Velmi snadno se může stát, že některý z administrátorů spustí skript pro vytvoření virtuálního stroje, ve kterém bude chyba, a dřív, než si toho všimne, vytvoří se desítky, stovky, nebo možná tisíce stejných virtuálních strojů, což bude mít jistě vliv na provoz ostatních aplikací. V případě fyzických systémů se toto stát nemůže, tam je server „kusem železa“ a těžko jich do jednoho racku dáte více, než se jich tam vejde. Nebo někdo změní konfiguraci systému a to ovlivní běh všech aplikací, potom je třeba zjistit, co se změnilo a kdo to udělal.
Obdobně to je i s dělením nákladů mezi jednotlivá oddělení využívající společnou infrastrukturu. Ve fyzickém prostředí to je poměrně jednoduché (neuvažujeme-li sdílené fileservery, terminálové servery apod.), každé oddělení platí za server, na němž běží aplikace, kterou využívá. Ve virtuálním prostředí je však nutné mít možnost rozpočítat náklady dle toho, kolik kdo spotřeboval výkonu a jednotlivých prostředků. Snadno se může stát, že dojde k nekontrolovanému využívání celé infrastruktury, budou chybět informace o využívané kapacitě jednotlivých zdrojů a časem dojde k výkonnostním problémům, nebo naopak, že bude celá infrastruktura zbytečně naddimenzovaná.
Předejít těmto problémům můžeme, když budeme vést řádnou dokumentaci, pravidelně vyhodnocovat trendy parametrů jednotlivých zdrojů a budeme udržovat databázi změn, do které budeme moci v čase zpětně přistupovat.

Reporting

Mít stále aktuáln dokumentaci celého prostředí může být nezbytné nejen kvůli shodě s interními předpisy, ale může být vyžadováno také různými regulačními nařízeními. Díky aktuální dokumentaci máte k dispozici například kompletní přehledy o počtu fyzických i virtuálních strojů, jejich rozmístění, informace o počtu a druzích operačních systémů, mapy, grafy, schémata a přehledy jednotlivých součástí infrastruktury.
Kromě těchto technických parametrů budou manažery zajímat také informace typu, kolik systémů mají jednotlivá oddělení, kolik kapacity úložišť využívají, jaké a kolik prostředků spotřebovávají. Na základě těchto informací potom mohou provádět rozúčtování nákladů mezi jednotlivá oddělení.
Kolekce dat, na jejímž základě jsou reporty sestavovány, je důležitou součástí celkové správy prostředí. Navíc takto nasbíraná data se kromě dokumentace hodí i pro další oblasti analýzy při správě infrastruktury.

Obr. 1: Reporty

Sledování změn

Kdo, co, kde, kdy a jak? To jsou otázky, které si klade nejeden administrátor, když hledá problém, který se náhle objevil a ovlivňuje chod celé společnosti. První věc, kterou by chtěl zkontrolovat, je, co se v době před vznikem problému vlastně změnilo. Pokud by měl k dispozici systém sledování změn, bylo by to jednoduché. Jak již bylo zmíněno v úvodu, virtuální prostředí je hodně odlišné od fyzického i s ohledem na způsob nakládání a využívání prostředků serverů. Důležité je si uvědomit, že jedna změna na systémové úrovni může ovlivnit všechny systémy, které tam paralelně běží. Čím rozsáhlejší prostředí je, tím složitější bude potenciální problém vyhledat a odstranit. Při představě, že mi na jednom fyzickém serveru běží několik desítek virtuálních strojů a já nemám přehled o změnách, které tam proběhly, bych určitě nemohl klidně spát. Také zde bude platit ve většině případů, že čím větší prostředí, tím více změn a také tím více lidí, kteří je provádějí. Z těchto důvodů je důležité mít k dispozici přehled změn v čase a na tomto základě lze pak dohledávat případné chyby i jejich viníky.

Obr. 2: Sledování změn

Kapacitní plánování

O kolik procent vzrostlo využití paměti v posledním roce? Bude třeba rozšířit kapacitu, nebo můžeme naopak nějaké systémy ještě zkonsolidovat? Toto jsou možné otázky, na které bude chtít znát odpověď IT manažer, aby věděl, jak má naplánovat rozpočet IT oddělení na následující období, a kromě toho bude zřejmě chtít i podklady, aby je mohl přiložit k žádosti o schválení rozpočtu finančnímu řediteli. Kapacitní plánování je důležité zejména proto, aby se nestalo, že kvůli poddimenzované infrastruktuře dojde k nějakým problémům s provozem, a zároveň aby se do prostředí neinvestovalo zbytečně, když to není potřeba. Nástroje k tomuto účelu určené vám na základě analýzy trendů budou dlouhodobě vyhodnocovat využívání prostředků a vy na základě těchto reportů můžete kromě plánování také odstraňovat případné problémy, jako jsou špičková zatížení nebo úzká místa, která se objevují pravidelně. Kapacitního plánování se využívá zejména při plánování konsolidace, tedy přechodu z fyzického na virtuální prostředí. Svůj význam však rozhodně neztrácí ani v plně virtualizovaném prostředí.

Obr. 3: Excel report pro kapacitní plánování

Je zřejmé, že pro zajištění uvedených oblastí reportingu je nutný nástroj, který bude automatizovaně bez vlivu na běh jednotlivých aplikací a s možností snadné správy vytvářet dokumentaci a reporty, sledovat změny prostředí a provádět analýzu trendů pro kapacitní plánování. Jedním z takových nástrojů je i Veeam Reporter, jehož hlavními přednostmi jsou úplné ovládání přes webové rozhraní, velmi jednoduchá správa a reporty pro IT administrátory i pro manažery, a to díky integraci s nástrojem Veeam Business View. Veeam Reporter umí data ukládat a analyzovat mimo jiné také pomocí Microsoft SQL Server Reporting Services (SSRS). Reporty se sestavují na základě nadefinovaných úloh, které se pravidelně spouštějí z plánovače úloh této aplikace. Reporty se nechají také importovat a prohlížet v aplikacích MS Office Excel a Visio.

Obr. 4: Možnosti reportů pro IT administrátory (Infrastructure View) a manažery (Business View)

Autor je konzultantem společnosti OldanyGroup.