V budoucnu budou všechna zařízení propojená. Už dnes je možné pozorovat třeba vzájemnou komunikaci chytrých telefonů připojených k Internetu a v blízké budoucnosti nezůstanou zdaleka osamoceny. Přidají se k nim stroje, kontejnery, auta i domácí spotřebiče. Tohle všechno je a bude Internet věcí (Internet of Things, IoT). Jaká je vůbec základní definice tohoto fenoménu? IoT je síť fyzických objektů opatřených snímači. Ty umožňují zařízením vzájemně komunikovat a analyzovat či sdílet data o svém okolí pomocí síťových prostředků a zejména pomocí nových programových řešení.

Některé z průzkumů předpovídají, že už v roce 2020 bude v našem okolí fungovat více než 38 miliard propojených zařízení. Jiné hovoří pro změnu až o 50 miliardách zařízení. Dohady o budoucích počtech však nejsou podstatné, protože už nyní je patrné, že dopad této „revoluce“ bude ohromný a dotkne se každého z nás. Mnoho organizací již IoT revoluci odstartovalo a se zájmem sbírají a analyzují data ze své provozní činnosti. Snímače odesílají hodnotné informace v mnoha odvětvích, od zjišťování teploty těžebních nástrojů až po detekci rychlosti větrné turbíny.

Do roku 2020 se trh pro IoT odhaduje až na 10 milionů zařízení. Největší uplatnění najdou tyto technologie v odečtech vody a energií, logistice, ochraně životního prostředí nebo bezpečnosti na nejrůznějších úrovních.“

Z připojení do internetu mohou těžit chytré hodinky, osobní váha, kamera, která hlídá byt nebo třeba zásuvka, kterou je možno na dálku zapnout či vypnout. Jakkoli u nás zatím k podobným zařízením panuje lehká nedůvěra, objevují se ve stále větším množství bytů nebo třeba osobních automobilů.

Internet věcí dnes už možná využíváme, aniž bychom si to sami uvědomovali. Například stále populárnější navigace Waze, která řidičům pomáhá najít objížďky právě ucpaných úseků nebo je varuje před silničními kontrolami, je založena na odesílání dat z telefonů jednotlivých řidičů. Na podobném principu funguje i zobrazování aktuální dopravní situace v mapách společnosti Google. Připojení svého nového modelu Kodiaq k internetu pomocí zabudované SIM ohlásila i automobilka Škoda. U nového Kodiaqu tak bude možné zjistit, kde je vůz zaparkován, má-li zavřená všechna okýnka a všechny dveře a dokáže online upozornit na spuštění alarmu. Rovněž bude moci při nehodě vyslat nouzové volání nebo svému majiteli na základě dat ze všech aut stejného typu připomenout servisní prohlídku dříve, než by mohlo dojít k závadě. S postupem času budou podobné „vymoženosti“ integrovány díky SIM kartám do většiny automobilů.

„IoT s sebou jistě přináší výhody ulehčující každodenní život. Rychlá exploze nových technologií má ale i svá úskalí. Jedním z nich je například potřeba dodržování bezpečnostních zásad používání zařízení připojených k internetu a s tím související internetová gramotnost uživatelů. Jiným aspektem je pohled na zabezpečení dat v řídících a monitorovacích centrech, což nezahrnuje jenom technické nároky, ale i nastavení právních rámců zacházení s osobními údaji.“

Příkladem využití Internetu věcí jako hlavního stavebního kamene mohou být následující projekty ze zahraničí. Jedno z amerických měst implementovalo řešení monitorující vodovodní systém za pomoci chytrých senzorů na více jak 66 000 měřících zařízeních u vodovodních přípojek. Ty musely být dříve odečítány a nahrávány pracovníky manuálně a na konkrétním místě. V tuto chvíli je proces čtení automatizován a data jsou ukládána v jedné centrální databázi. Tento přístup šetří velké množství peněz na časových výdajích pracovníků a na provozu jejich pracovních nástrojů. Další nespornou výhodou měření přímo na vodovodní síti je fakt, že chybová hlášení je možné identifikovat a vyřešit v řádech hodin. Dříve bylo běžné řešení překračující termín několika týdnů. V neposlední řadě je celý systém centralizovaný do hlavního datového střediska, díky kterému je možné rezidentům poskytnout komfort systému jednotného řízení a fakturace, šetřit jim tak jejich drahocenný čas a omezit chyby ve fakturacích.

