facebook
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
CVIS Consulting
IT SYSTEMS 11/2009 , ITIL – Řízení IT

Firemní architektura a metodika TOGAF

Andrew Tomsky


TOGAF je mezinárodně uznávaný rámec pro řízení tvorby enterprise architektury ve společnostech využívajících prostředků informačních technologií. Původní koncept vznikl v USA, ale již více než deset let se používá po celém světě včetně České republiky. Jedná se o standard, který popisuje způsob, jak strategicky a dlouhodobě řídit a plánovat enterprise architekturu ve firmě, v kombinaci s praktickou metodou popisující vývoj konkrétních řešení.


Historie TOGAFu

Metodika TOGAF byla vyvinuta nezávislou organizací The Open Group (www.opengroup.org), která spojuje IT dodavatele, IT odběratele, vládní odborníky i zástupce akademického sektoru. TOGAF původně vychází z architektonického rámce TAFIM (Technical Architecture Framework for Information Management), který vyvinulo ministerstvo obrany USA. To potom dalo své svolení, aby Open Group mohlo být vyvíjeno jako framework dále, a v roce 1995 vznikla první verze TOGAFu, který se od té doby neustále vyvíjí a rozšiřuje. V roce 2009 byla představena zatím poslední verze TOGAF 9.
Velkou výhodou TOGAFu je to, že jeho použití není zpoplatněno, pokud se použije pro architekturu ve vlastní firmě. TOGAF je nezávislý na použitých softwarových nástrojích.

Enterprise architektura, nebo IT architektura

TOGAF se věnuje enterprise architektuře, proto je na místě vysvětlit rozdíl mezi enterprise architekturou a IT architekturou. V řadě „tradičních“ organizací se IT architektura chápe jako „back office“ funkce. Business útvary specifikují své požadavky na IT řešení a předají je IT architektům, kteří řeší z čistě technického pohledu jejich návrh a implementaci. V tomto případě IT architekt nemá informace o business pozadí celého řešení a business útvar nezná technologické možnosti IT řešení. Business lidé tak mluví o business modelech, procesech, nákladech a zákaznících, IT lidé o technologiích a zařazení do firemní infrastruktury.
Tento přístup se stává méně populární, protože je zbytečně nákladný a může brzdit obchodní aktivity firmy, což je způsobeno několika důvody. Jedním z důvodů je optimalizace znovupoužitelnosti IT komponent. Standardně se odhaduje, že vytvoření komponenty, která se dá použít pro další systémy, spotřebuje dvakrát tolik úsilí a nákladů. IT architekt, který rozumí business problému, je zapojen do business strategie organizace a zná požadavky na budoucí vývoj, ušetří organizaci značné náklady tím, že zajistí znovupoužitelnost těch komponent, u kterých se to vyplatí. Podobně je to s flexibilitou IT architektury. Vybudovat flexibilní architekturu (takovou, kde lze jednoduše a levněji dělat změny v systémech) bývá nákladnější a jenom architekt, který zná business cíle, je schopen určit, jestli se vyplatí investice do takto nákladné architektury.
Jednoduše řečeno, architektura se dá vybudovat nejlépe, když se business strategie (budoucí požadavky), business model firmy a IT architektura řeší jako celek. Enterprise architektura je tedy složena z IT architektury a business architektury organizace.

Problémy špatně vedené architektury

Obecně se dá říct, že IT architektura, která není řízena správně, může vyrůst do nezvladatelné komplexnosti, která brzdí veškerý další rozvoj firmy, omezí obchodní aktivity a může způsobit snížení příjmů, a hlavně zvýšení nákladů na údržbu. Příkladem typických problémů může být vznik nekompatibilních systémů nebo duplikátních datových entit v organizaci. Nekompatibilní systémy se musí propojit pomocí rozhraní, které je nákladné nejen vytvořit, ale také spravovat. Duplikátní datové entity (například, když existují dvě klientské databáze, do kterých uživatelé vkládají stejná či podobná data) se musí řešit komplexním systémem replikace, nebo integrační vrstvou nad danými databázemi. Tato řešení mohou být velmi nákladná (vytvoření, údržba), komplikovaná, a tudíž náchylná k vyšší chybovosti. Prevence těchto situací je pro organizaci dlouhodobě výhodnější. Úspěšná enterprise architektura není tedy jen otázkou technických kompetencí, ale také efektivních procesů vedení a kontroly nad IT prostředím.

