- Přehledy IS
- APS (25)
- BPM - procesní řízení (23)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (31)
- CRM (52)
- DMS/ECM - správa dokumentů (19)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (87)
- HRM (28)
- ITSM (6)
- MES (33)
- Řízení výroby (36)
- WMS (28)
- Dodavatelé IT služeb a řešení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (41)
- Dodavatelé CRM (37)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (63)
- Informační bezpečnost (43)
- IT řešení pro logistiku (48)
- IT řešení pro stavebnictví (26)
- Řešení pro veřejný a státní sektor (27)


















![]() | Přihlaste se k odběru zpravodaje SystemNEWS na LinkedIn, který každý týden přináší výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | ||
Souboj umělé inteligence s autorským právem
Téma umělé inteligence hýbe dnešní společností. Minimálně tou částí, která je ve veřejném prostoru vidět a slyšet. Od teorií a matematických modelů se dostáváme do praxe a každodenních životů lidí, což logicky vyvolává společenskou odezvu. Ve dvoudílném článku rozeberu fenomén umělé inteligence v kontextu neméně zajímavé disciplíny, autorského práva. Tato první část obsahuje některá základní východiska, která si je potřeba při diskusích na toto téma nestále opakovat. Druhý článek, který bude zveřejněn v dalším čísle, poté odpoví na tří základní otázky související s touto problematikou.


Umělá inteligence je zdá se všude. Každý ale žijeme ve své sociální bublině, a proto je dobré si připomínat, že dle průzkumu agentury Pew Research z března 2023 o ChatGPT slyšelo pouze 57 % Američanů. Pouze 14 % těchto respondentů si ChatGPT vyzkoušelo. Další zajímavá statistika z tohoto průzkumu říká, že ChatGPT si vyzkoušela necelá třetina Američanů ve věku 18 až 29 let, ve věku nad 50 let pak ale ani ne jeden z deseti.
Snaha pochopit lidský mozek a jeho fungování a vytvořit stroj fungující na stejném principu je s námi již nějakou dobu. Fenomény strojového učení, neuronových sítí a umělé inteligence se datují do poloviny minulého století. Nejrůznější aplikace na tvorbu obrázků dle textového zadání typu DALL-E nebo Midjourney založené na umělé inteligenci jsou zde s námi od roku 2021. Přesto pomyslnými kartami zamíchala až společnost OpenAI, která v roce 2023 představila chatbot založený na základním jazykovém modelu GPT-3.5, který poskytla k experimentování i úžasu široké veřejnosti. A sociální sítě se postaraly o zbytek.
Téma umělé inteligence rezonuje v mnoha oblastech. Od filozofie a etiky, přes právo, až po možné masivní změny v oblasti zaměstnanosti. Magazín Kotaku spočítal, že jen od počátku roku bylo ve videoherním segmentu propuštěno více než 2 700 lidí. Provozovatel známého herního enginu Unity jich propustí čtvrtinu. Největší streamovací platforma Twitch se rozloučí se třetinou svých zaměstnanců. Většinou s odkazem na technologické trendy, díky nimž budou tyto společnosti schopny generovat tuze zajímavé zisky s mnohem menším počtem nákladných zaměstnanců. A byť se tato informace nepíše do tiskových zpráv, umělá inteligence bude v popředí těchto technologických trendů. Ne nadarmo proti umělé inteligenci stávkovali herci, scenáristé, dabéři či režiséři. A brojí-li proti umělé inteligenci režisér filmu Matrix, je potřeba zpozornět.