„Co se týče produkce technologií souvisejících s Internetem věcí, nemá se Česká republika za co stydět. Už dnes u nás existuje přes 50 výrobců IoT hardwaru, kteří vyvážejí i do USA, šest desítek integrátorů a zhruba 15 výrobců IoT platforem.”

Americká společnost zabývající se těžbou ropy a zemního plynu zase pomocí IoT optimalizuje produkci na ropných polích. V tomto případě využívá senzorů pro měření frekvence těžby, teploty a také tlaku ve více než 21 000 hloubkových vrtech. Tato měření kontroluje na konci každého dne, což umožňuje identifikovat příležitosti ke zlepšení řízení a plánování (zvýšení produkce). Výsledkem je snížení doby nečinnosti vrtu i zvýšení dlouhodobé produktivity.

Mezinárodní výrobce nákladních automobilů opatřil kamiony senzory pro predikci vad různých klíčových komponentů a udržování vhodné péče. Systém automaticky naplánuje opravy v optimální dobu a hlavně dříve, než by došlo k vyřazení vozidla z provozu. Také sám při vyhodnocení potřeby objedná požadované komponenty na příslušné servisní středisko. Více jak 100 000 nákladních automobilů bylo označeno chytrým zařízením a frekvence „čtení“ čidel je více jak 10 000 dotazů na jeden kamion za den. Pro funkčnost celého systému jsou klíčové senzory kombinované s prediktivními modely pro detekci mechanické vady. Inteligentní systém sám vyhodnotí optimální dobu pro servisní zastávku na základě plánovaného využití nákladního automobilu a jeho konkrétního územního nasazení. Některé díly jsou automaticky zasílány na nejbližší servisní středisko, jiné – velmi drahé – jsou předem optimálně rozmístěny dle nejpravděpodobnější potřeby v budoucnu.

„Všichni se shodují, že první vlna IoT ovlivní a do značné míry změní průmysl. Hnací sílou v oblasti IoT budou společnosti, které hledají nové obchodní příležitosti a snaží se na jedné straně optimalizovat náklady a na druhé usnadnit zákazníkům život.“

Finské dráhy (VR Group) používají analytické řešení založené na senzorických datech pro zlepšení dodržování přesně stanoveného jízdního řádu. Ve Finsku panují velmi tvrdé přírodní podmínky a na strojích se to často projevuje neplánovanými opravami, které vedou ke zpoždění pravidelných vlakových linek. VR Group začala v posledních letech umisťovat senzory do množství systémů a subsystémů k monitorování ukazatelů indikujících chyby z opotřebení. Senzory sbírají pouze syrová data, přidanou hodnotu pak přináší analýza těchto dat. Dopravce vyvinul matematické modely predikující, kdy nastává u jednotlivých částí soupravy největší pravděpodobnost poruchy. Díky tomu mohou být tyto části vyměněny předem a vlaky jezdí dle předem stanoveného jízdního řádu.

Další příklad z maloobchodního prodeje souvisí s optimalizací energie. Každá jedna malá prodejna maloobchodního řetězce spravuje mnoho chladících prodejních boxů na potraviny. Tato zařízení jsou opatřena senzory, a proto mohou prodejny optimalizovat teplotu v boxech podle aktuálních kapacit a zajistit tak nejvhodnější podmínky pro bezpečné uchování čerstvých potravin.

IoT dokáže také ovlivnit život jednotlivců, kteří potřebují každodenní zdravotnickou péči. Paní Mildred je 98 letá dáma, která žije doma se svou rodinou v St. Louis. Poté co byla dvakrát hospitalizována pro srdeční selhání její zdravotní stav monitorují 24 hodin denně 7 dní v týdnu bezdrátové senzory vhodné k běžnému nošení. Analytický software vyhodnocuje data z tohoto senzorického zařízení v reálném čase a vytváří zprávy, které zasílá přímo doktorům, kteří se starají o její zdravotní stav. Paní Mildred tak může zůstat na léčení v domácím prostředí.