Enterprise architektura v praxi

Praktické otázky, které často řeší enterprise architekti, jsou racionalizace už existující často chaotické architektury a vytvoření kontrolovaného prostředí, které zabrání dalšímu růstu architektury do nezvladatelné komplexity. Důležité otázky racionalizace existující architektury se týkají potřeby businessu fungovat bez přerušení, zatímco se v pozadí upravují systémy, na kterých je organizace závislá. Dále se řeší, jak tlumočit business managementu, že tyto změny jsou potřebné, a jak tyto změny provést s přijatelnými náklady.
Enterprise architektura ale není disciplína, která se zabývá pouze šetřením nákladů a prevencí selhání v IT prostředí. Enterprise architektura se začíná profilovat jako disciplína na prosazení firemních strategií do praxe. Příklady strategických otázek, které se přímo týkají enterprise architektury jsou flexibilita organizace – schopnost reagovat rychle na změny na trhu nebo schopnost rychle prosadit nové strategie a produkty.
Enterprise architekt může například poskytnout informace o připravenosti IT na podporu té či oné strategie.
Proto se v zahraničí o enterprise architektuře mluví jako o „strategic enabler“, čili o faktoru, který umožní realizovat firemní strategii.

Co nabízí TOGAF?

TOGAF je rámec (framework) – sada metod, doporučení a standardů pro enterprise architekty – který obsahuje více prvků. Na prvním místě obsahuje metodu ADM (Architecture Development Method) použitou při vývoji architektury. Tato metoda se týká nejen technické práce tvorby architektury, ale zahrnuje i klíčové prvky řízení, jako je plánování, příprava projektu, kontrola nad vývojem a sledování implementací. Obsahuje také řízení změn z pohledu zachování integrity architektury. Zajímavým prvkem je plánování dlouhodobého vývoje architektury (ze součastného stavu do racionalizovaného stavu) způsobem, který není rušivý pro standardní běh firmy – po částech, na pozadí „normálních“ projektů, které dodávají viditelné výsledky pro business uživatele.
Dále TOGAF obsahuje standardy používané při řízení enterprise architektury. To zahrnuje nejen už výše zmíněné organizační řízení ve firmě, tzv. architecture governance, ale také podporu práce architektů jako například standardy pro strukturované repozitáře technologií a dostupných komponent v organizaci. TOGAF také obsahuje sadu dalších technik, které architekti mohou využívat podle potřeby.
TOGAF klade důraz na propojení business cílů s IT, dále také na přizpůsobitelnost frameworku do individuálního firemního prostředí. TOGAF má například spolupracovat s již existujícími projektovými a manažerskými strukturami v organizaci. TOGAF je velmi flexibilní, neočekává se, že by byly použity všechny prvky v něm obsažené. Je i nezávislý. Pro TOGAF není nutný žádný konkrétní software ani nástroj, ačkoliv modelovací nástroje pro enterprise architekturu (např. Sybase Power Designer) jdou cestou certifikace pro použití s frameworkem TOGAF.

Závěr

Na závěr by bylo zajímavé citovat jednoho zkušeného konzultanta enterprise architektury: „Kdyby si nějaká firma koupila letadlo Boeing 747, tak by se o tak drahou investici velmi dobře starala. Měla by zaměstnance, kteří by pečlivě sledovali a snažili se optimalizovat využitelnost a výnosnost letadla. Jiní by jenom řídili údržbu. IT architektura, tedy suma všeho hardwaru a softwaru v organizaci, je často mnohem dražší než letadlo Boeing 747. Ale přesto se nedává patřičná pozornost na řízení tak důležité investice…“
Celková IT infrastruktura může patřit k nejdražším aktivům, které firma vlastní. Toto aktivum má výrazný dopad na efektivitu a úspěch organizace. V případě dobře realizované enterprise architektury tato infrastruktura umožní organizaci prosadit svou podnikatelskou strategií rychle a s velkou efektivitou. V opačném případě může IT působit jako brzda k prosazení i nejlépe koncipované business strategie. Všeobecně se v budoucnosti předpokládá růst zájmu o enterprise architekturu a metodické rámce, jako je TOGAF.

Autor působí jako enterprise architecture consultant společnosti Anywhere, která poskytuje akreditované školení (v českém jazyce) a konzultační služby spojené z TOGAFem.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Enterprise service management v Sazce

SAZKASAZKA a.s. je největší a nejstarší loterní společnost v České republice. S pomocí ALVAO zavedla principy enterprise service managementu, aby zaměstnancům usnadnila interní komunikaci se všemi odděleními. Přečtěte si, jak nasadili jedno kontaktní místo pro všechny žádosti ve společnosti.