Hlavní strana -> Časopis IT Systems -> Rok 2025 -> IT Systems 12/2025 -> AIS vyrozumívací
IT SYSTEMS 12/2025 , DMS/ECM - Správa dokumentů , Veřejný sektor a zdravotnictví

AIS vyrozumívací

Bude využit potenciál notifikačního systému v základních registrech?

Mgr. Tomáš Lechner, Ph.D.

Základní registry veřejné správy fungují od 1. července 2012. Kromě toho, že obsahují referenční údaje umožňují také zajistit dodržování jednoho z principů ochrany osobních údajů, který požaduje, aby byly vedeny vždy aktuální osobní údaje. Notifikační systém se v základních registrech v poslední době významně změnil, což je příležitostí k zamyšlení nad jeho využitým i doposud zatím nevyužitým potenciálem.


Opakování k základním registrům

Základní registry veřejné správy jsou čtyři:
  • Základní registr obyvatel (ROB) obsahuje referenční údaje o fyzických osobách jako je jméno, příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, adresa bydliště apod. Kromě toho obsahuje další údaje, které již nejsou referenční a ve většině případů si je může do ROB zaregistrovat sama fyzická osoba prostřednictvím portálu občana. Jde např. o e-mailovou adresu, telefonní číslo anebo kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis.
  • Základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (ROS), který obsahuje referenční a další údaje o právnických osobách včetně orgánů veřejné moci a podnikajících fyzických osobách.
  • Základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN), který obsahuje referenční údaje místopisné i informace o parcelách a nemovitostech.
  • Základní registr agend, orgánů veřejné moci a některých práv a povinností (RPP), který popisuje agendy a agendové činnostní role, jenž opravňují uživatele (nejen referenčních) údajů k jejich čerpání z ostatních základních registrů.
 
Základním principem referenčních údajů je to, že oplývají presumpcí správnosti. Tedy jsou považovány za správné, pokud se neprokáže opak, což znamená, že se na ně uživatelé, kteří k nim mají přístup, mohou spolehnout. Přístup do základních registrů mají zejména orgány veřejné moci, ale i někteří soukromoprávní uživatelé údajů, pokud k tomu mají zákonné zmocnění. 
 
V základních registrech se z pochopitelných důvodů velmi dbá na ochranu osobních údajů. V případě čerpání dat o fyzických osobách je jim přidělen identifikátor, který je specifický pro každý účel tohoto čerpání. Uvedená specifičnost je vtělena do registrovaných agend, a proto se mu říká agendový identifikátor fyzické osoby (AIFO). Tyto identifikátory jsou pro různé agendy vzájemně nepřevoditelné, tedy nelze nějakou matematickou operací z jednoho AIFO odvodit jiné pro jinou agendu. Tento převod, je-li oprávněný, zajišťuje pouze specifický převodník, jehož správcem je Úřad pro ochranu osobních údajů.
 
Pravidla pro zpracování osobních údajů daná obecným nařízením (GDPR) zahrnují také přesnost, což znamená, že správce je povinen zpracovávat jen a pouze přesné osobní údaje. V praxi správců, kteří nemají možnost čerpat data ze základních registrů, se to řeší smluvním ujednáním se subjektem údajů specifikujícím povinnost informovat správce o každé změně vlastních údajů.
 
Pro správce, kteří mohou čerpat data ze základních registrů, byla a dosud je řešením registrace k odběru notifikací. Registrace se provádí pomocí AIFO, a proto se týká pouze ROBu. Pokud si správce vykonávající příslušnou zaregistrovanou agendu a agendovou činností roli ztotožnil údaje o evidované fyzické osobě vůči ROBu, získal její AIFO a to pak mohl dalším krokem zaregistrovat k odběru notifikací. 

AIS vyrozumívací

Od srpna 2024 se tato situace změnila, neboť Digitální a informační agentura (DIA), která má nyní dle zákona základní registry na starosti, vytvořila nový agendový informační systém, který nazvala AIS vyrozumívací. Tento systém propojuje na jedné straně ty, kteří mají na starosti nejen základní registry, ale i další agendové informační systémy sdružené do tzv. propojeného datového fondu, a na druhé straně jejich uživatele. Propojený datový fond je nadstavba základních registrů rozšiřující možnosti aplikování principu „only once“, tedy opakovaného užití dat veřejného sektoru. Propojený datový fond je dle architektury eGovernmentu ČR tematická oblast tvořená především Informačním systémem základních registrů a Informačním systémem sdílené služby, jejichž služby jsou publikovány prostřednictvím referenčního rozhraní Centrálního místa služeb.
 