Na úplný úvod a pro lepší pochopení celé problematiky umělé inteligence a autorského práva je potřeba uvést několik základních informací:
Regulace
Evropská unie plánuje regulovat umělou inteligenci. Ano, i tu. Aktuálně projednávané evropské Nařízení o umělé inteligenci se nachází ve finální fázi hledání shody mezi evropskými institucemi. Dle veřejných prohlášení politiků, bruselských úředníků a řady médií z konce minulého roku členské státy nalezly politickou shodu nad podobou evropského „zákona“, který má krotit a usměrňovat nekontrolovaný vývoj umělé inteligence, definovat její nežádoucí projevy a současně zajistit pokrok a prosperitu. A abychom nezapomněli, má také zřídit nový evropský úřad a generovat obrovské množství dokumentace související s umělou inteligencí. Úvod roku 2024 má být využit ke konsolidaci textu tak, aby v průběhu roku 2024 mohlo dojít k jeho finálnímu schválení. Účinnost se očekává za dva roky od přijetí. Skynetovskou otázkou samozřejmě zůstává, zdali za ony dva roky umělá inteligence spíše nezreguluje nás, než že by tomu mělo být naopak. A byť zatím neznáme finální podobu nařízení, jisté je, že ambicí tohoto předpisu nebude vyřešení komplikovaných autorskoprávních otázek spojených s umělou inteligencí. Ano, určitý tlak na to, aby poskytovatelé jazykových modelů zveřejňovali trénovací data mající autorskoprávní povahu, zde je, to samo o sobě však nevyřeší otázku, zda výstupy umělé inteligence mají povahu autorského díla nebo kdo je jeho autorem. Je to do jisté míry pochopitelné, protože umělá inteligence je těžké téma samo o sobě a ve spojení s autorským právem jde o téma násobně komplikovanější.
Pro zajímavost lze uvést, že autorské právo bylo v kontextu Evropské unie a s ohledem na posuny v digitálním světě naposledy revidováno Směrnicí o autorském právu na jednotném digitálním trhu z roku 2019 , která s umělou inteligencí z pochopitelných důvodů nepracuje a je velmi pravděpodobné, že pokud už Evropa skutečně přistoupí k aktualizaci autorskoprávních pravidel, bude to právě v rámci novelizace této směrnice, která je ale zajímavá též z jiného důvodu, který bude rozveden dále v textu.
Není umělá inteligence jako umělá inteligence
Umělá inteligence poháněná bezprecedentním výpočetním výkonem a finančními injekcemi technologických gigantů zasahuje do řady oblastí s celospolečenským přesahem. Umělá inteligence může změnit svět. Jen si představte její masovější využití ve zdravotnictví, kde bude vyhodnocovat krevní testy či miliony rentgenových snímků v reálném čase, a bude tak předcházet zákeřným nemocem. Oku lahodící texty, obrázky a videa jsou sice o poznání povrchnějším projevem umělé inteligence, ani ony však nejsou k zahození. V kontextu autorského práva, které je tématem tohoto článku, bude níže v textu pojednáváno o specifickém projevu umělé inteligence, tzv. generativní umělé inteligenci.
Pro zajímavost lze uvést, že původní návrh Nařízení o umělé inteligenci z pera Evropské komise v roku 2020 na žádnou umělou inteligenci nepamatoval. Jak bylo uvedeno výše, celospolečenský zájem o umělou inteligenci se datuje do let 2022 a 2023, ke společnosti OpenAI a nástroji ChatGPT. Na celou situaci reagoval Evropský parlament, který si tohoto fenoménu nemohl nevšimnout, a proto v roce 2023 navrhl úpravy chystaného nařízení a jeho doplnění o tzv. „základní (nadační či foundation) modely“, tj. systémy umělé inteligence, které jsou trénovány na obrovském množství dat, jsou navrženy pro obecnou povahu výstupů a lze je přizpůsobit široké škále specifických úkolů. Z těchto modelů poté vychází tzv. generativní umělá inteligence. Jak bylo uvedeno v pozměňovacím návrhu Evropského parlamentu, poskytovatelé základních modelů používaných v systémech umělé inteligence, které mají s různou úrovní autonomie vytvářet obsah, jako je složitý text, obrázky, audio nebo video (slovy zákonodárce „generativní umělá inteligence“), a poskytovatelé, kteří přetvářejí základní model na generativní systém AI:
- budou muset dodržovat povinnosti týkající se transparentnosti (tj. jako uživatel musím vědět, že vstupuji do kontaktu s umělou inteligencí),
- budou muset trénovat a případně navrhovat a rozvíjet základní model tak, aby byly zajištěny odpovídající záruky proti vytváření nezákonného obsahu,
- budou muset dokumentovat a zveřejňovat dostatečně podrobné shrnutí použití tréninkových dat chráněných podle autorského práva.
