Umělá inteligence je dnes asi nejčastěji skloňovaným pojmem v oblasti IT. Spousta lidí už proto má na zmínky o umělé inteligenci doslova averzi. Jsou totiž součástí téměř každé nové zprávy a často jde jen o jakousi módní vycpávku. Pojďme se tady na úvod pobavit o tom, do jaké míry je umělá inteligence buzzword a jaké jsou reálné možnosti jejího využití v digitální transformaci českých firem.

Hana Součková (HS): Myslím, že hned na úvod je vhodné připomenout, že umělá inteligence není něco nového, má základy položené už někdy v šedesátých letech. Zásadní zlom ve vnímání AI nastal relativně nedávno s nástupem generativní AI a rozvoj umělé inteligence nabral úplně novou dynamiku. Tak, jako se postupně stala nezbytnou digitalizace, bude nezbytnou i umělá inteligence. Bude to nutnost.

Platí to i pro české podniky, i když u nás to často funguje tak, že nový trend zachytíme až ve chvíli, kdy už má ve světě určitou adopci. Internetu začali Češi věřit až ve chvíli, kdy měl dvě miliardy uživatelů. Myslím si, že podobné to bude s umělou inteligencí, i když zde odpadá jazyková bariéra, takže by její adopce mohla být rychlejší. Pokud ale chceme udržet konkurenceschopnost Česka vůči světu, tak před novými trendy nemůžeme zavírat oči.

Když se podíváš na inovační cykly v posledních dekádách, tak zásadní změny přicházely zhruba po pěti letech. Teď už se ale nebavíme o letech, ale spíše o kvartálech, ve kterých přicházejí významné inovace.

Martin Janáček (MJ): Z mého pohledu umělá inteligence určitě není buzzword, protože se s ní už dnes setkáváme v každodenním životě, často aniž si to uvědomujeme. Má podobu nástrojů a služeb, které běžně využíváme, když využíváme navigaci, která pro nás najde optimální trasu, když posloucháme hudbu, kterou nám vybírá a doporučuje umělá inteligence, když vyhledáváme ve fotkách podle osob, které jsou na nich zachycené, a tak dále. To všechno jsou funkce využívající možnosti umělé inteligence, na které jsme si už zvykli. Nyní je třeba připustit, že podobné funkce můžeme využít i v podnikovém prostředí, kde nám mohou pomáhat v práci stejně jednoduše a přirozeně, jako v osobním životě.

Rozumím, ale to je pohled dodavatele IT řešení. Jak to vidí vaši zákazníci? Vím, že se s nimi pravidelně setkáváte a diskutujete. Co si myslí české firmy a jejich manažeři o využití AI?

HS: Nejen ve vztahu k AI, ale k inovacím obecně bych firmy rozdělila do třech skupin.

V první skupině jsou firmy, které mají výběr řešení přímo podmíněný tím, že cíleně hledají platformu s nějakou mírou adopce umělé inteligence. Uvědomují si, že jde o investici na relativně dlouhou dobu, a chtějí mít platformu, která bude reflektovat všechny aktuální inovace.

Pak je tu druhá skupina firem, která se nechá inspirovat. To znamená, že když s nimi diskutujeme možnosti řešení jejich procesů a problémů, mají otevřenou hlavu. Typicky jde o firmy, jejichž odvětví prochází nějakou transformací, která na ně vyvíjí tlak zavést nové procesy, nové kontrolní mechanismy, nové reportovací nástroje atd. Vychází jim, že by pro řešení těch požadavků měli přidávat další lidi, ale oni hledají cestu, jak to začít dělat efektivněji. Nedávno jsme například diskutovali s šéfem nákupu pro Asahi, který se zmínil, jak se u nich dramaticky změnila role nákupčích za posledních pět let. Nákupčí má dnes zodpovědnost z pohledu ESG, z pohledu řízení rizik a dalších věcí. A jen díky moderním nástrojům se jim daří tyto požadavky zvládnout bez najímání dalších lidí. Proto jsou k inovacím vstřícní.

