různých částí systému in-house (on-premise) s provozem v cloudu. Pro mnoho zákazníků je však jejich přijetí nevýhodné. Hlavními důvody jsou problematické řízení takto heterogenního informačního systému, v některých případech jde o nejednotné uživatelské rozhraní a nepřehlednost v licenční, poplatkové politice a inovacích (upgradech).

Nemalý problém může znamenat také „rebranding“ ERP produktu, který provází změnu jeho obchodního modelu. Typickým příkladem je přejmenování a změna koncepce Microsoft Dynamics AX na Microsoft Dynamics 365 for Finance and Operations. Když se podíváte na webové stránky partnerů Microsoftu, zjistíte, že řada z nich po opakovaných změnách názvu a koncepce nedokázala produkt přesně vymezit, pojmenovat a odlišit ho od jiných edicí, zvláště pak těch, jejichž jádro tvoří Microsoft Dynamics NAV. V takové nabídce se pak zákazníci obtížně orientují. Podobná situace je samozřejmě i u jiných výrobců, jako např. SAP nebo Infor.

Hybridní modely kombinující nasazení systému in-house (on-premise) s provozem v cloudu jsou vhodné spíše pro vysoce vyspělé organizace se znalým a silným IT oddělením. Pro většinu malých a středních podniků, které nedisponují dostatečným počtem kvalitních IT pracovníků, nemají dostatek prostředků na investice a neumějí životní cyklus IS/ICT dobře řídit, by dodavatelé měli připravovat nabídky, které preferují jednotný obchodní model s jasnými jednoduchými a transparentními pravidly pro užívání příslušných produktů a služeb poskytovaných při realizaci ERP projektu. To se však často neděje.

Hlavní požadavky a očekávání uživatelských organizací

Hlavní požadavky zákazníků prezentují výsledky našeho opakovaného několikaletého výzkumu, jehož shrnutí přináší graf (obr. 6) se zaměřením na segment středně velkých a velkých výrobních podniků.

Obr. 6: Hodnocení důležitosti kritérií pro výběr informačního systému a jeho dodavatele.

Rozhodování o pořízení ERP systému je akcelerováno především vnitřními problémy se stávajícím IS/ICT řešením. To platí pro 95 % námi sledovaných případů. Zákazníci požadují podpůrný IS (90 % případů), řešící jeho viditelné problémy, k nimž patří podpora automatizace každodenní rutinní agendy, zajištění dostupnosti informací pro rozhodování a jednotné verze pravdy na všech výstupech systému. Požadavky pro dosažení těchto cílů dokáže většina zákazníků nadefinovat správně a vlastními silami.

Informační systém vybudovaný na jejich základě pak poskytuje především zajištění podpůrných procesů (ekonomiky a financí, lidských zdrojů), popř. sledování a odvádění výroby a podporu manažerského rozhodování, především formou statického reportingu. Důležitým zjištěním z výzkumu v posledních třech letech je fakt, že nároky na kvalitu a možnosti reportingu rostou. Stále více organizací se přiklání k modelu, který jim umožní pružně vytvářet sestavy vlastními silami, ať už prostřednictvím vyškolených pracovníků IT oddělení nebo zkušených uživatelů. Více firem rovněž poptává možnosti dynamického a ad-hoc reportingu.

Dalším problémem je zajištění integračních vazeb na již existující softwarová řešení, která nelze z více různých důvodů přenést do ERP systému. Jde stále o jednu z nejpodceňovanějších oblastí při realizaci ERP projektu, která následně přináší nemalé vícenáklady.

Pro skutečné „nedispečerské“ řízení hodnototvorného řetězce (procesů nákupní, výrobní a prodejní logistiky, plánování a řízení výroby) jsou pak v takto koncipovaném systému zakomponovány pouze nepostradatelné funkčnosti (řízení objednávek, odvádění výroby pomocí čárových kódů apod.). Organizace, které již mají dlouhodobější zkušenost s provozem ERP systému, pak častěji poptávají funkčnost pro pokročilé plánování a rozhodování výroby. Málo z nich však dokáže APS systém skutečně efektivně využít.

ERP projektů s vysokou přidanou hodnotou je stále velmi málo

V drtivé většině sledovaných případů (cca 90 %) zákazník neumí bez pomoci dodavatele nebo poradce přesně definovat skryté problémy tak, aby mu implementace ERP systému přinesla vysokou přidanou hodnotu. A pokud si je dokáže nadefinovat, neumí jejich řešení propojit s využitím ERP systému během jeho provozu, popř. s realizací implementačního projektu jako nástroje pro přímé nebo návazné uskutečnění vnitřních změn v organizaci. Často se tak nedaří zajistit objektivní celostní pohled na fungování organizace a zvyšovat výkonnost a konkurenceschopnost podniku prostřednictvím IS/ICT. To bezprostředně souvisí se schopností nasadit a využít informační podporu manažerského rozhodování od operativní až po strategickou úroveň, například pomocí konceptu Balanced Scorecard. Funkčních řešení tohoto typu vystavěných nad nebo v rámci ERP systému je v tuzemských podnicích stále velmi málo.

Úspěšnost nasazení ERP systému je výrazně limitována individuálními postoji každého z nich v návaznosti na investiční prostředky, jimiž disponuje a které je ochoten vynaložit na ERP projekt. Problém tedy nespočívá pouze v celkovém nedostatku investičních prostředků, to se týká jen určité části podniků. Problém spočívá v ochotě a schopnosti je efektivně vynaložit na pořízení systému, který by podniku přinášel vysokou přidanou hodnotu a vedl k přímému generování čistého zisku a zlepšování dalších klíčových výkonnostních indikátorů (KPI). Ty umí použít jen část organizací a ty z nich, které je používají správně, většinou samy nedokážou najít vazbu mezi jejich zlepšováním a využitím informačního systému.