Znamená to, že všichni poskytovatelé dat, kteří se rozhodnout poskytovat informace o změnách těchto dat do AIS vyrozumívacího, mohou tak přispět k aktualizaci těchto dat na straně jejich uživatelů. A nemusí se to týkat jen osobních údajů, tedy jen ROBu, jako v případě původního notifikačního systému.
Dle informací DIA jsou aktuálně do AIS vyrozumívacího zapojeny následující systémy:
  • ROB, 
  • ROS, 
  • agendový informační systém evidence obyvatel, 
  • agendový informační systém cizinců, 
  • agendový informační systém cestovních dokladů 
  • a informační systém oprávnění k zastupování (tzv. ReZa).
Protože AIS vyrozumívací plně nahrazuje původní notifikační systém omezený pouze na ROB a ještě jej rozšiřuje na další notifikace, dojde postupně k vypnutí původního notifikačního systému. Primární plány DIA prezentované na konferenci ISSS 2024 byly ukončit provoz původních notifikací ke konci roku 2025, ale následně byla tato lhůta prodloužena do roku 2026. 
Nicméně AIS vyrozumívací není jen bohatší o informace o změnách dalších údajů, ale poskytuje rovněž efektivnější výběr těch notifikací, k jejichž odběru je zaregistrován příslušný uživatel. Registrace již neprobíhá pouze pomocí AIFO, ale též pomocí IČO, čímž jsou zahrnuty nejen fyzické osoby, ale rovněž právnické osoby. Celková koncepce čerpání informací o změnách je opět založena na tom, že se uživatel dozvídá o tom, že došlo ke změně, zde navíc kategorizované, ale konkrétní nové hodnoty již následně čerpá přímo ze základních registrů anebo dalších propojených agendových informačních systémů. Nicméně opět platí, že se lze dozvědět pouze o změně subjektu (ať již fyzické nebo právnické osoby), kterou si uživatel údajů nejprve zaregistroval do AIS vyrozumívací k odběru notifikací.

Možnosti dalšího využití

Tím se dostáváme k otázce dalších možností, které by mohl AIS vyrozumívací přinést. V mnoha případech se totiž může stát, že uživatel údajů dopředu neví, že by měl začít evidovat v dané agendě informace o konkrétním subjektu. 
Příkladem může být vedení stálého seznamu voličů, který dle § 28 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, vede každý obecní úřad. Obsahem jsou voliči, kteří jsou v dané obci přihlášeni k trvalému pobytu. Aby byl tento seznam úplný, musí obecní úřad žádat ROB o tzv. celkový výdej voličů, což je datové poměrně neefektivní. Jakmile již je volič jednou v seznamu zaevidován, je možné pro něj sledovat notifikace z AIS vyrozumívacího a dozvědět jak o případných změnách, tak o důvodech k jeho vyřazení spojených např. s jeho odstěhováním. Nicméně pokud se občan přistěhuje, tak AIS vyrozumívací zatím nezafunguje a nesdělí, že je třeba obohatit stálý seznam voličů o tohoto přistěhovaného voliče, protože si jej obec nemohla dopředu zaregistrovat. 
 
Potenciál AIS vyrozumívací by se dal významně rozšířit tím, kdyby bylo možné čerpat notifikace nejen dle konkrétních AIFO nebo IČO, ale například dle adresního vymezení. Samozřejmě i zde by musela být aplikována přísná kontrola nároku na dané informace, ale zejména města a obce by se tak mohla dozvědět, že se přistěhoval nový občan, nebo že na území města zahájil podnikatelskou činnost nový podnikatel. Uvedené informace lze (protože města a obce na ně mají nárok) získat specifickým vícefázovým procesem zejména prostřednictvím aplikace CzechPOINT. Avšak vybudovaný AIS vyrozumívací by mohl kromě rozšířené možnosti čerpat informace o změnách více subjektů z více informačních systémů nabídnout i zvýšení efektivity komunikace v tomto ohledu. Současný proces žádostí přes CzechPOINT a následných hromadných výdejů informací zasílaných prostřednictvím informačního systému datových schránek totiž nelze vhodně automatizovat. AIS vyrozumívací by tak mohl přinést celkové efektivnější udržování lokálních účelových seznamů fyzických i právnických osob v souladu s právními předpisy. Lze doufat, že tento potenciál bude jednou skutečně využit.
 
Mgr. Tomáš Lechner, Ph.D.
Autor pracuje ve společnosti Triada jako konzultant pro oblast spisové služby a také působí na VŠE v Praze, kde se zabývá oblastí e-Governmentu.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.