A pak je tu ještě třetí skupina, a to jsou skeptici, kteří říkají, že když jim to zatím nějak funguje, tak nic nového nepotřebují. Myslím, že podobné rozdělení v přístupu k inovacím platí nejen u firem, ale i mezi lidmi napříč populací.

Pojďme prosím dát pojmu umělá inteligence nějakou konkrétní podobu. Jak vlastně vypadá AI v podání SAPu? Jde o funkce, které rozšířily možnosti vašich systémů, nebo nějaké zcela nové nástroje?

MJ: Tak my k tomu přistupujeme dvěma způsoby. Jeden je, že se snažíme hledat procesy a scénáře, kde by se umělá inteligence dala využít, kde by mohla propojit věci, které dříve fungovaly samostatně a řešily se manuálně. Ty se snažíme propojovat a dostávat do nich hodně automatizace, inteligence, analýzy velkých dat apod.

Druhý přístup SAPu k AI má podobu kopilota, který se jmenuje Joule a který je k dispozici každému uživateli, aby mu pomáhal vyhledávat v systému správné funkce a data. Úplně se tím změnil přístup k systému. Je to vlastně nové uživatelské rozhraní. V minulosti bylo potřeba, aby uživatel znal jednotlivé nástroje a funkce, aby věděl, kde co může zařídit. Dneska mu stačí říct Joule, co chce udělat. A Joule mu řekne, co má udělat, nebo rovnou prezentuje data, která chtěl uživatel znát.

HS: Já jen Martina doplním, že jsme si prošli všechny procesy, které SAP pokrývá, a jsme přesvědčení, že jsme schopni do konce tohoto roku 80 % z těch nejvyužívanějších podpořit nástroji umělé inteligence.

A pokud bych měla uvést nějaký konkrétní příklad, napadá mě oblast personalistiky a domlouvání pohovorů. To je mimochodem velká výzva i pro nás v českém SAPu, protože máme v Praze centrum náboru skoro pro celý svět. A trefit se do manažerských kalendářů napříč celým světem, abychom domluvili pohovor, tak na to jsme dříve měli celý tým. Pak jsme tento proces automatizovali pomocí AI a dnes náš robot dokáže domluvit 90 tisíc pohovorů za rok.

Další věc, která mi přijde hodně perspektivní z hlediska nasazení AI, jsou firemní smlouvy a dokumentace. Každý podnik totiž spravuje strašně moc obsahu a různých dokumentů. A často se v nich orientuje jen malé množství lidí včetně těch, kteří už možná firmu opustili. Umělá inteligence umí všechny dokumenty přečíst a rychle odpovídat na dotazy k jejich obsahu, a to vše v přirozeném jazyce. Sama už tuto možnost využívám, a když potřebuji něco rychle zjistit, tak se namísto hledání v intranetu zeptám Joule. Je to opravdu velká úspora času.

MJ: Takto už Joule pomáhá i našim konzultantům. Dříve bylo potřeba, aby konzultant prošel školením a znal všechny možné dokumentace k produktům. Kvalita konzultanta byla do značné míry závislá na tom, co všechno měl v hlavě. Dnes má po ruce AI, kterou jsme naučili veškerou dokumentaci, která je k dispozici pro SAP, a je tak schopna pomáhat konzultantům navrhnout optimální řešení různých situací.

Vznikají některé z nových AI nástrojů SAPu přímo tady v SAP Labs Brně?

MJ: Je složité odpovědět, která řešení vznikají přímo tady, protože jsme softwarová firma s nejvíce distribuovaným prostředím po světě a pracujeme týmově, takže se nedá říct, že jeden produkt vzniká pouze v Brně, ale může současně vznikat třeba v Německu, v Americe, v Izraeli, v různých částech světa.

