Uživatelé tyto chybějící funkcionality potřebují a snaží se základní ERP systém doplnit. Nabídka je poměrně rozsáhlá a výběr není úplně jednoduchý. Existuje možnost pořízení samostatného systému pro plánování a propojení se stávajícím ERP. Toto řešení je však náročnější na kompatibilitu celého systému. V poslední době jsou již na trhu dostupné ERP systémy, které komponenty pro plánování výroby obsahují. Jak mezi nimi správně vybrat? Při výběru řešení pro plánování výroby musí uživatelé zvážit a odpovědět si na následující otázky:

Co budu plánovat?

Důležité je, jak je výroba ve firmě uspořádána. Zda se jedná o výrobu kompletního výrobku v jednom středisku, nebo je výroba ve více střediscích technologicky uspořádána a střediska vzájemně kooperují. Otázkou také je, zda oddělení plánování výroby může rozhodovat o tom, jestli se části výrobku zhotoví ve firmě, nebo bude nutné a výhodné díly objednat v kooperaci. Plánování může být také prováděno podle jednotlivých pracovišť při dodržení návaznosti operací. Jedná se například o pracoviště typu povrchová úprava nebo tepelné zpracování. U těchto pracovišť je potřeba řešit mimo kapacit a jejich vytížení i tzv. řazení výrobků podle jejich vlastností nebo charakteristiky.
Ve většině firem se plánování výroby týká zejména výrobních zakázek. Objevují se však i případy, kdy je vhodnější plánovat výrobu již ve fázi přípravy zákaznických objednávek. To je zejména tam, kde se vyrábějí velké montážní celky, u kterých průběžná doba montáží přesahuje průběžnou dobu výroby dílců a podskupin. Je také možné pozorovat snahu firem plánovat výrobu podle nákupu, tedy plánováním pořadí dodávek materiálů, polotovarů, kooperací. Jedná se o firmy, které mají omezené skladovací prostory, nebo jsou nakupované položky dodávány od velmi vzdálených dodavatelů. V neposlední řadě se jedná i o finanční stránku, kdy jsou nakupované položky velmi drahé, a je tedy žádoucí je pořizovat co nejpozději před vlastní potřebou ve výrobě.

Co je omezením při plánování výroby?

Ve většině firem byla donedávna hlavním omezením zejména kapacita pracovišť nebo zaměstnanců. V poslední době však nastupují například omezení nástrojů, přípravků, omezení z důvodu kvalifikace pracovníků, materiálová omezení, prostorová omezení, logistická omezení, případně další.

Kolik toho budu plánovat?

Zde se jedná o rozhodování, zda budou plánovány všechny výrobní zakázky, nebo pouze výrobní zakázky s vyšší prioritou. Dalším možným přístupem je plánování výrobních zakázek vybraných položek, například pouze montážních celků nebo dílců v prvovýrobě. Velký důraz je kladen i na společné plánování celé skupiny výrobních zakázek v případě, že se jedná o výrobu a montáž složitých výrobků ve fázi příprav výroby nebo v konstrukci.

Jak budu plánovat?

Uživatel si stanoví tzv. horizonty plánování, určí období, ve kterém se již nebude plán výroby měnit a bude docházet k jeho realizaci. Například jedna směna nebo dny – podle charakteru výroby. Dalším horizontem plánování je období, na které se plán vytváří. Podle charakteru výroby to mohou být dva dny, týden, měsíc, nebo čtvrtletí. Současně se stanovuje i horizont, za kterým je již zbytečné detailně plánovat, protože požadavky na výrobu nejsou ještě známé. Plán vytvořený po tomto období by se realizoval velmi obtížně. Uživatel se musí rozhodnout, zda bude vytvářet jeden plán na období například dvou měsíců, nebo se bude vytvářet několik variant, z nichž se vybere jedna pro realizaci. Plány mohou být čtvrtletní, měsíční pro potřeby finančního plánování, týdenní pro zajištění materiálu a nástrojů a denní pro potřeby mistrů a jednotlivých pracovních profesí.

Kolik uživatelů bude plánování provádět?

Také v této oblasti mají uživatelé různé požadavky a potřeby, od jednoho plánovače výroby za celou firmu až po skupinu plánovačů, kde každý řeší jinou oblast výroby. V takových případech je potřeba vyřešit, jak by měla práce jednotlivých plánovačů navazovat a jak budou vzájemně informováni.

