facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přihlášení SystemNEWSPřehledy
 
Tematické seriály

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 
Nové!

RPA - automatizace procesů

Softwaroví roboti automatizují obchodní procesy.

články >>

 
Nové!

IoT – internet věcí

Internet věcí a jeho uplatnění napříč obory.

články >>

 
Nové!

VR – virtuální realita

Praktické využití virtuální reality ve službách i podnikových aplikacích.

články >>

 
Nové!

Bankovní identita (BankID)

K službám eGovernmentu přímo z internetového bankovnictví.

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
 
Partneři webu
IT SYSTEMS 12/2021 , ERP systémy , Potravinářský průmysl

Jak mohou správné informace omezit plýtvání potravin?

Tomáš Martínek


Podle Organizace spojených národů se každý rok zbytečně vyhodí 900 milionů tun potravin, přičemž za 60 % tohoto plýtvání jsou zodpovědné domácnosti. S 24% podílem na produkci emisí skleníkových plynů je také globální potravinářský průmysl jedním z velkých přispěvatelů ke klimatickým změnám, což mnohé potravinářské podniky nutí přemýšlet o to více, jak optimalizovat výrobu a distribuci svých produktů.


„Spotřebujte do…“

Že se nejedná o triviální problém svědčí hodnota potravin, které jsou vyrobeny zbytečně – například jen ve Velké Británii se každoročně vyhodí potravin za téměř 7 miliard liber, přičemž hlavním důvodem je prošlá lhůta spotřeby. Ironií je, že až 30 % takto zlikvidovaných potravin nemuselo putovat do koše, protože datum spotřeby uvedené na etiketě často neznamená, že by potom nebyly poživatelné, ale že do té doby mají záruku nejlepší kvality („best before“).

Nejednoznačné informace uvedené na etiketě vedou k naprosto zbytečnému plýtvání nejen v Británii, ale také ve Spojených státech a Evropě, kde se odhaduje, že až 10 % z 88 milionů tun ročně znehodnocených potravin je vyhozeno v důsledku zmatečného značení. Skutečností je, že pojmy „spotřebujte do“, „spotřebujte nejlépe do“, „datum expirace“, „vyrobeno…“ znamenají pokaždé něco jiného a konzervativní spotřebitelé se raději potravin zbaví, než aby riskovali případné zdravotní problémy.

Poskytnutím jasných a konzistentních informací na etiketách o lhůtě spotřeby, popř. trvanlivosti konkrétních potravin mohou k dramatickému snížení zbytečně vyhozeného jídla přispět sami výrobci. A nejde jen o uvedení přesných informací o lhůtě spotřeby, ale o další detailnější data typu doporučené teploty skladování v lednici, kdy například umístění produktu v sektoru s teplotou nižší o 1 °C může prodloužit trvanlivost o celý další den. To vše jsou malé kroky, které ale mohou mít významné důsledky.

Chytré regály a dynamické lhůty

Některé supermarkety začaly experimentovat s tzv. chytrými regály, které dokáží snižovat cenu zboží v závislosti na blížící se lhůtě spotřeby. Zavedení technologií umožňující přizpůsobovat obsah regálů aktuální kvalitě produktů je velmi zajímavé nejen pro maloobchodníky, ale také pro spotřebitele a výrobce. Klíčovým faktorem je ale schopnost výrobců poskytnout přesné informace a technologie umožňující optimální umístění produktů do regálů.

Pokud jde o informace v potravinářském průmyslu, existuje nespočetné množství proměnných, které určují životnost produktu včetně jeho složení, způsobu výroby, způsobu přepravy až po jeho manipulaci v domácností spotřebitele. Zahrnutím všech těchto informací vzniká doporučené či nejzazší datum spotřeby, které by na jednu stranu mělo zaručit bezproblémovou spotřebu a zároveň minimální úroveň plýtvání. Stanovení spolehlivého a přesného data spotřeby se neobejde bez využití nejmodernějších technologií.

Daty řízené datum spotřeby

Aby bylo možno co nejpřesněji stanovit životnost produktu rychlé spotřeby, která se může významně lišit i v po sobě jdoucích výrobních dávkách, je potřeba zpracovat ohromné množství informací. Pokud vezmeme do úvahy komplexnost potravinářského řetězce od zemědělské produkce až po dodávku na stůl zákazníka, je dnes nezbytné zapojit technologie umělé inteligence (AI) a strojového učení (ML).

Informační procesy potravinářské výroby zahrnují celou řadu dat včetně sledování stavu vstupních surovin a hotových produktů, doby skladování a přepravy, podmínek před, během a po výrobě, a samozřejmě kvalitu a testování surovin a hotových výrobků. Tato data mohou být generována z IoT senzorů a zařízení a zasílána do systému k analýzám a určení optimálního data spotřeby s ohledem na konkrétní výrobní sérii.

Chytré využití dostupných dat může mít i zajímavé vedlejší efekty. Například pokud dražší, vysoce kvalitní suroviny nabízejí delší lhůtu spotřeby, než vyžaduje umístění v chytrém regálu s dynamickým datem spotřeby, vyvstává otázka proč nepoužít levnější suroviny s kratší lhůtou spotřeby, a tím kromě redukce plýtvání také optimalizovat výrobní náklady.

Firmy působící v odvětví potravinářství a nápojářství jsou více než kdy dříve dnes nuceny měnit a akcelerovat své dlouholeté plány na inovace, které mají za úkol zvýšit provozní výkonnost, optimalizovat zdroje v dodavatelském řetězci, zlepšit reakci na poptávku zákazníkù a udržet konzistentní kvalitu. Digitální platformy typu Infor CloudSuite Food & Beverage mají díky integrací technologií AI, ML a IoT potenciál těchto cílů dosáhnout – a navíc omezit plýtvání drahocennými zdroji.

Tomáš Martínek Tomáš Martínek
Autor článku je Senior Account Manager ve společnosti Infor Eastern Europe.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

S otevřeností IS KARAT je to na beton

Historie společnosti DITON se datuje až do roku 1999, kdy páno­vé Petr Diviš a Pavel Ouroda založili ve Stříteži u Jihlavy společnost DITON, s. r. o., a zahájili výrobu zámkové a zatravňovací dlažby. Společnost vlastnila jeden stroj, na kterém vyráběla 5 druhů výrobků, zaměstnávala 8 pracovníků a její roční obrat byl 12 mil. Kč.