U druhé povinnosti by si člověk řekl, že s ohledem na lidskou „promptovací“ kreativitu platí, že žádat do jisté míry autonomní systém, aby něco nedělal, může být značně komplikované. Třetí povinnost logicky vyvolala značné pozdvižení, nervozitu velkých hráčů a velmi intenzitní lobbing. Doteď přece v Evropě nikdo takto delikátní věci neřešil.
Charakter autorského práva
Ačkoliv v Evropě usilovně harmonizujeme, každý stát si v oblasti duševního vlastnictví ponechává vlastní historická pravidla. Liší se podmínky vzniku autorského díla i délka ochrany výsledků tvůrčí duševní činnosti člověka. Zásadně se liší také pojetí autorského práva v Evropě a USA. Byznys je to všude, v USA více. Evropské státy v mnohem větší míře reflektují tzv. dualismus autorských práv, dle něhož má autor práva osobnostní (nelze se jich vzdát, jsou nepřevoditelná a zanikají smrtí autora) a práva majetková (také se jich nelze vzdát, také jsou nepřevoditelná, trvají ale 70 let po smrti autora, jsou předmětem dědictví a autor s nimi může disponovat prostřednictvím licencování třetím osobám). Mezi osobnostní práva patří právo rozhodnout o zveřejnění díla, právo být uváděn jako autor, právo na autorský dohled nebo právo na nedotknutelnost díla. Mezi majetková práva primárně autorské dílo užít, a to mnoha způsoby, které autorský zákon předpokládá.
Jak vyplývá z § 5 autorského zákona, autorem autorského díla může být pouze člověk. Proto je potřeba pamatovat na to, že známý český vědec v oblasti umělé inteligence se zkušenostmi z Mety i Google Tomáš Mikolov téměř v každém rozhovoru neříká náhodou, že umělá inteligence je skutečně jen a pouze fascinující lidský produkt, který nemá žádné vědomí, žádnou duši a už vůbec ne žádné svědomí. Je to nástroj, který na naše chytré i hloupé otázky odpovídá větami, o nichž na základě milionů znaků zpracovaného textu vytvořeného lidmi předpokládá, že by je většinová společnost chtěla slyšet. Pokud bude platit český autorský zákon, pak si minimálně v České republice žádný systém umělé inteligence do svého životopisu pracovní pozici „autor“ jednoduše nenapíše.
A také se sluší dodat, že nejde-li o autorským zákonem předpokládané výjimky a omezení z autorského práva (např. citace, zpravodajské a vědecké licence apod.), užít autorské dílo lze v principu pouze se souhlasem jeho autora. A autoři většinou svůj souhlas podmiňují zaplacením licenčního poplatku.
V navazujícím článku budeme hledat odpovědi na tyto tři otázky:
- Smí se umělá inteligence učit na zveřejněných autorských dílech?
- Může být nástroj umělé inteligence autorem autorského díla?
- Výstupy umělé inteligence a ochrana osobnosti?
![]() |
Mgr. Michal Nohel Autor působí jako seniorní advokát v advokátní kanceláři ROWAN LEGAL, kde se specializuje na oblast duševního vlastnictví, médií a digitálních služeb. |
![]() |
JUDr. Josef Donát, LL.M. Autor je vedoucím specializace Právo ICT advokátní kanceláře ROWAN LEGAL a držitelem prestižního ocenění Právník roku v oblasti práva ICT. |


4.3. | Kontejnery v praxi 2025 |
25.3. | IT Security Workshop |
31.3. | HANNOVER MESSE 2025 |
9.4. | Digital Trust |
13.5. | Cloud Computing Conference 2025 |
Formulář pro přidání akce
19.2. | Jak na vytěžování dat a zpracování došlých dokladů |
20.2. | Co jsou to ty DMSka |
26.2. | Webinář: Knowledge Work Automation: Klíč k moderní... |
10.4. | Konference ALVAO Inspiration Day 2025 |