Máme správná data pro plánování?

Kvalita dat pro plánování výroby se ve firmách poměrně často podceňuje. Firmy mají velmi pečlivě zpracované procesy na kontrolu kvality výrobků, ale kontrola kvality dat pro plánování se ve firmách soustavně neprovádí. Nejčastějšími prohřešky jsou neaktuální informace o kapacitách pracovišť, zastaralé technologické postupy, které neodpovídají skutečnému průběhu ve výrobě, chybějící informace o přepravních časech mezi operacemi, nesprávné výrobkové struktury (kusovníky), které také neodpovídají skutečnosti, opožděné odepisování operací výrobních zakázek. Chyby v datech žádný systém pro plánování výroby neodstraní.

Různé způsoby řešení

Software pro plánování výroby je možné rozdělit do několika skupin:

• Specializované systémy (plánují pouze určité pracoviště, podle pevně zadaných kritérií),
• Univerzální systémy na plánování výroby,
• Samostatné systémy,
• Částečně integrované systémy – jedná se například o propojení ERP systému a systému pro plánování výroby, které již bylo realizováno pro jiného zákazníka. Při tomto řešení je časově nejnáročnější školení uživatelů a návrh a výběr plánovacích scénářů. Finanční náročnost takového systému je nižší za podmínky, že zákazník souhlasí s propojením obou systémů bez dalších úprav. V obou těchto případech se předpokládá obousměrná vazba systémů, tedy převod dat pracovišť, nářadí, přípravků, materiálů, výrobkových struktur, technologických postupů a výrobních zakázek do systému plánování výroby a informací o naplánovaných výrobních zakázkách zpět do ERP systému.
• Plně integrované systémy – pro uživatele je toto řešení nejvhodnější. V ERP systému je modul pro plánování výroby zahrnut. Podmínkou spuštění takového systému je pouze školení uživatelů, návrh a výběr plánovacích scénářů. Takovýto systém pracuje s omezujícími faktory pracovišť, nářadí, nástrojů, přípravků, kvalifikací pracovníků, materiálů, pracovních kalendářů a odstávek strojů. Uživatel může využít filtru nad výrobními zakázkami, který umožňuje například vybrat zakázky s určitým termínem dokončení nebo zakázky s určitým pracovištěm atd. Po spuštění tohoto systému jsou již výrobní zakázky naplánovány. Uživatel může také operace přeplánovat ručně, metodou „uchop a pusť“. Vytvořené plánovací scénáře si může uživatel uložit a opakovaně využívat. Takto mohou být vytvořeny různé plány výroby. Uživatel je může vzájemně porovnat, vybrat nejvýhodnější z nich a ten následně realizovat. Při ukončení práce se systémem plánování výroby se změny automaticky ukládají zpět do ERP systému.

Scénář práce s plánovacími systémy

Sestavení scénáře práce s plánovacími systémy nezahrnuje pouze informace o tom, jaká pracoviště bude uživatel plánovat a jakou funkci použije. Jedná se o komplex činností, které zahrnují:

• přípravu a kontrolu dat pro plánování v ERP systému,
• zpracování plánu v plánovacím systému,
• analýzu plánu v plánovacím systému,
• zlepšování plánu v plánovacím systému,
• schválení plánu v plánovacím systému,
• realizaci plánu přímo ve výrobě a jeho kontrola,
• vyhodnocení plánu a skutečnosti v ERP systému.

Dojde-li k podcenění některé z těchto činností, bývá efektivita nasazení systému pro plánování výroby výrazně nižší.

Závěr

Plánovací systémy zpracovávají pouze data ze základních ERP systémů. Jejich kvalita a schopnosti uživatelů jsou rozhodující. Systémy pro plánování výroby jsou pouze pomocníky uživatelů ve zvládnutí stále náročnějších a rychle se měnících požadavků na výrobu. Úspěšnost plánování výroby však mohou ovlivnit i informace, které nejsou v ERP systému a nepracuje s nimi ani systém pro plánování výroby. Samotná realizace plánů tak bude vždy záležitostí mistrů.

Milan Hartman
Autor působí jako senior konzultant ve společnosti Altec.