Rád bych ale zmínil dva příklady řešení, na kterých jsme tady v Brně pracovali. Jeden z nich jsou platební formáty pro komunikaci mezi bankami, které se občas mění, a kolegové tady v Brně vymysleli způsob, jak za použití AI platební formát automaticky aktualizovat a přizpůsobit, samozřejmě po schválení člověkem, ale AI sama navrhne potřebné změny, což šetří strašně moc energie.

A druhý hezký příklad vznikl v rámci našeho interního AI hackathonu a jmenuje se Magic filter. Zjednodušeně řečeno jde o řešení, které umožňuje filtrovat data pomocí zadání v přirozeném jazyce. Uživatel může přirozeným jazykem říct, jak chce data filtrovat, a jeho zadání přeloží AI a vyplní automaticky jednotlivá pole filtru.

V diskusích o využití AI v praxi je stále patrná nedůvěra v její spolehlivost, přesnost a bezpečnost. Můžou se podniky na AI spolehnout?

MJ: V SAPu bereme bezpečnost absolutně vážně, protože nám zákazníci svěřují svá nejhodnotnější data, řídíme jejich nejzásadnější procesy pro fungování firem.

Nejen v oblasti AI se řídíme třemi hlavními zásadami: relevant, reliable, responsible. Relevantní znamená, že dodáváme řešení, o kterých jsme přesvědčeni, že jsou pro ně ta správná, která v danou chvíli potřebují, aby jejich firma fungovala lépe. Zásada reliable (spo­leh­li­vě) je o tom, že dodáváme řešení, která poskytují nezkreslená a pravdivá data. Řešení, která vycházejí ze znalosti procesů, z těch best practices, případně z průmyslových benchmarků. A zásada responsible (odpovědně) vyjadřuje, že bereme absolutně vážně etiku AI a dodržujeme všechny související regulace.

Takže, pokud jde o SAP, je na AI určitě spolehnutí. I proto už v tuto chvíli máme asi 27 tisíc zákazníků, kteří využívají nějakým způsobem AI, ať už je to generativní AI, nebo strojové učení.

Martin Janáček

AI nově podléhá evropské směrnici a názory na ni se různí, často je vnímána negativně, jako překážka, která by mohla přibrzdit rozvoj umělé inteligence. Vás to, Martine, jako šéfa vývoje netrápí?

MJ: Naopak, já jsem jednoznačně příznivcem regulace AI, protože jde o téma natolik disruptivní a nové, že je potřeba vnímat i hrozby, které s ním přicházejí, je potřeba o nich mluvit a regulovat je. To znamená, že regulaci AI vítám. Jak už jsem říkal, pro nás je absolutně důležitá bezpečnost dat našich zákazníků, bezpečnost našich systémů, takže zmíněná regulace jde s tímto úsilím v podstatě ruku v ruce.

Hanko, kde vidíš budoucnost světa umělé inteligence za pět let?

HS: Umělou inteligenci stále více tvoří jazykové modely a schopnost IT systémů komunikovat přirozeným jazykem nás může posunout ke scénářům, která známe ze světa science fiction, kde je všechno ovládané hlasem. Moje představa je, že budu mít možnost se systémem konzultovat nějakou myšlenku, nápad, záměr, problém… a systém mi vytáhne a zpracuje související data z personálního, z finančního, z nákupního modulu. AI se tak pro mě stane dalším členem mého týmu, se kterým budu konzultovat a řešit různé věci. Lidem ale stále zůstane možnost rozhodovat, což je důležité, protože jak už Martin zmínil, AI nemá mít možnost rozhodnout samostatně, což je i součástí etických pravidel.

Abychom se nebavili jen o umělé inteligenci – významným trendem v oblasti podnikových systémů je také přechod na cloudová řešení. Je to ostatně vidět i na aktuálních výsledcích SAPu. Tržby z cloudu se vám zvýšily o 25 %, a to zejména díky růstu cloudových řešení ERP. V cloudu tedy rostete až třikrát rychleji než celkově. Znamená to, že výhody cloudových řešení už převážily nad obavami z nich?

