IT SYSTEMS 9/2025 , ITSM (ITIL) - Řízení IT , Trendy ICT

Blackout jako zrcadlo připravenosti

Václav Svátek


Výpadek proudu, který letos v létě zasáhl Prahu a další regiony, ukázal, jak rychle se i dobře fungující firma může dostat do problémů, když selže technika. IT infrastruktura v běžném provozu působí neviditelně. Vše funguje, zaměstnanci pracují, zákazníci dostávají služby a produkty. Jenže právě tahle „neviditelnost“ může být zrádná. Když pak dojde k výpadku, odhalí se všechna slabá místa naráz. Výroba se zastaví, doprava nefunguje a firmy hlásí milionové ztráty. Přitom často nejde o neřešitelné problémy. Stačilo by mít včas zavedená a otestovaná opatření. Místo improvizace by pak přišla automatická reakce, která by následky výrazně zmírnila, nebo jim rovnou předešla.


Co firmy nejčastěji podceňují 

V praxi vidíme opakující se scénář. Firmy nemají záložní napájení, krizové plány a někdy ani základní postupy, jak přejít do nouzového režimu. Už několik minut bez proudu může znamenat výpadek systémů, přerušení komunikace, nedostupné aplikace i ztrátu dat. První minuty rozhodují o tom, jestli se firmě podaří udržet základní systémy v chodu, nebo jestli nastane úplná odstávka.
Stejný problém je i s krizovým plánem. Často existuje jen jako soubor v systému, do kterého se při výpadku nikdo nedostane. Není jasné, kdo co řeší, s kým se spojit nebo co dělat jako první. Když už se IT týmu podaří obnovit provoz, přichází další hrozba ve formě kyberbezpečnosti. Výpadek znamená oslabený dohled nad systémy a toho útočníci dokážou využít.
Když už má firma vlastní infrastrukturu dobře nastavenou, stačí slabina u dodavatele, třeba v logistice, výrobě či IT, a problém se přenáší dál. V dodavatelském řetězci dnes opravdu platí, že jste jen tak silní, jak silný je váš nejslabší článek. Stačí jeden výpadek v klíčovém bodě, a dobře nastavený systém se začne bortit jako domino.

Jak být připravený?

IT infrastruktura není jednorázová investice, ale živý organismus. Co fungovalo před rokem, nemusí už dnes stačit. Technologie i hrozby se mění rychleji, než bývá běžný investiční cyklus, a právě proto je potřeba neustálá adaptace. Dlouhodobě se nám osvědčilo držet se těchto pěti pilířů: 

1. Záložní napájení jako základ jistoty

Bez UPS jednotek a generátorů se firma dostává do problémů už při krátkém výpadku. Ale i to nejlepší zařízení je k ničemu, když není pravidelně testované nebo selže při zátěži. V praxi se často setkáváme s tím, že záložní zdroje byly roky bez údržby nebo chybí přesný postup, co při přepnutí dělat. Výsledkem je chaos ve chvíli, kdy by mělo všechno fungovat automaticky.

2. Krizový plán, který zná celý tým

Plán nestačí mít někde v šuplíku. Musí být aktuální, srozumitelný, a především odzkoušený v praxi. Bez praktického nácviku je to jen dokument, který v krizové situaci nikomu nepomůže. Měl by jasně popisovat role, scénáře, postupy i kontakty. Když každý ví, co má dělat, nepřichází zmatek.

3. Kyberbezpečnost jako součást připravenosti

Při výpadcích klesá dohled a stoupá riziko útoku. Osvědčuje se vícevrstvý přístup: segmentace sítí, vícefaktorové ověřování, oddělená zálohovací infrastruktura, monitoring, testy obnovy a simulace útoků. Útočníci dobře vědí, že v krizových chvílích jde pozornost hlavně na obnovu provozu – a právě tehdy často přichází cílená vlna útoků.

4. Zodpovědní dodavatelé

Je potřeba vědět, jaký plán má váš klíčový dodavatel, když přijde výpadek. Připravenost partnerů je třeba pravidelně ověřovat, ideálně i smluvně. Dobře nastavená SLA, jasné krizové kontakty a reálně provedené testy jsou základem toho, aby vše fungovalo i v krizových chvílích.

5. Simulace jako nejspolehlivější test

Papírová připravenost je dobrý začátek. Ale teprve reálný test ukáže, co funguje. Testování výpadků a kybernetických incidentů umožní odhalit slabá místa dřív, než nastanou problémy. Prakticky lze zkusit výpadek nanečisto, například přepnutí na záložní napájení, výpadek datového centra nebo reakci na simulovaný útok v reálném čase. Chyby pak odhalíte v bezpečí a včas.

Spolehlivost nevzniká náhodou

Spolehlivost je výsledkem promyšlených rozhodnutí, pravidelného testování a jasné strategie, jak zvládat výpadky i krizové situace. Firmy mohou tuto úroveň připravenosti budovat vlastními silami – což je finančně, provozně i personálně náročné – nebo ji zajistit prostřednictvím specializovaného partnera, například formou služeb datového centra či privátního cloudu.
Firmy, které připravenost berou vážně, zvládají i náročné situace s minimem škod a v kritických chvílích pak neztrácejí čas improvizací. Právě tehdy se ukáže rozdíl mezi těmi, kdo se spoléhají na štěstí, a těmi, kdo spoléhají na připravenost a v krizové situaci mají díky tomu navrch.
 
Václav Svátek
Autor článku je generálním ředitelem společnosti ČMIS, která patří k největším českým hráčům na poli hostingu, cloudových a serverových řešení.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.