Pojem umělá inteligence, který zavedl již v roce 1956 John McCarthy, profesor počítačové vědy na Stanfordově univerzitě, je spojován se stroji nadanými obdobnou schopností inteligentního uvažování a chování, jakou disponuje člověk. Stroj s umělou inteligencí, v závislosti na svém zaměření, dokáže tedy vnímat, uvažovat, učit se, chápat, osvojovat si znalosti, získávat zkušenosti, řešit problémy, vyvozovat závěry a plánovat podobně jako lidé, ale také přirozeným způsobem komunikovat s lidmi nebo se autonomně pohybovat a manipulovat s předměty.

Podobně jako všechny oblasti digitální techniky prochází i obor umělé inteligence bouřlivým vývojem, což umožňuje postupné pronikání inteligentních technologií do různých oborů a oblastí lidské činnosti. To na jedné straně vyvolává často až nekritické nadšení spojené s přehnaně velkými budoucími očekáváními, na druhé straně se však také při střízlivém pohledu ukazuje, že vývoj umělé inteligence je v řadě oblastí spojen s velkými výzvami, jejichž překonání nebude vůbec snadné.

Jako příklad mohou posloužit technologie pro automatické překlady nebo vývoj autonomních vozidel. Navzdory nepopiratelným a pozoruhodným dílčím úspěchům v obou oblastech se zdá být komplexní řešení pro široké uplatnění na uspokojivé úrovni spíše v nedohlednu, a to zejména v oblastech vyžadujících chybovost blížící se k nule. Zatímco nesprávné přeložení textu způsobí maximálně nedorozumění nebo úsměv na tváři čtenáře, nerozpoznání přecházejícího chodce jedoucím autonomním vozidlem je spojeno s tragickými důsledky…

Z výše uvedeného vyplývá, že možnosti zavádění umělé inteligence do praxe jsou závislé na požadavcích na tyto technologie kladené. Mnoho průmyslových odvětví, například strojírenský a zpracovatelský průmysl, již úspěšně používá některé druhy umělé inteligence ve svých každodenních provozních činnostech. Umělá inteligence se schopností rozpoznávání obrazů a vedení konverzace s lidskou obsluhou se používá na výrobních a montážních linkách ke zvyšování efektivity výroby a údržby.

Přínosy umělé inteligence mohou být při její smysluplné aplikaci značné, jak ukazují výsledky nové studie, vypracované společnostmi DHL a IBM. Hlavní roli v tom hraje rostoucí výkonnost inteligentních technologií a zároveň i jejich klesající cena, přičemž jsou rozlišovány dva druhy projektů podle svého zaměření, jímž může být snižování nákladů nebo vytváření nových hodnot.

S přihlédnutím k současným omezením tedy existují velké perspektivy pro úspěšné rozšíření strojů nadaných alespoň částečně umělou inteligencí v mnoha odvětvích lidské činnosti, včetně logistiky. Potenciál k tomu je velký, protože výzkumníci IBM odhadují, že pouze 10 % současných systémů, dat a interakcí zahrnuje prvky a výsledky analýzy, založené na umělé inteligenci.

Inteligentní logistická zařízení a na nich založené inovativní provozní modely především umožní výrazně rozšířit lidské schopnosti. Zavádění spolupracujících robotů může vylepšovat a prohlubovat probíhající proces automatizace. Týká se to především činností, které se neustále opakují, a předvídatelné práce, vykonávané ve velmi rychlém tempu.

Podle studie společnosti McKinsey by bylo možné se současnými technologiemi automatizovat 49 % všech aktivit vykonávaných v současnosti lidmi. Jiné hlasy však hovoří o tom, že pouze 9 % pracovních míst lze zcela nahradit umělou inteligencí, zatímco u ostatních pracovních míst povede zavedení umělé inteligence ke značnému zvýšení produktivity, ale jejich existenci neohrozí.

Logistiku čeká v souvislosti s umělou inteligencí zásadní změna přístupu, směřující k proaktivním, prediktivním, automatizovaným a individualizovaným logistickým operacím při provozních aktivitách a styku se zákazníkem, s lepším porozuměním situaci a výhodnými náklady v administrativní oblasti. Technologie umělé inteligence v logistických provozech mohou například využívat vyspělé rozpoznávání obrazu při sledování stavu zásilek a zařízení, zajišťovat kompletně autonomní přepravu nebo předvídat výkyvy celkového množství zásilek dřív, než k nim dojde. Jak již bylo naznačeno výše, účelem umělé inteligence v těchto aplikacích je rozšiřovat lidské dovednosti a také eliminovat rutinní pracovní činnosti. Pracovníkům v logistice se tak uvolní ruce pro smysluplnější práci s vyšší přidanou hodnotou.

Uzavřený učební cyklus umělé inteligence

Další oblastí, v níž může logistika značně profitovat z technologií založených na umělé inteligenci, je zpracování a využívání obrovských objemů strukturovaných i nestrukturovaných dat. Tato data vznikají v celé délce dodavatelského řetězce a logistické společnosti je dosud využívají jen minimálně.

Umělá inteligence se tak stane dalším logickým krokem v procesu digitalizace dodavatelských řetězců, v němž stále větší roli hrají vyspělé analýzy, zvyšování míry automatizace, robotika, využívání přenosné výpočetní techniky a mobilní komunikace. S umělou inteligencí bude možné zvyšovat efektivitu logistických sítí na úroveň, která je pouhým lidským myšlením nedosažitelná.

Petr Polák Autor článku je IT Delivery Manager společnosti DHL Supply Chain.