HS: Já bych řekla, že ty obavy tady stále jsou, ale ustoupily do pozadí díky třem důležitým aspektům, kterými jsou cena, čas a byznysová potřeba. U mnoha firem proto běží diskuse, zda si mohou dovolit stavět datové centrum, aby dokázali udržet jejich systém aktuální a připravený na všechny výzvy, které přijdou.

Myslím si, že v rozvoji cloudu také sehrál významnou roli i covid. A tím nemyslím jen to, že jsme museli pracovat z domova, ale zejména to, že se rozpadly dodavatelské řetězce a podniky musely rychle hledat alternativy. V takové situaci podniky hodně bolelo, pokud jejich systémy byly hodně uzavřené a nebyly schopné začít otevřeně komunikovat. Cloud je na takové situace lépe připravený.

Také z pohledu dalšího vývoje systému bylo pro SAP jednoznačné rozhodnutí jít cestou cloudu. Není totiž únosné držet současně několik zdrojových kódů systému. Proto jsme museli udělat jasné rozhodnutí a cloudové ERP je pro nás teď hlavním kódem. Není to jen z toho důvodu, že je to pro nás snadnější, ale především z důvodu dlouhodobé schopnosti inovovat a přitom si udržovat příznivý poměr cena/výkon. Navíc i z důvodu udržitelnosti, který má stále větší význam.

MJ: U on-premise systémů jsme udržovali mnoho kódových linií a všechny bylo potřeba udržovat. Znamenalo to obrovské náklady na maintenance, protože v podstatě každý zákazník měl svoji verzi systému, kdežto v cloudu existují pouze dvě. Jedna, která je nasazená, a druhá, kterou vyvíjíme. To pochopitelně snižuje náklady pro vývoj i maintenance. To jsou myslím jasné výhody.

Mohou se ale podniky spolehnout na dostupnost systému v cloudu, když vidíme, jak dokáže výpadek IT ochromit provoz letiště, banky, burzy, nebo sítě lékáren…?

HS: Ano, mohou, základem je mít spolehlivého partnera. Jak už o tom mluvil Martin, pro nás je bezpečnost včetně dostupnosti skutečně mimořádně důležitá. Současně ale víme, že 100% bezpečnost nelze prakticky realizovat, nikdo by ji nezaplatil. Proto se vždy snažíme hledat optimální rovnováhu založenou na znalosti, jaká data v systému máme a jaká jsou rizika v okamžiku, kdy systém nebude dostupný. Z toho pak vycházejí různé hybridní scénáře pro systémy, které mají skutečně kritický charakter.

Díky AI teď hodnota akcií SAP vystoupala na historická maxima. Znamená to i růst počtu zaměstnanců v Česku?

MJ: Já bych chtěl čtenáře pozvat, aby sledovali naše webové strán­ky a podívali se, jestli by je nebavila práce v SAPu. Přes 77 % všech světových transakcí totiž běží na systémech SAPu. Takže pokud chtějí, aby jejich práce dávala smysl, tak jsme otevření. Rosteme jak v Brně, kde je nás v různých rolích už 600, tak i v Praze. Celkově je nás v Česku už více než 3 tisíce zaměstnanců SAPu a budoucnost naší pobočky vidíme růžově z mnoha různých důvodů.

HS: Ano, byli jsme potvrzeni jako strategická lokace pro SAP, což je myslím skvělá vizitka pro Českou republiku. Máme zde spoustu talentů a dokážeme s nimi pracovat. Po Německu jsme druhá největší pobočka v Evropě a pátá celosvětově. Proto můžeme nabídnout opravdu velkou kariérní příležitost.

Díky našemu postavení v rámci SAPu můžeme také často přivítat řadu našich předních představitelů. Například už teď 10. září přijedou na konferenci SAP Now, která se po dvou letech vrací do Prahy, kde kromě představení nejnovějších inovací včetně AI a jejich využití v byznysu přivítáme zástupce předních českých podniků, aby mohli s ostatními sdílet své zkušenosti.